|
| synonyma = Barnardova hvězda, Munich 15040, V2500 Ophiuchi
}}
'''Barnardova šipka''' (nebo '''Barnardova hvězda''') je [[hvězda]] v [[souhvězdí Hadonoše]], která má ze všech hvězd nejrychlejší vlastní pohyb po obloze: činí 10,34[[Vteřina|"]] ročně. Hvězda vzdálená od Země necelých šest [[světelný rok|světelných let]] je málo hmotným [[červený trpaslík|červeným trpaslíkem]] [[spektrální klasifikace|spektrální třídy]] [[Spektrální klasifikace#Třída M|M]]<nowiki>4</nowiki> a čtvrtou nejbližší hvězdou od Slunce (po třech hvězdách soustavy [[Alfa Centauri]]). Přes svou blízkost se řadí mezi hvězdy jen deváté [[hvězdná velikost|magnitudy]], k jejímu pozorování tedy potřebujete dalekohled. V infračervené oblasti spektra září mnohem více než ve viditelném světle. Rychlost jejího pohybu v roce [[1916]] změřil [[Astronomie|astronom]] [[Edward Emerson Barnard]]<!-- Edward Emerson Barnard -->, na jehož počest byla hvězda pojmenována. Až do té doby se nejrychlejším známým pohybem po obloze vyznačovala [[Kapteynova hvězda]], která se nachází poblíž hvězdy 66 [[souhvězdí Hadonoše|Oph]]. <!-- 42' vzdálen -->
Barnardova šipka se především díky své blízkosti a poloze na nebeském rovníku stala předmětem studia mnoha astronomů. V průběhu pozorování zkoumali její vlastnosti a astrometrii; také u ní hledali planety. Přes velmi vysoké stáří Barnardovy šipky se na ní dají pozorovat erupce, je eruptivní proměnnou hvězdou typu [[Luyten 726-8|UV Ceti]].
V roce [[1963]] přijala řada astronomů domněnku [[Peter van de Kamp|Petera van de Kampa]], že objevil odchylku v pohybu Barnardovy šipky, ze které mělo vyplývat, že hvězdu obíhá jedna nebo více [[planeta|planet]] o hmotnosti [[Jupiter (planeta)|Jupitera]]. Data nezávisle získaná v sedmdesátých letech však žádné odchylky pohybu nepotvrdila, nicméně nevyloučila existenci planet [[terestrická planeta|terestrického]] typu.
Exoplaneta pak byla u Barnardovy šipky objevena v rámci projektu Red Dots v listopadu 2018. Jedná se o chladnou [[Superzemě|superzemi]] o hmotnosti nejméně 3,2 Země, která okolo hvězdy obíhá s periodou 233 dní.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Tal-Or
| jméno = Lev
| příjmení2 = Zucker
| jméno2 = Shay
| příjmení3 = Ribas
| jméno3 = Ignasi
| titul = Prospects for detecting the astrometric signature of Barnard's Star b
| periodikum = arXiv:1811.05920 [astro-ph]
| datum vydání = 2018-11-14
| poznámka = arXiv: 1811.05920
| url = http://arxiv.org/abs/1811.05920
| datum přístupu = 2018-11-23
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = information@eso.org
| titul = Super-Earth Orbiting Barnard’s Star – Red Dots campaign uncovers compelling evidence of exoplanet around closest single star to Sun
| periodikum = www.eso.org
| url = https://www.eso.org/public/news/eso1837/
| jazyk = en-GB
| datum přístupu = 2018-11-23
}}</ref>
V době největšího rozšíření domněnky o hypotetických planetách si hvězdu oblíbili autoři [[science fiction]] a stala se cílem [[projekt Daedalus|projektu Daedalus]], což byla studie o možnosti vyslání rychlé bezpilotní sondy k blízkým hvězdám.
== Fyzikální vlastnosti ==
[[Soubor:Barnard2005.gif|náhled|vlevo|Pozice Barnardovy hvězdy v pětiletých intervalech v letech 1985 až 2005]]
Barnardova hvězda – červený trpaslík [[spektrální klasifikace|spektrální třídy]] M4 – svítí příliš slabě na to, aby ji bylo možné pozorovat bez [[dalekohled]]u. Má zdánlivou hvězdnou velikost 9,54 [[Hvězdná velikost|mag]],<ref name="aricns"/> kdežto nejjasnější hvězda oblohy, [[Sirius]], -1,5 mag <ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://simbad.u-strasbg.fr/simbad/sim-id?Ident=name+sirius+a
| titul= NAME SIRIUS A -- Spectroscopic binary
| vydavatel =
| datum přístupu=2010-11-20
| jazyk = anglicky
}}</ref> a nejslabší hvězda pozorovatelná pouhým okem 6 mag; proto magnituda 9,54 je pouze 1/27 jasnosti nejslabší hvězdy pozorovatelné pouhým okem za dobrých světelných podmínek.
Při stáří mezi 7 až 12 miliardami let je výrazně starší hvězdou než [[Slunce]] a pravděpodobně patří mezi nejstarší hvězdy v naší [[Galaxie Mléčná dráha|galaxii]].<ref name="riedel"/> Hvězda již ztratila velké množství rotační energie: pravidelné mírné změny v jasnosti naznačují, že se otočí kolem osy pouze jednou za 130 dnů, kdežto Slunce za 25 dní.<ref name="ben"/> Vzhledem k vysokému věku se u hvězdy předpokládala malá aktivita. Nicméně v roce 1998 u ní astronomové pozorovali intenzivní hvězdné erupce, které překvapivě ukázaly, že Barnardova hvězda je eruptivní proměnnou hvězdou.<ref name="crosswell">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.astronomy.com/en/sitecore/content/Home/News-Observing/News/2005/11/A%20flare%20for%20Barnards%20Star.aspx
| příjmení = Croswell
| jméno = Ken
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul= A flare for Barnard's Star
| vydavatel = Astronomical Journal
| datum vydání = listopad 2005
| strany =
| jazyk = anglicky
| doi =
| datum přístupu = 2010-11-21
}}</ref> Jako taková nese označení V2500 Ophiuchi. V roce 2003 byly u Barnardovy hvězdy zjištěny první změny v [[radiální rychlost]]i způsobené jejím pohybem. Další proměnlivost této rychlosti byla přičítána jejím hvězdným aktivitám.<ref name="kust">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.aanda.org/index.php?option=com_article&access=doi&doi=10.1051/0004-6361:20030396&Itemid=129px
| příjmení = Kürster et al
| jméno = M
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul= The low-level radial velocity variability in Barnard's Star
| vydavatel = Astronomy and Astrophysics
| datum vydání = 2003
| strany = 1077
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1051/0004-6361:20030396
| datum přístupu = 2010-11-21
}}</ref>
Vlastní pohyb Barnardovy hvězdy po obloze je 10,4 [[Vteřina|obloukových sekund]] ročně a její vlastní boční pohyb odpovídá rychlosti 90 km/s. Za lidský život se Barnardova hvězda na pozemské obloze přemístí o čtvrtinu [[Úhlová velikost|úhlového průměru]] [[Měsíc]]e.<ref name="kaler">{{Citace elektronické monografie | url=http://stars.astro.illinois.edu/sow/barnard.html
| příjmení = Kaler
| jméno = Jim
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul= Barnard's Star
| vydavatel = James B. Kaler
| datum vydání = 2010
| strany = 7
| jazyk = anglicky
| doi =
| datum přístupu = 2010-11-21
}}</ref>
[[Radiální rychlost]] Barnardovy hvězdy vůči Slunci lze určit z jejího [[modrý posuv|modrého posuvu]]. V katalogu [[SIMBAD]] je uvedena rychlost 106,8 [[Metr za sekundu|km/s]], která vychází ze starších měření (před rokem 1967), rychlost 110,8 km/s v katalogu ARICNS odkazuje na měření novější. Z nich v kombinaci s vlastním pohybem hvězdy vychází skutečná rychlost hvězdy vzhledem ke Slunci 139,7 nebo 142,7 km/s.<ref group="A">tv=<math>\begin{smallmatrix} \sqrt(90^2+106,8^2)=139,7\end{smallmatrix}</math> nebo tv=<math>\begin{smallmatrix} \sqrt(90^2+110,8^2)=142,7\end{smallmatrix}</math>. Hvězdy s velkým vlastním pohybem přirozeně mají většinou i velké rychlosti vztažené ke Slunci, ale vlastní pohyb je také funkce vzdálenosti hvězdy od Slunce. Zatímco Barnardova hvězda má největší vlastní pohyb, největší známý skutečný pohyb z blízkých hvězd má hvězda Wolf 424 s rychlostí 555 km/sec.</ref> Barnardova hvězda bude nejblíže Slunci okolo roku 11 700, kdy se k němu přiblíží na 3,7 světelných let.<ref name="san">{{Citace elektronické monografie | url=http://adsabs.harvard.edu/abs/2001A%26A...379..634G
| příjmení = García-Sánchez et al
| jméno = J
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul= Stellar encounters with the solar system
| vydavatel = Astronomy and Astrophysics
| datum vydání = listopad 2001
| strany = 634 až 659
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1051/0004-6361:20011330
| datum přístupu = 2010-11-21
}}</ref> Nicméně ani v této době nebude nejbližší hvězdou Slunci, protože blíž k němu už bude [[Proxima Centauri]].<ref name="san"/> Barnardova hvězda se zdánlivou hvězdnou velikostí 8,5 mag bude v té době na pozorování pouhým okem příliš slabá. Poté se začne od Slunce vzdalovat.<ref group="A">Zdánlivá hvězdná velikost v době největšího přiblížení ke Slunci bude <math>\begin{smallmatrix} m = 13,22 + 5\cdot((\log_{10} 1,17) - 1)=8,56 \end{smallmatrix}</math>.</ref>
Barnardova hvězda má přibližně 17 procent hmotnosti Slunce a její poloměr se rovná 15 až 20 procentům jeho poloměru.<ref name="osch"/> V roce 2003 se její poloměr odhadoval na 0,20±0,008 slunečního poloměru, více než v minulých odhadech, které její skutečnou velikost podcenily. <ref name="dawson"/> Barnardova hvězda je zhruba 180krát hmotnější než Jupiter, její poloměr je ale větší pouze 1,5 až 2,0krát, což odpovídá velikosti [[hnědý trpaslík|hnědého trpaslíka]]. Její [[efektivní teplota]] je 3134±102 [[Kelvin]]ů, vizuální světelnost jen 4/10000 sluneční světelnosti a bolometrická světelnost 34,6/10000 světelnosti Slunce.<ref name="dawson"/> Barnardova hvězda má tak malou jasnost, že kdyby byla ve stejné vzdálenosti od [[Země]] jako Slunce, byla by jen 100krát jasnější než úplněk, což je srovnatelné s jasností Slunce ve vzdálenosti 80 [[Astronomická jednotka|astronomických jednotek]].<ref name="kaler"/>
Barnardova hvězda má [[metalicita|metalicitu]] mezi -0,5 a -1,0, což je zhruba 10 až 32 procent hodnoty Slunce.<ref name="gizis">{{Citace elektronické monografie | url=http://adsabs.harvard.edu/cgi-bin/bib_query?1997AJ....113..806G
| příjmení = Gizis
| jméno = John E
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul= M-Subdwarfs: Spectroscopic Classification and the Metallicity Scale
| vydavatel = The Astronomical Journal
| datum vydání = únor 1997
| strany = 820
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1086/118302
| datum přístupu = 2010-11-21
}}</ref> [[Metalicita]], podíl hmoty hvězdy z [[Chemický prvek|chemických prvků]] těžších než [[helium]], pomáhá klasifikovat [[hvězda|hvězdy]] ve vztahu k celé [[Galaxie|galaktické]] populaci. Barnardova hvězda se zdá být typickou starou trpasličí červenou hvězdou populace II, jako většina hvězd galaktického hala chudých na kovy. Její metalicita je nižší než Slunce, poněkud vyšší než u hvězd z hala galaxie a nižší než u hvězd z disku galaxie, na kovy bohatých. To spolu s velkou rychlostí pohybu vedlo k jejímu jemnějšímu zařazení mezi hvězdy přechodné populace II vyskytující se mezi halem a diskem galaxie.<ref name="kust"/><ref name="gizis"/>
== Hledání planet ==
[[Soubor:RedDwarfPlanet.jpg|náhled|upright=1.5|Umělecká představa planety na oběžné dráze kolem červeného trpaslíka]]
V průběhu deseti let, přibližně mezi lety 1963 až 1973, značný počet astronomů přijal domněnku [[Nizozemsko|nizozemského]] astronoma [[Peter van de Kamp|Petera van de Kampa]], že pomocí [[astrometrie]] objevil odchylky v pohybu Barnardovy hvězdy a že ji obíhá jedna nebo více planet o [[hmotnost]]i [[Jupiter (planeta)|Jupitera]].<ref name="astrobio" /> Van de Kamp pozoroval hvězdu od roku 1938 a snažil se společně s kolegy na [[observatoř]]i v Swarthmore College najít nepatrné odchylky jednoho [[mikrometr]]u v pohybu hvězdy na fotografické desce, které by naznačovaly přítomnost planet u Barnardovy hvězdy. Měření provádělo deset lidí, aby se zabránilo chybám.<ref name="astrobio">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.astrobio.net/index.php?option=com_retrospection&task=detail&id=1635
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul= The Barnard's Star Blunder
| vydavatel = Astrobiology magazine
| datum vydání = červen 2005
| strany =
| jazyk = anglicky
| doi =
| datum přístupu = 2010-11-21
}}</ref> Van de Kamp roku 1963 publikoval, že kolem Barnadovy hvězdy obíhá planeta o hmotnosti 1,6 Jupitera ve vzdálenosti 4,4 AU od hvězdy s oběžnou dobou 24 let,<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.webcitation.org/5ni3oNB9x
| příjmení = Van de Kamp
| jméno = Peter
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul= Astrometric study of Barnard's star from plates taken with the 24-inch Sproul refractor
| vydavatel = Astronomical Journal
| datum vydání = 1963
| strany =
| jazyk = anglicky
| doi =
| datum přístupu = 2010-11-21
}}</ref> tato měření vyšla v roce 1969 v dalším odborném článku.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://adsabs.harvard.edu/full/1969AJ.....74..238V
| příjmení = Van de Kamp
| jméno = Peter
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul= Parallax, Proper Motion, Acceleration, and Orbital Motion of Barnard's Star
| vydavatel = Astronomical Journal
| datum vydání = 1969
| strany = 238
| jazyk = anglicky
| doi =
| datum přístupu = 2010-11-21
}}</ref> V témže roce dále zveřejnil, že kolem hvězdy obíhají dvě planety o hmotnosti 1,1 a 0,8 Jupitera.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://adsabs.harvard.edu/full/1969AJ.....74..757V
| příjmení = Van de Kamp
| jméno = Peter
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul= Alternate dynamical analysis of Barnard's star
| vydavatel = Astronomical Journal
| datum vydání = 1963
| strany = 757 až 759
| jazyk = anglicky
| doi =
| datum přístupu = 2010-11-22
}}</ref>
Poté další astronomové zopakovali Van de Kampova měření a roku 1973 ve dvou článcích vyvrátili existenci planet u hvězdy. George Gatewood a Heinrich Eichhorn pořídili [[fotografická deska|fotografické desky]] pomocí novější měřící techniky a nepodařilo se jim planety ověřit.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://adsabs.harvard.edu/cgi-bin/bib_query?1973AJ.....78..769G
| příjmení = Gattewood
| jméno = G
| příjmení2 = Eichhorn
| jméno2 = H
| titul= An unsuccessful search for a planetary companion of Barnard's star BD +4 3561
| vydavatel = Astronomical Journal
| datum vydání = 1973
| strany = 769
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1086/111480
| datum přístupu = 2010-11-21
}}</ref> V dalším článku, který zveřejnil John L. Hershey z observatoře v Swarthmore o čtyři měsíce dříve, se tvrdí, že za objevem je chyba [[dalekohled]]u, změna hliníkového uchycení čočky za kovové a změna fotografické [[emulze]].<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://adsabs.harvard.edu/abs/1973AJ.....78..421H
| příjmení = Hershey
| jméno = J. L
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul= Astrometric analysis of the field of AC +65 6955 from plates taken with the Sproul 24-inch refractor
| vydavatel = Astronomical Journal
| datum vydání = 1973
| strany = 421 až 425
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1086/111436
| datum přístupu = 2010-11-21
}}</ref> Záležitost byla předána vědecké obci k přezkoumání.<ref name="bell">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.public.asu.edu/~sciref/exoplnt.htm#section2
| příjmení = Bell
| jméno = George H.
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul= The Search for the Extrasolar Planets: A Brief History of the Search, the Findings and the Future Implications, Section 2
| vydavatel = Arizona State University
| datum vydání = duben 2001
| strany = 421 až 425
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1086/111436
| datum přístupu = 2010-11-21
}}</ref>
Van de Kamp nikdy neuznal svůj omyl a publikoval další potvrzení existence planet v roce 1982.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.sciencedirect.com/science?_ob=ArticleURL&_udi=B6TJG-472SYMF-29&_user=10&_coverDate=12%2F31%2F1982&_rdoc=1&_fmt=high&_orig=search&_origin=search&_sort=d&_docanchor=&view=c&_acct=C000050221&_version=1&_urlVersion=0&_userid=10&md5=da19ec840b693f25342e2756c55cdd4f&searchtype=a
| příjmení = van de Kamp
| jméno = Peter
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul= The planetary system of Barnard's star
| vydavatel = Vistas in Astronomy
| datum vydání = 1982
| strany =
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1016/0083-6656(82)90004-6
| datum přístupu = 2010-11-21
}}</ref> Van de Kamp zemřel v roce 1995. Wulff Heintz, Van de Kampův nástupce na observatoři Swarthmore a odborník na dvojhvězdy, kritizoval od roku 1976 jeho práci. Oba muži se nakonec navzájem velmi odcizili.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://media.swarthmore.edu/bulletin/wp-content/archived_issues_pdf/Bulletin_2001_03.pdf
| příjmení = Kent
| jméno = Bill
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul= Barnard's Wobble
| vydavatel = Swarthmore College
| datum vydání = červen 2001
| druh nosiče = PDF
| jazyk = anglicky
| doi =
| datum přístupu = 2010-11-21
}}</ref>
=== Současný pohled ===
U hvězdy nelze zcela vyloučit planety, i když jejich hledání v [[1980–1989|osmdesátých]] a [[1990–1999|devadesátých letech]] 20. století a ani [[interferometr]]ická měření hvězdy pomocí [[Hubbleův vesmírný dalekohled|Hubblova dalekohledu]] nepřinesla žádné výsledky.<ref name="bene">{{Citace elektronické monografie | url=http://iopscience.iop.org/1538-3881/118/2/1086/fulltext
| příjmení = Benedict et al.
| jméno = G. Fritz
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul= Interferometric Astrometry of Proxima Centauri and Barnard's Star Using Hubble Space Telescope Fine Guidance Sensor 3: Detection Limits for sub-Stellar Companions
| vydavatel = The Astronomical Journal
| datum vydání = srpen 1999
| strany = 1089 až 1100
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1086/300975
| datum přístupu = 2010-11-24
}}</ref> Zpřesněná data získaná měřením pohybu hvězdy a zpřesněné údaje její hmotnosti vyloučily typy planet, které se u hvězdy nemohou vyskytovat.
U červených trpaslíků, jako je Barnardova hvězda, se poruchy pohybu snadněji studují než u větších hvězd, protože díky jejich nižší hmotnosti jsou poruchy pohybu hvězdy výraznější.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://iopscience.iop.org/1538-3881/126/6/3099/
| příjmení = Endl et al.
| jméno = Michael
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul= A Dedicated M Dwarf Planet Search Using The Hobby-Eberly Telescope
| vydavatel = The Astronomical Journal
| datum vydání = květen 2003
| strany = 3099
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1086/379137
| datum přístupu = 2010-11-24
}}</ref> Gatewood tak byl schopen v článku<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.springerlink.com/content/q722p32q2h28kp50/
| příjmení = Gatewood
| jméno = George
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = A study of the astrometric motion of Barnard's star
| vydavatel = Journal Astrophysics and Space Science
| datum vydání = 1995
| strany = 91 až 95
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1007/BF00989158
| datum přístupu = 2010-11-24
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref> z roku 1995 prokázat, že u Barnardovy hvězdy nemohou být planety desetkrát hmotnější než Jupiter (dolní hranice hmotnosti hnědých trpaslíků).<ref name="bell"/> V roce 1999 měření Hubblova dalekohledu vyloučila planety 0,8krát hmotnější než Jupiter s oběžnou dobou kratší než 1000 dní.<ref name="bene"/> Dále Kuerster zjistil v roce 2003, že v [[obyvatelná zóna|obyvatelné zóně]] kolem Barnardovy hvězdy nejsou možné planety 7,5krát hmotnější než Země, nebo s hmotností 3,1krát větší než [[Neptun (planeta)|Neptun]].<ref name="kust"/>
I když tento výzkum výrazně omezil možné hmotnosti [[planeta|planet]] u Barnardovy hvězdy, není úplně vyloučena existence [[terestrická planeta|terestrické planety]], ale bude velmi obtížné ji objevit. [[NASA]] Space Interferometry Mission měla naplánováno začít s hledáním [[Exoplaneta|exoplanet]] pomocí interferometrie v roce 2015. Projekt byl zrušen, stejně jako obdobná mise [[Evropská kosmická agentura|ESA]] Darwin v roce 2007.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.solstation.com/stars/barnards.htm
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul= Barnard's Star
| vydavatel = Sol Station
| datum přístupu = 2010-11-24
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.esa.int/export/esaSC/120382_index_0_m.html
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul= Darwin: study ended, no further activities planned
| vydavatel = European Space Agency
| datum přístupu = 2010-11-24
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie| url =http://planetquest.jpl.nasa.gov/SIM/projectNews/projectManagerUpdates/| příjmení =| jméno =| příjmení2 =| jméno2 =| titul =Updates from the Project Manager| vydavatel =Jet Propulsion Laboratory, NASA| datum přístupu =2010-11-24| url archivu =https://web.archive.org/web/20110119091037/http://planetquest.jpl.nasa.gov/SIM/projectNews/projectManagerUpdates/| datum archivace =2011-01-19| nedostupné =ano}}</ref>
=== Projekt Daedalus ===
[[Soubor:Daedalusschip1.png|náhled|vlevo|Nákres vesmírné lodě uvažované v rámci projektu Daedalus]]
{{podrobně|Projekt Daedalus}}
Kromě diskuze o planetách se Barnardova hvězda stala cílem projektu Daedalus. Studie měla v letech 1973 až 1978 za cíl navrhnout rychlou bezpilotní [[Kosmická loď|sondu]], používající současné nebo v blízké budoucnosti očekávané techniky.<ref name="dar">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.daviddarling.info/encyclopedia/D/Daedalus.html
| příjmení = Darling
| jméno = David
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul= Project Daedalus
| vydavatel = The Encyclopedia of Astrobiology, Astronomy, and Spaceflight
| datum vydání = červen 2005
| strany = 101
| jazyk = anglicky
| doi =
| datum přístupu = 2010-11-24
}}</ref> Hvězda byla vybrána, protože se v době studie věřilo, že kolem ní obíhají planety.<ref name="bond">{{Citace elektronické monografie
|url = http://md1.csa.com/partners/viewrecord.php?requester=gs&collection=TRD&recid=A7618970AH&q=project+daedalus&uid=788304424&setcookie=yes
|příjmení = Bond
|jméno = A
|příjmení2 = Martin
|jméno2 = A.R
|titul = Project Daedalus – The mission profile
|vydavatel = Journal of the British Interplanetary Society
|datum vydání = 1975
|strany = 101
|jazyk = anglicky
|doi =
|datum přístupu = 2010-11-24
|url archivu = https://web.archive.org/web/20071020144727/http://md1.csa.com/partners/viewrecord.php?requester=gs&collection=TRD&recid=A7618970AH&q=project+daedalus&uid=788304424&setcookie=yes
|datum archivace = 2007-10-20
|nedostupné = ano
}}</ref>
Byla navržena [[kosmická loď]] s pulsním [[Termonukleární fúze|termojaderným]] pohonem, který byl založen na stlačení a ohřátí mikrokapslí složených ze směsi [[Deuterium|deuteria]] a <sup>3</sup>He pomocí svazků [[elektron]]ů. Měly tak vzniknout mikrojaderné exploze a loď měla za čtyři roky dosáhnout 12 procent [[rychlost světla|rychlosti světla]]. Hvězdy mělo být dosaženo za 50 let, za dobu jednoho lidského života.<ref name="dar"/><ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://hp.ujf.cas.cz/~wagner/popclan/sondy/jadernezdroje.html
| příjmení = Wagner
| jméno = Vladimír
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul= Jaderné zdroje pro vesmírnou kolonizaci
| vydavatel =
| datum vydání = 2. srpen 2008
| strany =
| jazyk = česky
| doi =
| datum přístupu = 2010-11-24
}}</ref> Spolu s detailním studiem hvězdy a planet mělo být zkoumáno mezihvězdné prostředí a měla být prováděna astrometrická měření.<ref name="bond"/>
Počáteční model projektu Daedalus vyvolal další teoretický výzkum. V roce 1980 Robert Freitas navrhl ambicióznější plán: samoreplikující kosmické lodě určené pro vyhledávání a navázání kontaktu s mimozemským životem.<ref name="frei">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.rfreitas.com/Astro/ReproJBISJuly1980.htm
| příjmení = Freitas
| jméno = Robert A., Jr
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul= A Self-Reproducing Interstellar Probe
| vydavatel = Journal of the British Interplanetary Society
| datum vydání = červenec 1980
| strany =
| jazyk = anglicky
| doi =
| datum přístupu = 2010-11-24
}}</ref> Loď by se postavila na oběžné dráze kolem [[Jupiter (planeta)|Jupitera]], dosáhla by Barnardovy hvězdy za 47 let podle parametrů původního projektu Daedalus. Jakmile by dosáhla hvězdy, spustila by se automatická samoreplikace, postavila by se továrna, která by vyráběla kopie původní kosmické lodě.<ref name="frei"/>
== Erupce ==
[[Soubor:RedDwarfNASA-hue-shifted.jpg|náhled|upright=1.5|Umělecká představa červeného trpaslíka]]
Pozorování [[Sluneční erupce|erupce]] u Barnardovy hvězdy vzbudila další vlnu zájmu o pozorování hvězdy. Erupci zjistil při studiu poruch pohybu hvězdy William Cochran z [[Texaská univerzita v Austinu|Texaské univerzity]] v [[Austin]]u na základě změn ve spektrální emisi ze dne 17. července 1998, čtyři roky před úplnou analýzou erupce. Diane Paulsonová z [[Goddardovo kosmické středisko|Goddardova kosmického střediska]] zjistila, že teplota erupce byla 8000 K, tj. více než dvojnásobek normální teploty hvězdy, i když ze spektra nelze přesně zjistit, jakou měla erupce [[energie|energii]].<ref name="paulson">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.journals.uchicago.edu/doi/abs/10.1086/499497
| příjmení = Paulson
| jméno = Diane B
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul= Optical Spectroscopy of a Flare on Barnard’s Star
| vydavatel = The Astronomical Society of the Pacific
| datum vydání = 2006
| strany =
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1086/499497
| datum přístupu = 2010-11-25
}}</ref> Vzhledem k náhodnému charakteru erupcí je hvězda cílem pozorování amatérských astronomů.<ref name="crosswell"/>
Erupce byla pro [[astronom]]y překvapením, tak intenzivní hvězdná aktivita u červeného trpaslíka jejího věku se neočekávala. Erupce nejsou zcela objasněny, pravděpodobně jsou způsobeny silnými [[magnetické pole|magnetickými poli]], která potlačují [[plazma|plazmovou]] [[Šíření tepla prouděním|konvekci]] a vedou k jejímu náhlému vzplanutí: silná [[magnetické pole|magnetická pole]] se vyskytují u rychle [[Otáčení|rotujících]] hvězd, zatímco staré hvězdy se většinou otáčejí pomalu. Událost takového rozsahu je u Barnardovy hvězdy výjimečná.<ref name="paulson"/> Výzkum hvězdné periodicity nebo změny hvězdné aktivity v určitém časovém horizontu naznačují, že Barnardova hvězda je po většinu doby klidná. V roce 1998 výzkum ukázal slabé důkazy periodických variací v jasu Barnardovy hvězdy během jedné otočky hvězdy za 130 dní.<ref name="ben"/>
Hvězdná činnost Barnardovy hvězdy vyvolala zájem o pochopení podobných hvězd. [[Fotometrie|Fotometrické]] studie z jejího [[Rentgenové záření|rentgenového]] a [[Ultrafialové záření|ultrafialového záření]] vrhly nové světlo na velké populace starých červených trpaslíků v galaxii. Takový výzkum má [[astrobiologie|astrobiologické]] důsledky: vzhledem k tomu, že obyvatelné zóny červených trpaslíků jsou blízko hvězdy, planety budou ovlivněny slunečními [[sluneční erupce|erupcemi]], [[Sluneční vítr|větry]] a [[protuberance]]mi.<ref name="riedel"/>
== Sousedství Barnardovy hvězdy ==
Barnardovu hvězdu je možné vidět v [[zenit|nadhlavníku]] severně od [[zemský rovník|rovníku]], na 4. stupni severní [[Zeměpisná šířka|zeměpisné šířky]]. Hvězda je viditelná na většině zeměpisných šířek, kromě míst v blízkosti pólů, kde [[atmosférická extinkce]] snižuje viditelnost hvězdy.
Barnardova hvězda má stejné sousedy jako [[Slunce]], jsou to většinou červení trpaslíci, nejmenší a nejběžnější typ hvězd. Její nejbližší soused je v současné době červený trpaslík [[Ross 154]], vzdálený od ní 5,41 [[světelný rok|světelných let]]. Slunce a [[Alfa Centauri]] jsou její další nejbližší sousedé.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.stellar-database.com/Scripts/find_neighbors.exe?ID=300&ly=15
| titul= Stars within 15 light-years of Barnard's Star:
| vydavatel = The Internet STELLAR DATABASE
| datum vydání =
| strany =
| jazyk = anglicky
| doi =
| datum přístupu = 2010-11-24
}}</ref> Z Barnardovy hvězdy by bylo vidět Slunce na opačné straně v souřadnicích RA = 5h 57m 48,5s, Dec =-04°41'36”, ve východní části [[souhvězdí Jednorožce]], a to se zdánlivou hvězdnou velikostí 1,15 mag.<ref group="A">Zdánlivá hvězdná velikost Slunce z Barnardovy hvězdy <math>\begin{smallmatrix} m = 4,83 + 5\cdot((\log_{10} 1,834) - 1) = 1,15 \end{smallmatrix}</math>.</ref>
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="A" />
=== Reference ===
{{Překlad| jazyk = en| článek = Barnard's Star| revize = 403785791}}
<references />
=== Související články ===
* [[Seznam hvězd]]
* [[Seznam nejbližších hvězd]]
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{en}} [http://www.solstation.com/stars/barnards.htm Článek o Barnardově šipce]
* {{en}} [http://www.ari.uni-heidelberg.de/datenbanken/aricns/cnspages/4c01453.htm Tabulka o Barnardově šipce] {{Wayback|url=http://www.ari.uni-heidelberg.de/datenbanken/aricns/cnspages/4c01453.htm |date=20110607165100 }}
* {{cs}} [http://www.exoplanety.cz/2009/04/serial-dil-3/ Exoplanety III. – nesplněný sen Petera van de Kampa]
{{Souřadnice - vesmír
| id = HIP87937
| rah = 17
| ram = 57
| ras = 48
| rass = 50
| ded = 04
| dem = 41
| des = 35
| dess = 08
}}
{{Nejlepší článek}}
{{Souhvězdí Hadonoše}}
{{Portály|Astronomie}}
| 