Brunšvické vévodství: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
more suitable name (GlobalReplace v0.6.5)
malý a velký znak
Řádek 2:
| název = Brunšvické vévodství
| originální název = Herzogtum Braunschweig
| rok vzniku = [[1815]]
| rok zániku = [[1918]]
| před 1 = Brunšvicko-wolfenbüttelské knížectví
| před 1 vlajka = Coat of arms of the House of Welf-Brunswick (Braunschweig).svg
Řádek 14:
| velikost vlajky = 120px
| článek o vlajce =
| znak = Coat ofSmall Arms of the Duchy of Brunswick.svg
| velikost znaku = 100px120px
| rámeček znaku =
| hymna =
Řádek 52:
 
==== Karel II. (1815–1830) ====
[[Soubor:Flagge Herzogtum Braunschweig (1814-1830).svg|náhled|upright=0.5|vlevo|Vlajka vévodství {{nowrap|([[1814]]–[[1830]])}}]]
 
Nezletilý vévoda Karel, nejstarší syn vévody Fridricha Viléma (který padl ve válce), byl dán do opatrovnictví [[Jiří IV.|Jiřímu IV.]], princi regentovi Velké Británie a Hannoveru a pozdějšímu králi. Nejprve měl mladý vévoda spor ohledně data svojí plnoletosti. Poté, v roce 1827, Karel označil některé ze zákonů vydaných v jeho nezletilosti za neplatné, čímž způsobil konflikty. Po zásahu Německého spolku byl nucen tyto zákony akceptovat. Jeho správa byla považována za zkorumpovanou. Následkem červencové revoluce v roce 1830 musel Karel definitivně odstoupit. Jeho absolutistický styl vlády odcizil šlechtu a buržoazii, přičemž nižší třída se stala neloajální kvůli špatné ekonomice. Během noci ze 7. na 8. září 1830 byl brunšvický vévodský palác napaden rozzuřeným davem, zapálen a kompletně zničen. Karel ze země uprchl.
 
==== Vilém VIII. (1830–1884) ====
[[Soubor:Wolfenbüttel - Landeswappen über Schlossportal.jpg|náhled|upright=0.8|vlevo|Wolfenbüttelský palác s vévodskýmvelkým znakem vévodství]]
[[Soubor:Flagge Herzogtum Braunschweig.svg|náhled|upright=0.5|vlevo|Vlajka vévodství {{nowrap|([[1830]]–[[1918]])}}]]
[[Soubor:WappenCoat Deutschesof ReichArms -of Herzogtumthe BraunschweigDuchy (Grosses)of Brunswick.pngsvg|náhled|upright=0.6|ZnakVelký znak vévodství]]
Když se Karlův bratr Vilém VIII. vrátil 10. září do Brunšviku, byl lidem radostně přijat. Vilém se původně ustanovil pouze bratrovým regentem, ale po roce se prohlásil za vládnoucího vévodu. Karel učinil několik zoufalých neúspěšných pokusů o sesazení svého bratra.