Verze z 12. 4. 2021, 18:37 editovat Nerudovsky (diskuse \| příspěvky) 5 editací →‎Literatura: Doplnění zdrojů. značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 3. 1. 2022, 13:09 editovat zrušit editaci VitVit (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 43 716 editací Celkové úpravy a doplnění hesla, osobnosti rodu značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox - dynastie [[File:Seilern-Aspang_(3).jpg\|thumb\|right\|Erb Seilernů na rodové hrobce ve [[Štípa\|Štípě]]]]▼ \| jméno = Seilernové<br />(''Seilern-Aspangové'') '''Seilern-Aspangové''' jsou rakouský šlechtický rod, od roku 1712 v hraběcím stavu. V 18. století zastávali vysoké funkce ve státní správě a diplomacii, později se členové rodu angažovali ve veřejném životě na [[Morava\|Moravě]], kde vlastnili rozsáhlé statky na Zlínsku a Novojičínsku. Ze svých majetků na území České republiky byli v roce 1945 odsunuti, jejich hlavním sídlem zůstal do 21. století zámek [[Litschau]] v [[Dolní Rakousy\|Dolním Rakousku]]. Nejvýznamnější památkou na rod Seilernů je v České republice zámek [[Lešná (zámek, okres Zlín)\|Lešná]].▼ \| znak = Seilern_und_Aspang_4_-_Tyroff_AT.jpg \| popisek = Původní erb rodu Šporků \| země = {{vlajka a název\|Rakouské císařství}} / {{vlajka a název\|Rakousko-Uhersko}}, {{vlajka a název\|České království}} \| mateřská dynastie = Seilernové \| tituly = {{nic}} * [[Hrabě\|hrabata]] \| zakladatel = Jan Bedřich Seilern \| mýtický zakladatel = \| poslední vládce = \| rok založení = [[1712]] (povýšení do hraběcího stavu) \| konec vlády = \| současná hlava = Jan Seilern-Aspang \| větve rodu = }} ▲'''Seilern-Aspangové''' jsou rakouský šlechtický rod, od roku 1712 v hraběcím stavu. V 18. století zastávali vysoké funkce ve státní správě a diplomacii, později se členové rodu angažovali ve veřejném životě na [[Morava\|Moravě]], kde vlastnili rozsáhlé statky na Zlínsku a Novojičínsku. Ze svých majetků ~~na území~~v ~~České~~českých ~~republiky~~zemích byli v roce 1945 [[Vysídlení Němců z Československa\|odsunuti]], jejich hlavním sídlem zůstal do 21. století zámek [[Litschau]] v [[Dolní Rakousy\|Dolním Rakousku]]. Nejvýznamnější památkou na rod Seilernů je v ~~České~~Česku ~~republice~~je zámek [[Lešná (zámek, ~~okres~~ Zlín)\|Lešná]]. == Dějiny rodu == [[File:Seilern-Aspang_(2).jpg\|thumb\|left\|Rakouský dvorský kancléř hrabě Jan Bedřich Seilern (1646–1715), portrét v Sále předků na [[Lešná (zámek, ~~okres~~ Zlín)\|zámku Lešná]].]] ▲[[File:Seilern-Aspang_(3).jpg\|thumb\|right\|Erb Seilernů na rodové hrobce ve [[Štípa\|Štípě]]]] Zakladatelem rodu byl právník '''Jan Bedřich Seilern (1646–1715)''', který pocházel z [[Rýnská Falc\|Falce]], kde také vstoupil do státních služeb, po konverzi na katolickou víru přešel do služeb [[Habsburkové\|Habsburků]]. Získal důvěru císaře [[Leopold I.\|Leopolda I.]] a rychle postupoval ve šlechtické hierarchii (rytíř 1684, říšský svobodný pán 1693, říšský hrabě 1712). Je všeobecně považován za autora textu tzv. [[pragmatická sankce\|pragmatické sankce]], jednoho z nejdůležitějších dokumentů doby vlády [[Karel VI.\|Karla VI.]] s dalekosáhlými důsledky. Jan Bedřich Seilern neměl potomky a adoptoval svého synovce '''Jana Bedřicha Kicheliera (1675–1751)''', který pak převzal jméno Seilern i s hraběcím titulem, díky držbě statků v Korutansku užíval i jméno Aspang. Jan Bedřich II. Seilern působil v diplomacii, později byl dvorským vicekancléřem a jako první z rodu získal statky na Moravě – v roce 1724 koupil za 202 000 zlatých panství s hradem [[Lukov (hrad)\|Lukov]]. V roce 1735 získal čestné dědičné hodnosti nejvyššího poštmistra v Mantově a [[Nejvyšší kuchmistr\|nejvyššího kuchmistra]] v Korutansku. V další generaci vynikl v diplomatických službách jeho syn [[Kristian August Seilern\|Kristián August]] (1717–1801), dlouholetý vyslanec u říšského sněmu a v Londýně. Ten také dalšími nákupy rozmnožil rodový majetek na Moravě ([[Starý Jičín]] 1772, [[Přílepy (okres Kroměříž)\|Přílepy]] 1779), položil ale i základy vlastnictví v Rakousku (panství Litschau, 1763). Na moravských statcích se Kristián August zdržoval jen výjimečně, ale když odešel ze státních služeb do penze, nechal koncem 18. století postavit jako letní sídlo zámek v Kralicích na Hané a na lukovském panství [[Lešná (zámek, Zlín)\|zámek Lešná]]. V první polovině 19. století se Seilernové potýkali s vyrovnávaním dluhů na panství Starý Jičín, později docházelo i ke štěpení majetku mezi početné potomstvo (například velkostatek [[Kurovice]] byl na přelomu 19. a 20. století rozdělen na šest dílů). Tehdy se Seilernové také aktivně zapojili do veřejného života na Moravě a tři členové rodu zasedali jako poslanci v [[Moravský zemský sněm\|Moravském zemském sněmu]]. Z nich [[Karel Maxmilian Seilern-Aspang\|Karel Maxmilián]] (1825–1905) obohatil díky sňatku rodový majetek o ~~zámek~~ [[Milotice (zámek)\|zámek Milotice]]. Správu Milotic pak převzal jeho syn [[Karel František Seilern]] (1852–1916), který se kromě výkonu poslaneckého mandátu na zemském sněmu zaměřoval i na podporu české menšiny ve Vídni.<ref>{{Citace periodika \| příjmení = \| jméno = Řádek 33 ⟶ 49: \| datum archivace = 2016-08-08 \| nedostupné = ano }}</ref> [[~~File~~Soubor:~~Seilern-Aspang_(4)~~Lesna castle4.jpg\|~~thumb~~vlevo\|~~left~~náhled\|[[Lešná (zámek, ~~okres~~ Zlín)\|Zámek Lešná]]]] Nejvýznamnější stavební památku na rod Seilernů představuje zámek [[Lešná (zámek, ~~okres~~ Zlín)\|Lešná]], jehož nákladnou přestavbu v letech 1887–1894 inicioval hrabě '''František Seilern (1859–1919)'''. Teprve tehdy se moravské sídlo Seilernů stalo místem setkávání smetánky z celé monarchie. Jeho syn '''Josef Seilern (1883–1939)''' proslul jako cestovatel, věnoval se [[Ornitologie\|ornitologii]] a jeho sbírky jsou dnes uloženy v [[Moravské zemské muzeum\|Moravském zemském muzeu]] v [[Brno\|Brně]]. Jeho sňatek s hraběnkou Terezií [[Lažanští z Bukové\|Lažanskou z Bukové]] (1890–1979) přinesl Seilernům velkostatek [[Manětín]] v západních Čechách, který od roku 1943 držel jejich syn '''František Josef Seilern (1914–2004)'''. Jemu byly majetky v roce 1945 zkonfiskovány na základě [[Benešovy dekrety\|Benešových dekretů]], totéž se týkalo i jeho bratrance '''Ladislava (1886–1976)''', který vlastnil zámky v [[Milotice (zámek)\|Miloticích]] a [[Přílepy (zámek)\|Přílepech]]. Po ztrátě majetků v Československu přesídlili Seilernové na zámek Litschau, který je dodnes jejich soukromým majetkem a pro veřejnost není přístupný. Současným reprezentantem hlavní rodové větve je '''Jan Seilern-Aspang (1945)'''. Historii rodu na území České republiky dnes kromě zmíněného zámku v Lešné připomíná také hrobka na hřbitově v nedaleké [[Štípa\|Štípě]].▼ ▲Po ztrátě majetků v Československu přesídlili Seilernové na zámek Litschau, který je dodnes jejich soukromým majetkem a pro veřejnost není přístupný. Současným reprezentantem hlavní rodové větve je '''Jan Seilern-Aspang''' ( 1945)~~'''~~. Historii rodu na území České republiky dnes kromě zmíněného zámku v Lešné připomíná také hrobka na hřbitově v nedaleké [[Štípa\|Štípě]]. == Majetek rodu v Čechách a na Moravě == [[File:Seilern-Aspang_(1).jpg\|thumb\|right\|Hrobka Seilernů na hřbitově ve [[Štípa\|Štípě]]]] * [[Kralice na Hané]] (1791–1923) [[Krásno nad Bečvou]] (1913-1943) [[Lešná (zámek, ~~okres~~ Zlín)\|Lešná]] (1724–1945) * [[Lukov (hrad)\|Lukov]] (1724–1945) * [[Manětín]] (1943–1945) Řádek 50 ⟶ 64: * [[Přílepy (okres Kroměříž)\|Přílepy]] (1779–1945) * [[Starý Jičín (hrad)\|Starý Jičín]] (1772–1906) == Osobnosti rodu == * [[Jan Bedřich ze Seilernu]] (1646–1715), zakladatel rodu, rakouský dvorní kancléř a právník, autor [[Pragmatická sankce\|Pragmatické sankce]] * [[Kristian August Seilern\|Kristián August ze Seilernu]] (1717–1801), rakouský diplomat a politik * [[Marie Krescencie ze Seilernu]] (1799–1875), manželka maďarského politika [[István Széchenyi\|Štěpán Széchenyiho]] * [[Josef František Seilern-Aspang\|Josef František ze Seilern-Aspangu]] (1823–1868), politik * [[Karel Maxmilian Seilern-Aspang\|Karel Maxmilián z Seilern-Aspangu]] (1825–1905), rakouský politik a statkář * Elisabeth Seilernová (1838–1909), rozená [[Stürgkhové\|Stürgkhová]], stavitelka [[Villa Seilern\|Villy Seilern]] v [[Bad Ischl\|Bad Ischlu]] * [[Karel František Seilern\|Karel František ze Seilernu]] (1852–1916), politik * [[Josef ze Seilernu a Aspangu\|Josef ze Seilern-Aspangu]] (1883–1939), rakouský ornitolog * [[Antoine Seilern-Aspang]] (1901–1978), rakousko-britský historik a sběratel umění == Odkazy ==

Seilern und Aspang: Porovnání verzí