Aero MB-200: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typografie za použití AWB
m det.
Řádek 32:
== Vznik a vývoj ==
[[Soubor:MB-200 Bulharsko.jpg|náhled|Na podzim 1939 prodali Němci 12 MB.200 do Bulharska, kde dostaly jméno Buchal (výr). V roce 1940 byly zařazeny ke školní letce 5. bombardovací skupiny. Na kresbě Aero MB.200 s výsostným označením používaným od roku 1941<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení=Čížek|jméno=Martin|příjmení2=|jméno2=|titul=Letadla zrazeného nebe|vydání=I.|vydavatel=Naše vojsko|místo=Praha|rok=2015|počet stran=256+32|strany=68–74|isbn=978-80-206-1576-3}}</ref>]]
[[Československo]] mělo před [[druhá světová válka|druhou světovou válkou]] poměrně vyspělé [[Stíhací letoun|stíhací]], [[Cvičné letadlo|školní]], [[Průzkumný letoun|pozorovací]] a [[Bitevní letoun|bitevní]] [[Československé letectvo|letectvo]]. [[Československá armáda|Armáda]] však trpěla nedostatkem kvalitních [[Bombardér|bombardovacích]] letadel. Tato skutečnost odrážela celkovou koncepci letectva, kdy se nepředpokládalo zapojení leteckých sil do útočné války, ale když [[Nacistické Německo|Německo]] začalo ohrožovat evropský mír [[Československo|československé]] Ministerstvo národní obrany (MNO) se rozhodlo v roce [[1935]] zakoupit licenci francouzských těžkých bombardérů [[Bloch MB.200]].<ref name=":4">{{Citace monografie
| příjmení = Šorel
| jméno = Václav
Řádek 56:
| datum vydání = 2020-02-23
| datum přístupu = 2020-03-08
}}</ref> objednaný MNO.<ref name=":1" /> Jeho licenční výroba pak probíhala v [[Aero Vodochody|Aeru]] a v sublicenci i v [[Avia|Avii]]. Výroba byla "zdržována" neustálými změnami dokumentace od Francouzů a tak byl první sériový [[letoun]] Aero MB-200.02 předán [[Výzkumný a zkušební letecký ústav|VTLÚ]] v Letňanech až [[18. únor]]a [[1937 v letectví|1937]]. Od dubna 1937 začala první letouny MB-200 přejímat vojenská správa. Letoun byl sice podmotorovaný (neudržel se ve vzduchu při letu na jeden motor), ale pro svoji robustnost a spolehlivost byl mezi letci oblíbený. Letouny Aero MB-200 koncem třicátých let notně zastarávaly a hodily se již jen k výcviku a k nočnímu [[bombardování]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 78:
| url = https://kramerius.army.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6c4c1d52-5f0a-11e9-a9c5-005056b73ae5
}}</ref> Výroba probíhala v letech 1936-1939. Avia dodala 12 letounů a Aero zbytek. Pro MNO bylo celkem dodáno 75 letounů vč. prvního zakoupeného, originálního stroje z Francie, i když poslední čtyři přejímali již [[Vojenská okupace|okupanti]].<ref name=":0" />
[[Soubor:Z Brna operovaly těžké bombardéry Licenční MB 200.gif|náhled|Z Brna operovaly těžké bombardéry Aero MB-200 od leteckého pluku č. 5]]
== Popis letounu ==
Aero MB-200 byl dvoumotorový samonosný hornoplošník pro čtyřčlennou posádku a byl použit přednostně jako těžký [[Bombardér|bombardovací letoun]].<ref name=":4" /> Byl to samonosný celokovový [[hornoplošník]] s pevným, [[Odpružení|odpruženým]] [[Podvozek letadla|podvozkem]]. Některé letouny měly hlavní podvozek kapotován. Tuhost [[potah (letectví)|potahových]] duralových plechů zvyšovalo speciální profilování, které obecně letounu na eleganci moc nepřidalo, ale v celkovém vzhledu letadla se již estetika pokazit nedala. Letoun byl poháněn motoremmotory [[Walter Mistral K 14|Walter K 14-I]] o jmenovitém výkonu 515 kW/700 (vzletový 800 k), který podle francouzské [[licence]] [[Gnome-Rhône 14K Mistral Major]] vyráběla [[Waltrovka|A.S. Walter]].<ref name=":2" /> Motory byly osazeny prstencovými kryty NACA a poháněny na zemi stavitelnými třílistými, kovovými vrtulemi[[vrtule]]mi Letov Hd 43 o průměru 3,55 m. Aby byla zajištěna směrová stabilita letounu při startu, byl na pravé straně letounu namontován motor levotočivý a na pravé straně pravotočivý.
 
Čtyř- až šestimístná uzavřená kabina byla chráněna průhlednými kryty a standardně byla vybavena vnitřními dorozumívacími soupravami a radiostanicemi vz. 35 a vz. 36. K vybavení patřily i dýchací přístroje a zásuvky pro elektrické vytápění kombinéz při výškových letech.<ref name=":0" />
 
[[Trup letadla|Trup]] obdélníkového průřezu měl nosný [[Potah (letectví)|potah]] a skládal se ze tří částí. Přední část s prostorem pro bombometčíka a střeleckou věží, střední část tvořící s [[centroplán]]em jeden celek a zahrnující [[kokpit|pilotní kabinu]], prostor pro radiotelegrafistu a pumovnici a zadní část se zadními střeleckými prostory, ocasními plochami a ostruhovým kolem. [[Křídlo letadla|Křídlo]] se skládalo ze tří částí, střední část vytvářela s trupem centroplán a byla [[obdélník]]ového průřezu, vnější části měly tvar [[lichoběžník]]u. Ve střední části křídla byl prostor pro montáž trojhranných [[Palivová nádrž|palivových nádrží]]. S centroplánem byly pevně spojeny i motorové gondoly. Ke stavbě byl používán [[dural]] a jakostní [[ocel]]e. Ocasní plochy byly celoduralové konstrukce s nosníky. Směrovka a výškovka měly výkyv 20° na každou stranu. Přistávací zařízení tvořil pevný podvozek o rozchodu kol 4,87 m s elektronovými koly 1350×300 mm. Kola mohla být opatřena kapkovitými zákryty. Ostruhu tvořilo kolečko o rozměru 420×185 mm.<ref name=":3">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Vinař
| jméno = Luboš
Řádek 96 ⟶ 95:
 
== Použití ==
Nové stroje přicházely k těžkým bombardovacím [[letka (letecká jednotka|letkám]] leteckého 5. pluku v Brně (81., 82., 83. a 84. letka) a k 6. pluku v Praze (85. a 86. letka). Od počátku služby v letectvu probíhal intenzivní bojový výcvik. Při [[letecká nehoda|nehodách]] byly ztraceny tři stroje.<ref name=":3" /> Letouny byly použity v době sudetské krize, po [[Mnichovská dohoda|mnichovské dohodě]] byly letouny určeny k prodeji. O letouny projevilo zájem [[Španělsko]] a také [[Čína]], ale k prodeji nedošlo, protože licenční smlouva přikazovala použití pouze na území [[Československo|Československa]].
 
Po 15. březnu 1939 padly téměř všechny stroje (67 + 4 nedokončené) do rukou [[Nacistické Německo|nacistického Německa]], které je používalo v [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]] pro [[Cvičné letadlo|výcvik]] na vícemotorových letadlech a pro lety bez vidu. Po březnu 1939 12 strojů MB-200 zakoupilo od [[Nacistické Německo|Německa]] se slevou carské [[Bulharské carství|Bulharsko]].<ref name=":1" /> Jeden letoun, MB-200.12, zůstal samostatnému [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenskému státu]] a byl zařazen do stavu [[Slovenské vzdušné zbraně|Slovenských vzdušných zbraní]].
Řádek 113 ⟶ 112:
 
== Specifikace ==
[[Soubor:Z Brna operovaly těžké bombardéry Licenční MB 200.gif|náhled|Z Brna operovaly těžké bombardéry Aero MB-200 od leteckého pluku č. 5]]
Data dle<ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = Němeček
Řádek 159:
 
=== Výzbroj ===
* 3× [[kulomet]] Zbrojovka Strakonice [[Kulomet vz. 30|vz.30]] [[ráže]] 7,92 mm ve třech střeleckých věžích
** 1× 7,92mm kulomet [[Kulomet vz. 30|vz.30]] v přední horní věži, 500 nábojů
** 1× 7,92mm dvojkulomet [[Kulomet vz. 30|vz.30]] v zadní horní věži, 1000 nábojů
Řádek 168:
** pod křídlo: 10x 20 kg puma<ref name=cs-letectvi/>
 
== ReferenceOdkazy ==
=== Reference ===
<references />
 
=== Literatura ===
 
* časopis [[Letectví a kosmonautika|Letectví + kosmonautika]], č. 3 – 7/1986
* RAJLICH, Jiří. SEHNAL, Jiří: ''Vzduch je naše moře''. Naše vojsko, Praha, 1993
Řádek 178:
* FIDLER, Jiří. SLUKA Václav: ''Encyklopedie branné moci Republiky Československé 1920 - 1938,'' Vyd. LIBRI, 2006, 767 s., {{ISBN|80-7277-256-2}}
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [https://www.securitymagazin.cz/historie/nepovedeny-letoun-aero-mb200-malem-ztrhl-vahu-presto-jej-zaradili-do-vyzbroje-ceskoslovenskeho-letectva-1404064244.html Těžkopádný letoun Aero MB-200 připomínal krabici. Přesto jej zařadili do výzbroje československého letectva] na securitymagazin.cz