Aero MB-200: Porovnání verzí

[[Československo]] mělo před [[druhá světová válka|druhou světovou válkou]] poměrně vyspělé [[Stíhací letoun|stíhací]], [[Cvičné letadlo|školní]], [[Průzkumný letoun|pozorovací]] a [[Bitevní letoun|bitevní]] [[Československé letectvo|letectvo]]. [[Československá armáda|Armáda]] však trpěla nedostatkem kvalitních [[Bombardér|bombardovacích]] letadel. Tato skutečnost odrážela celkovou koncepci letectva, kdy se nepředpokládalo zapojení leteckých sil do útočné války, ale když [[Nacistické Německo|Německo]] začalo ohrožovat evropský mír [[Československo|československé]] Ministerstvo národní obrany (MNO) se rozhodlo v roce [[1935]] zakoupit licenci francouzských těžkých bombardérů [[Bloch MB.200]].<ref name=":4">{{Citace monografie

}}</ref> objednaný MNO.<ref name=":1" /> Jeho licenční výroba pak probíhala v [[Aero Vodochody|Aeru]] a v sublicenci i v [[Avia|Avii]]. Výroba byla "zdržována" neustálými změnami dokumentace od Francouzů a tak byl první sériový [[letoun]] Aero MB-200.02 předán [[Výzkumný a zkušební letecký ústav|VTLÚ]] v Letňanech až [[18. únor]]a [[1937 v letectví|1937]]. Od dubna 1937 začala první letouny MB-200 přejímat vojenská správa. Letoun byl sice podmotorovaný (neudržel se ve vzduchu při letu na jeden motor), ale pro svoji robustnost a spolehlivost byl mezi letci oblíbený. Letouny Aero MB-200 koncem třicátých let notně zastarávaly a hodily se již jen k výcviku a k nočnímu [[bombardování]].<ref>{{Citace elektronické monografie

Aero MB-200 byl dvoumotorový samonosný hornoplošník pro čtyřčlennou posádku a byl použit přednostně jako těžký [[Bombardér|bombardovací letoun]].<ref name=":4" /> Byl to samonosný celokovový [[hornoplošník]] s pevným, [[Odpružení|odpruženým]] [[Podvozek letadla|podvozkem]]. Některé letouny měly hlavní podvozek kapotován. Tuhost [[potah (letectví)|potahových]] duralových plechů zvyšovalo speciální profilování, které obecně letounu na eleganci moc nepřidalo, ale v celkovém vzhledu letadla se již estetika pokazit nedala. Letoun byl poháněn motoremmotory [[Walter Mistral K 14|Walter K 14-I]] o jmenovitém výkonu 515 kW/700 (vzletový 800 k), který podle francouzské [[licence]] [[Gnome-Rhône 14K Mistral Major]] vyráběla [[Waltrovka|A.S. Walter]].<ref name=":2" /> Motory byly osazeny prstencovými kryty NACA a poháněny na zemi stavitelnými třílistými, kovovými vrtulemi[[vrtule]]mi Letov Hd 43 o průměru 3,55 m. Aby byla zajištěna směrová stabilita letounu při startu, byl na pravé straně letounu namontován motor levotočivý a na pravé straně pravotočivý.

[[Trup letadla|Trup]] obdélníkového průřezu měl nosný [[Potah (letectví)|potah]] a skládal se ze tří částí. Přední část s prostorem pro bombometčíka a střeleckou věží, střední část tvořící s [[centroplán]]em jeden celek a zahrnující [[kokpit|pilotní kabinu]], prostor pro radiotelegrafistu a pumovnici a zadní část se zadními střeleckými prostory, ocasními plochami a ostruhovým kolem. [[Křídlo letadla|Křídlo]] se skládalo ze tří částí, střední část vytvářela s trupem centroplán a byla [[obdélník]]ového průřezu, vnější části měly tvar [[lichoběžník]]u. Ve střední části křídla byl prostor pro montáž trojhranných [[Palivová nádrž|palivových nádrží]]. S centroplánem byly pevně spojeny i motorové gondoly. Ke stavbě byl používán [[dural]] a jakostní [[ocel]]e. Ocasní plochy byly celoduralové konstrukce s nosníky. Směrovka a výškovka měly výkyv 20° na každou stranu. Přistávací zařízení tvořil pevný podvozek o rozchodu kol 4,87 m s elektronovými koly 1350×300 mm. Kola mohla být opatřena kapkovitými zákryty. Ostruhu tvořilo kolečko o rozměru 420×185 mm.<ref name=":3">{{Citace elektronické monografie

Nové stroje přicházely k těžkým bombardovacím [[letka (letecká jednotka|letkám]] leteckého 5. pluku v Brně (81., 82., 83. a 84. letka) a k 6. pluku v Praze (85. a 86. letka). Od počátku služby v letectvu probíhal intenzivní bojový výcvik. Při [[letecká nehoda|nehodách]] byly ztraceny tři stroje.<ref name=":3" /> Letouny byly použity v době sudetské krize, po [[Mnichovská dohoda|mnichovské dohodě]] byly letouny určeny k prodeji. O letouny projevilo zájem [[Španělsko]] a také [[Čína]], ale k prodeji nedošlo, protože licenční smlouva přikazovala použití pouze na území [[Československo|Československa]].

* 3× [[kulomet]] Zbrojovka Strakonice [[Kulomet vz. 30|vz.30]] [[ráže]] 7,92 mm ve třech střeleckých věžích

== ReferenceOdkazy ==

=== Literatura ===

=== Externí odkazy ===