Ildibad: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
zs |
m typo |
||
Řádek 4:
| obrázek =
| popisek =
| vláda = [[540]]
| éra =
| datum korunovace = 540
Řádek 19:
| podpis =
}}
'''Ildibad''' († [[541]]) byl v letech
== Životopis ==
Dříve než byl Ildibad zvolen na ostrogótský trůn, velel jako urozený muž posádce města [[Verona|Verony]]. Když se byzantskému vojevůdci [[Belisar]]ovi po jeho vítězném tažení proti Gótům vzdávala jednotlivá města do ochrany, rozhodl se tak učinit i Ildibad. Jedním z důvodů byl fakt, že Belisar nalezl v [[Ravenna|Ravenně]] jeho potomky. Avšak sám se do Ravenny nevypravil, jelikož císař [[Justinián I.|Justinián]] odvolal Belisara z [[Itálie]]. Když se o této zprávě dozvěděli urození Gótové, chtěli se pokusit o vzpouru a svým králem zvolit jednoho z nejvýznamnějších mužů ze svého středu Uraia. Ten však titul nepřijal a na jeho doporučení byl králem zvolen Ildibad. Důvodem byla skutečnost, že byl mužem nadmíru energickým a na vrcholu síly a očekávalo se od něj, že bude schopen vést Ostrogóty do další války. Byl také synovcem [[Vizigóti|vizigótského]] náčelníka [[Theud]]a a urození Ostrogóti doufali, že jeho přítomností by se stal boj proti Římu mnohem úspěšnějším. Po svém zvolení Ildibad svolal významné Góty na jedno místo, kde s nimi ujednal, že dříve než se Belisar odebere do [[Konstantinopol]]e, pokusí se jej přimět k jeho původnímu slibu, jímž se (ze strategického záměru) zavázal stát se císařem Italiků i Gótů. Byzantský vojevůdce však tentokrát vyslancům tuto nabídku kategoricky odmítl a odebral se na cestu. Správou Itálie byli místo něj pověřeni velitelé Ioanus a Bess.<ref>{{Citace monografie | jméno = | příjmení = Prokopios z Kaisareie | titul = Válka s Góty | vydavatel = Odeon | místo = Praha | překladatelé= Pavel Beneš| rok= 1985 | strany = 173 – 176 | isbn = | poznámka =}}</ref>
Jakmile se Ildibad dozvěděl, že Belisar odplul z Ravenny, shromáždil kolem sebe Góty i římské vojáky, kteří toužili po změně, a začal budovat základy pro svou nadvládu nad Itálií. Zpočátku jeho armádu tvořilo pouze tisíc mužů a ovládal jediné město [[Pavia|Ticinum]]. V krátké době se však k němu přidali všichni obyvatelé [[Ligurie]] a [[Venetie]]. Díky špatné správě italských zemí pozbývali římští vojáci ochotu proti Gótům bojovat a jediná armáda, jež měla vůli se s Ildibadem střetnout, byl oddíl [[Herulové|Herulů]] pod velením generála Vitalia. K bitvě došlo u města [[Treviso|Tarvisa]] a Herulové utrpěli drtivou porážku.<ref>Prokopios, s.
Nedlouho poté došlo k události, jež předznamenala Ildibadův pád. Uraiova žena, prý kvůli šatům, urazila manželku Ildibadovu. Ten prve Uraiu před Góty osočil, že chce uprchnout k nepřátelům a posléze jej nechal úkladně zavraždit. Tímto činem si však znepřátelil svůj lid, který si velmi dobře uvědomoval, že Uraiova smrt byla zbytečná. Mnoho Gótů svého krále veřejně odsoudilo, ovšem nikdo nechtěl urozeného muže pomstít. Ildibadovou [[Nemesis (mytologie)|nemesis]] se stal až [[Gepidové|Gepid]] Velas. Velas byl Ildibadův osobní strážce a ucházel se o půvabnou dívku, do níž byl zamilovaný. Avšak Ildibad jej vyslal na výpravu proti nepříteli a mezitím dívku provdal za jiného muže. Po návratu z výpravy se Gepid rozhodl urážku pomstít královraždou. Domníval se též, že tímto činem se zavděčí všem Gótům. Svůj úmysl provedl na hostině, jíž Ildibad pořádal pro své šlechtice.<ref name="Prokopios, 180 – 181">Prokopios, s.
== Odkazy ==
Řádek 39:
* {{Citace monografie | příjmení = Heather | jméno = Peter | odkaz na autora = | titul = Gótové | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 408 | isbn = 80-7106-199-9}}
{{posloupnost | co = [[Ostrogóti#Panovníci|Ostrogótští králové]] | kdy = [[540]]–[[541]] | předchůdce = [[Vitiges]] | nástupce = [[Erarich]]}}
{{Autoritní data}}
| |||