Slovanský ostrov: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Externí odkazy: +vlastní kategorie |
doplnění zpřístupnění ostrova, téměř celý článek je Historie, jména na začátek a +jejich původ |
||
Řádek 13:
[[Soubor:Zofin.jpg|vpravo|náhled|Žofínský palác]]
[[Soubor:Pomník Boženy Němcové na Slovanském ostrově.JPG|náhled|Pomník Boženy Němcové]]
'''Slovanský ostrov''' či '''Žofín''' (německy ''Sofieninsel)'' je [[Vltava|vltavský]] [[ostrov]] v [[Praha|Praze]]. Nachází se při pravém novoměstském břehu vedle [[Masarykovo nábřeží|Masarykova nábřeží]], mezi [[Národní divadlo|Národním divadlem]] a [[Jiráskovo náměstí (Praha)|Jiráskovým náměstím]]. Stojí na něm [[palác Žofín]], [[Šítkovská vodárenská věž]], částečně [[budova Spolku výtvarných umělců Mánes]] nad jezem, park a dětské hřiště. Na ostrov navazuje [[Šítkovský jez]] s [[Plavební komora|plavební komorou]] s malým [[maják]]em. Přístupný je z nábřeží pomocí [[Most na Slovanský ostrov|mostu přes rameno Vltavy]] a průchodem kolem budovy Mánes.
== Jméno ==
* Slovanský ostrov – podle [[Slovanský sjezd|Slovanského sjezdu]] (1848)
* Žofínský ostrov, Žofín – podle [[Žofie Frederika Bavorská|arcivévodkyně Žofie]] (1805–1872), matky císaře Františka Josefa I.
* Barvířský ostrov – podle řemeslníků▼
* Šítkovský ostrov - podle [[Šítkovské mlýny|Šítkovských mlýnů]]
* Engelův ostrov, též Andělský – podle textilního podnikatele J. F. Engela († 1801)
== Historie ==
=== Starší historie ===
Ostrov na [[Sadelerův prospekt|Sadelerově prospektu Prahy]] z roku 1606 ještě není, vznikl postupnými nánosy půdy během [[17. století]]. Na [[Václav Hollar|Hollarově]] panoramatu Prahy už je vidět písčina zarostlá křovím. Růst ostrova zřejmě urychlilo zřízení novoměstských mlýnů pod [[Zderaz (Praha)|Zderazem]]. Usadili se zde barvíři, po kterých byl ostrov nazýván Barvířským; od roku [[1760]] dokonce ostrov vlastnil jeden z nich, barvíř kůží Josef Ignaz Saenger. Po ''stoleté'' povodni z roku [[1784]] byl ostrov zpevněn zdí a byly zde vysázeny stromy, aby již další povodeň ostrov neodnesla. Měřil tehdy 150 x 100 metrů. Po té zde Jan František Engel (+1801) zřídil [[kartoun]]ku. Po něm se určitý čas vžilo označení Engelův, česky Andělův ostrov. Od roku 1813 zde byly zřízeny lázně<ref>Emanuel Poche, ''Prahou krok za krokem.'', 4.vydání, Panorama Praha 1978, s. 155-156</ref>.
=== Palác a české národní obrození ===
{{Podrobně|Palác Žofín}}
V letech [[1836]]–[[1837]] dal nový majitel [[Václav Antonín Novotný]] přestavět starý hostinec na zahradní restauraci.
Řádek 24 ⟶ 33:
V roce [[1884]] ostrov vykoupila pražská obec a přestavěla ([[palác Žofín|hlavní budovu]]) podle návrhu [[Jindřich Fialka|Jindřicha Fialky]]. Až do postavení [[Obecní dům|Obecního domu]] fungoval ostrov jako nejvýznamnější centrum českého společenského a politického života.
=== Od roku 1918 ===
V roce 1918 se zde nacházelo sídlo Vojenského velitelství Národního výboru.
V roce 1930 byla na jižním konci ostrova v těsném sousedství [[Šítkovská vodárenská věž|Šítkovské vodárenské věže]] vybudována spolková budova [[Spolek výtvarných umělců Mánes|SVU Mánes]] se známou výstavní síní a uměleckou kavárnou. Poslední parkové úpravy jsou dílem architekta Josefa Šrámka. V roce [[1948]] byl ostrov v blízkosti pražského Národního divadla spojen s pobřežím novým [[Most na Slovanský ostrov|mostem]]. Na ostrově stojí [[pomník]] [[Božena Němcová|Boženy Němcové]].
== Současnost ==▼
Ostrov včetně budov byl zasažen [[Povodeň v Česku (2002)|povodněmi v roce 2002]], objekty byly znovu zprovozněny v září [[2003]] a následně upraveno zábradlí mostu. Další povodeň zaplavila most roku [[2013]].
▲== Současnost ==
Budovu Žofínského paláce vlastní soukromý majitel, nadále se v ní konají různé společenské akce (plesy, koncerty, sjezdy politických stran, ale i svatby).
== Inspirace v umění ==
* Na Slovanském ostrově v době stavby [[Národní divadlo|Národního divadla]] se odehrává vyprávění [[Jaromír John|Jaromíra Johna]] ''Rajský ostrov''.
▲* Barvířský ostrov
== Odkazy ==
| |||