Těšín: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Externí odkazy: Odkaz na Wikizdroje |
oprava odkazů na rozcestníky |
||
Řádek 33:
Je centrem oblasti nazývané [[Těšínsko]], jednoho ze subregionů ([[Horní Slezsko|Horní]]ho) [[Slezsko|Slezska]] rozkládajícího se na obou stranách [[česko-polská státní hranice|česko-polské státní hranice]] mezi [[Ostravice (řeka)|Ostravicí]] a [[Bělá (přítok Visly)|Bělou]]. Historicky byl sídlem [[Těšínské knížectví|Těšínského knížectví]]. Na pravém břehu Olše se nachází celé historické jádro města i se [[Zámecký vrch (Těšín)|Zámeckým vrchem]], Horním a Fryštátským předměstím. Dále tvoří Polský Těšín obce připojené již po rozdělení: [[Blahotice (Těšín)|Blahotice]], [[Bobrky (Těšín)|Bobrky]], [[Bohušovice (Těšín)|Bohušovice]], [[Kalubice (Těšín)|Kalubice]], [[Krásná (Těšín)|Krásná]], [[Kuldov]], [[Marklovice (Těšín)|Marklovice]], [[Mníšek (Těšín)|Mníšek]] a [[Pastviska (Těšín)|Pastviska]]. V červnu 2020 měl 34 297 obyvatel.<ref>[https://stat.gov.pl/download/gfx/portalinformacyjny/pl/defaultaktualnosci/5468/6/28/1/ludnosc._stan_i_struktura_30.06.2020.zip Statistické údaje GUS k 30.06.2020]</ref>
Z geomorfologického hlediska se rozkládá ve [[Slezské podhůří|Slezském podhůří]]. Kromě [[Olše (řeka)|Olše]] protékají územím města [[Bobrůvka (potok)|Bobrůvka]], [[Puncovka]], Mlýnský kanál (''Młynówka'') a několik menších potoků.
== Historie ==
Řádek 73:
}}</ref>
V roce 1869 byla do Těšína dovedena železnice ([[Košicko-bohumínská dráha]]) a v okolí hlavního nádraží na západním břehu Olše (dnešní [[Český Těšín (nádraží)|nádraží Český Těšín]]) začala vznikat průmyslová čtvrť. Výstavbou [[Moravsko-slezská dráha měst|Moravsko-slezské dráhy měst]] v roce 1888 získal Těšín také spojení s [[Frýdek-Místek|Frýdkem]] a [[Bílsko-Bělá|Bílskem]] a stanici nad [[Bobrůvka (potok)|Bobrůvkou]] (dnešní [[Cieszyn (nádraží)|nádraží Cieszyn]]). Rozvoj průmyslu zde však neprobíhal tak rychle jako v nedalekém Bílsku či na Ostravsku, což vedlo k postupnému poklesu hospodářského významu města v regionu. Nadále však zůstávalo důležitým administrativním a kulturním centrem. V roce 1911 byla ve městě zavedena [[Tramvajová doprava v Těšíně|tramvajová doprava]] – jedna linka spojující hlavní nádraží s historickým jádrem a Horním Předměstím. V letech 1914–1916 byl Těšín, konkrétně budova gymnázia na dnešním náměstí Słowackého, sídlem generálního štábu rakousko-uherské armády, v jehož čele stál poslední těšínský kníže [[Bedřich Rakousko-Těšínský]].
=== Rozdělení města ===
| |||