Ázerbájdžán: Porovnání verzí

| mapa umístění = Azerbaijan with(orthographic Nagorno Karabakh regionprojection).svg

}}</ref> Ve 14. století se místní vládci stali vazaly [[Tímúrovská říše]], po jejím rozpadu znovu získali značnou míru autonomie. To změnili až perští [[Safíovci]], kteří oblast ovládli roku 1538.{{Doplňte zdroj}}

Vláda perské dynastie Safíovců v [[16. století]] znamenala období rozkvětu, protože země byla zapojena do obchodních vztahů [[Perská říše|Perské říše]]. Na počátku [[17. století]] bylo území dnešního Ázerbájdžánu podmaněno [[Osmanská říše|Osmanskou říší]]. V [[18. století]] do vývoje oblasti zasáhlo [[Rusko]], kterému se postupně podařilo obsadit pobřeží [[Kaspické moře|Kaspického moře]] s významným městem [[Baku]].{{Doplňte zdroj}}

}}</ref> Počet etnických Azerů v Íránu dokonce výrazně převyšuje počet obyvatel Ázerbájdžánů, zhruba o pět milionů.{{Doplňte zdroj}}

}}</ref> Až 20 000 ázerbájdžánských vojáků v boji se Sověty padlo. V&nbsp;květnu 1921 byla přijata nová ústava a v&nbsp;březnu 1922 vznikl [[Federativní svaz socialistických republik Zakavkazska]], který se – zároveň s přejmenováním na [[Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika|Zakavkazskou sovětskou federativní socialistickou republiku]] – podílel v&nbsp;prosinci 1922 na vytvoření [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Tato svazová republika byla v roce 1936 rozdělena na tři republiky, a to [[Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika|Ázerbájdžánskou SSR]], [[Arménská sovětská socialistická republika|Arménskou SSR]] a [[Gruzínská sovětská socialistická republika|Gruzínskou SSR]].{{Doplňte zdroj}}

Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] hrál Ázerbájdžán strategickou roli v zásobování Sovětského svazu, 80 procent ropy na [[Východní fronta (druhá světová válka)|východní frontě]] bylo odtud. Kvůli tomu také Němci spustili [[Bitva o Kavkaz|bitvu o Kavkaz]], avšak neuspěli. Do Rudé armády bylo odvedeno a do bojů nasazeno 681 000 Azerů (z toho přes 100 000 žen), což tehdy představovalo pětinu celé populace země. 250 000 jich na frontě padlo.{{Doplňte zdroj}}

}}</ref> Přes několik rezolucí Rady bezpečnosti [[Organizace spojených národů|OSN]] je 20&nbsp;% ázerbájdžánského území, na němž funguje tzv. [[Náhorno-karabašská republika]], pod faktickou arménskou okupací. (K další eskalaci konfliktu došlo v letech 2016 a 2021).{{Doplňte[[Soubor:Armenian zdroj}}soldiers in northern Artsakh 1994.tif|náhled|[[Válka o Náhorní Karabach]] mezi Armény a Ázerbájdžánci vypukla v roce 1988]]

V&nbsp;Ázerbájdžánu se nachází 1&nbsp;250 řek, z&nbsp;nichž jen 21 má délku větší než 100&nbsp;km. Horské oblasti ([[nadmořská výška]] - 1&nbsp;000 až 2&nbsp;500&nbsp;m) jsou charakteristické velmi hustou říční sítí (0,4 až 0,5&nbsp;km/km²), zatímco v&nbsp;rovinách je to výrazně méně (0,05 až 0,1&nbsp;km/km²). Největší [[řeka]] ''Kavkazu'' [[Kura]] protéká republikou ze severozápadu na jihovýchod a ústí do ''Kaspického moře''. Hlavní [[přítok]] ''Kury'' [[Araks]] teče podél jižní hranice ''Ázerbájdžánu''. Většina řek patří do [[povodí]] ''Kury'', jen řeky na severovýchodě ([[Samur]]) a v&nbsp;pohoří [[Talyš]] ([[Bolqarçay]]) ústí přímo do ''Kaspického moře''. Z&nbsp;jihovýchodních svahů [[Velký Kavkaz|Velkého Kavkazu]] stékají řeky [[Belokančaj]], [[Muchachčaj]], [[Talačaj]], [[Kurmuchčaj]] aj. K&nbsp;severovýchodu od rozvodí tečou [[Samur]], [[Kudialčaj]] aj. Z&nbsp;jihovýchodní části [[Malý Kavkaz|Malého Kavkazu]] stékají pravé přítoky ''Kury'' ([[Şəmkirçay]], [[Agstafa (řeka)|Agstafa]], [[Gjandžačaj]], [[Terter]]) a levý přítok ''Araksu'' [[Akera]]. Na většině řek jsou nejvyšší vodní stavy v&nbsp;létě (duben až září), jen v&nbsp;''Talyši'' v&nbsp;zimě (říjen až březen). V&nbsp;rovinách se řeky využívají na [[zavlažování]]. Na ''Kuře'' byla vybudována velká [[Mingačevirská hydroelektrárna]] a [[Mingačevirská přehrada]] (rozloha 605&nbsp;km² a objem 16&nbsp;km³), ze které jsou rozvedeny [[zavlažovací kanál|zavodňovací kanály]] ([[Hornokarabašský kanál|Hornokarabašský]] a [[Hornoširvanský kanál|Hornoširvanský]]). Pod přehradou je na ''Kuře'' rozvinuta místní [[Vodní doprava|lodní doprava]].{{Doplňte zdroj}}

V&nbsp;Ázerbájdžánu je 250 [[jezero|jezer]], většinou nevýznamných. Největší jezera jsou [[Hadžigabul]] (15,5&nbsp;km²) a [[Bejukšor]] (10,3&nbsp;km²). Jezera vznikla přehrazením dolin, popř. jsou [[ledovec|ledovcového]] původu, a nacházejí se v&nbsp;horách ''Velkého'' a ''Malého Kavkazu''. Největší z těchto jezer je [[Velký Alagjol]] (rozloha 5&nbsp;km², hloubka 8&nbsp;m) na [[Karabašská sopečná plošina|Karabašské sopečné plošině]]. Na severovýchodním svahu hřbetu [[Murovdag]] se rozkládá skupina překrásných jezer, vzniklých sesuvy. Mezi nimi je jedno z&nbsp;nejkrásnějších jezer ''Kavkazu'' [[Modré jezero (Ázerbájdžán)|Modré jezero]]. Mnoho jezer je také v&nbsp;[[Kuro-arakská nížina|Kuro-arakské nížině]].{{Doplňte zdroj}}

}}</ref> Obě strany spojily již jednou síly (2005) a vytvořily volební blok ''Azadlıq'' (Svoboda), ale marně.{{Doplňte zdroj}}

Ázerbájdžán se dělí na 59 rajónů (okresů) (''rayonlar'', j. č. ''rayon''), 11 statutárních měst (''şəhərlər'', j. č. ''şəhər'') a 1 [[autonomie|autonomní]] republiku (''muxtar respublika'') [[Nachičevanská autonomní republika|Nachičevan]], která se dále dělí na 7 rajónů (okresů) a měst a 1 [[autonomie|autonomní]] oblast [[Náhorní Karabach]].{{Doplňte zdroj}}

Prezident Ázerbájdžánu jmenuje guvernéry rajónů a měst, zatímco vláda [[Nachičevanská autonomní republika|Nachičevanu]] je vybrána a odsouhlasena parlamentem Nachičevanské autonomní republiky.{{Doplňte zdroj}}

Oblast [[Náhorní Karabach|Náhorního Karabachu]] a dalších přilehlých rajónů je pod správou mezinárodně neuznané [[NKR|Náhorno-karabašské republiky]] s [[Arméni|arménským obyvatelstvem]], ázerbájdžánští zastupitelé měst, jako je např. [[Stěpanakert|Chankendi]] nebo [[Šuša]], stále působí v emigraci.{{Doplňte zdroj}}

[[SouborFile:Ilham Aliyev met with Prime Minister of Malaysia Mahathir Mohamad 01.jpg|thumb|[[Prezident Ázerbájdžánu]] [[Ilham Alijev]] a Předseda vlády [[Malajsie]] [[Mahathir Mohamad]] (26. října 2019) ]]

Ázerbájdžán je spoluzakladatelem [[GUAM]] (Organizace pro demokratický a ekonomický rozvoj) a [[OPCW]] (Organizace pro zákaz chemických zbraní). Od září [[1993]] je členem [[Společenství nezávislých států|SNS]] (Společenství nezávislých států), má stálé mise v&nbsp;[[Evropská unie|Evropské unii]], hostí zvláštní vyslance [[Evropská komise|Evropské komise]] a je členem [[Organizace spojených národů|OSN]] (Organizace spojených národů), [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě|OBSE]] (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v&nbsp;Evropě), [[Rada Evropy|RE]] (Rady Evropy) a partnerem [[Severoatlantická aliance|NATO]] pro mírový program (PfP).{{Doplňte zdroj}}

Dále je členem následujících organizací: [[AsDB]], [[BSEC]], [[CCC]], [[EAPC]], [[Evropská banka pro obnovu a rozvoj|EBRD]], [[ECE]], [[Organizace ekonomické spolupráce|ECO]], [[ESCAP]], [[Organizace pro výživu a zemědělství|FAO]], [[GUAM]], [[Mezinárodní agentura pro atomovou energii|IAEA]], [[Světová banka|IBRD]], [[Mezinárodní organizace pro civilní letectví|ICAO]], [[ICFTU]], [[Mezinárodní červený kříž|ICRM]], [[IDA]], [[Islámská rozvojová banka|IDB]], [[IFAD]], [[Mezinárodní finanční korporace|IFC]], [[IFRCS]], [[Mezinárodní organizace práce|ILO]], [[Mezinárodní námořní organizace|IMO]], [[Interpol]], [[Mezinárodní olympijský výbor|IOC]], [[IOM]], [[Mezinárodní organizace pro normalizaci|ISO]] (korespondent), [[ITU]], [[Mezinárodní měnový fond|MMF]], [[NAM]] (přísedící), [[OIC]], [[OPCW]], [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě|OBSE]], [[Partnerství pro mír|PfP]], [[Rada Evropy|RE]], [[Společenství nezávislých států|SNS]], [[Organizace spojených národů|OSN]], [[Konference OSN o obchodu a rozvoji|UNCTAD]], [[UNESCO]], [[UNHRC]], [[Organizace OSN pro průmyslový rozvoj|UNIDO]], [[Světová poštovní unie|UPU]], [[UNWTO]], [[WFTU]], [[Světová zdravotnická organizace|WHO]], [[WIPO]], [[Světová meteorologická organizace|WMO]], [[World Trade Organization|WToO]] (přísedící).{{Doplňte zdroj}}

Dalším motorem hospodářského růstu v Ázerbájdžánu je [[stavebnictví]], a to výstavba bytových i kancelářských domů, obzvláště v hlavním městě [[Baku]], ale i silnic a městských komunikací. V [[Baku]] vyrostlo v posledních letech mnoho výškových staveb, zčásti na místech původní starší zástavby.{{Doplňte zdroj}}

}}</ref> což je nejvíc v celé kavkazské oblasti. Pěstuje se ovoce, zelenina, [[víno]], [[bavlna]], [[Léčivá rostlina|léčivé rostliny]], v některých oblastech je možné pěstovat [[Lilek brambor|brambory]], [[Cukrová řepa|cukrovou řepu]] a [[tabák]]. V Kaspickém moři se loví [[jeseteři]] a [[vyza velká]], populace těchto vzácných ryb, lovených zejména pro tradiční výrobu [[kaviár]]u, se však povážlivě ztenčuje.{{Doplňte zdroj}}

V roce 2013 měl Ázerbájdžán 9 356 500 obyvatel. 91,6 % obyvatel tvořili [[Azerové]], 2,02 % [[Lezgové]], 1,35 % [[Arméni]] (v samotném Ázerbájdžánu žádní nežijí, pouze v odtržené [[Náhorně-karabašská republika|Náhorně-karabašské republice]]), 1,34 % [[Rusové]], 1,26 % [[Talyšové]] a zbytek menší etnické skupiny (např. [[Kryzové|Kryzové,]] Tsakhurové).{{Doplňte zdroj}}

}}</ref> To je nejvíce z evropských států (budeme-li Ázerbájdžán za evropský stát považovat).{{Doplňte zdroj}}

Podle různých zdrojů přibližně 20 až 25 milionů Azerů žije v sousedním [[Írán]]u.{{Doplňte zdroj}}

V 18. století se nejen jako básník, ale i jako politik prosadil [[Molla Panah Vagif]]. Z autorů 19. století lze jmenovat satirika [[Jalil Mammadguluzadeh|Jalila Mammadguluzadeha]], básnířku [[Churšidbanu Natavanová|Churšidbanu Natavanovou]] nebo [[Mirzə Fətəli Axundov|Mirzu Fətəli Axundova]], autora prvního návrhu, jak psát [[Turkické jazyky|turkický jazyk]] [[Latinka|latinkou]]. V sovětské éře vynikli [[Jusif Vazir Chamanzaminli]] (který vydal pod uměleckým jménem Kurban Said ve Vídni roku 1937 známý román ''Ali a Nino''), [[Samad Vurgun]], [[Mirza Ibrahimov]] či [[Anar]]. V současnosti budí emoce [[Akram Ajlisli (Naibov)|Akram Ajlisli]].{{Doplňte zdroj}}

Z azerské menšiny v Íránu vzešel [[Mohammad-Hossein Šáhriar]]. Francouzsky psala autorka známá jako [[Banine]] (rodným jménem Umm El-Banu Äsâdullajeva).{{Doplňte zdroj}}

Známou novinářkou a bojovnicí proti korupci je [[Chadídža Ismailová]].{{Doplňte zdroj}}

Ázerbájdžánci mají silnou hudební tradici. Nejproslulejším skladatelem vážné hudby je [[Uzeir Hadžibekov]]. Je mj. autorem státní hymny ''[[Ázerbájdžánská hymna|Azərbaycan marşı]].'' V jeho stopách šli [[Fikret Amirov]] a [[Kara Karajev]]. [[Arif Malikov]] se proslavil budbou pro balet. Z Baku pocházel i slavný violoncellista a dirigent [[Mstislav Rostropovič]]. Nejúspěšnější ázerbájdžánskou operní zpěvačkou byla [[Zejnab Chanlarova]], pěvcem [[Bulbul]].{{Doplňte zdroj}}

}}</ref> Oheň je i ve státním znaku. K dalším pozoruhodným moderním stavbám v Baku patří [[Krystalová hala]] nebo [[věž SOCAR]], jež je sídlem státní ropné společnosti.{{Doplňte zdroj}}

{{Podrobně|Ázerbájdžánská kuchyně}}[[Soubor:Shashlyk.jpg|náhled|upright|[[Šašlik]], opékaný na skládacím mangalu]]Ázerbájdžán je odedávna proslulý svou národní kuchyní. Hojnost ovoce, zeleniny, aromatických bylin a koření inspirovala ázerbájdžánské mistry kuchaře, kteří vytvořili velké množství nejrůznějších národních jídel. I ti nejzkušenější gurmáni, přijíždějící do Ázerbájdžánu ze všech konců světa, jsou nadšeni rafinovaností chutí a jemným aromatem těchto pokrmů. Ne náhodou je Ázerbájdžán krajem lidí, dožívajících se vysokého stáří. Vědci vysvětlují tento jev v&nbsp;prvé řadě příznivým klimatem, dále způsobem života a v&nbsp;neposlední řadě zdravou a pravidelnou stravou. Ázerbájdžánci jsou velice hrdí na svou kuchyni. Nejznámějšími pokrmy z&nbsp;ázerbájdžánské kuchyně, které jsou ceněny na celém světě, jsou plov ([[pilaf]]), [[šašlik]], [[kebab]], [[dolma]] a sladké dezerty jako [[pachlava]] a [[šakerbura]] a také [[goghal]].{{Doplňte zdroj}}

Nejvýznamnějším představitelem humanitních a sociálních věd je politolog a analytik [[Svobodná Evropa|Svobodné Evropy]] [[Mirza Khazar]], jenž rovněž proslul novým překladem [[Bible]] do ázerbájdžánštiny.{{Doplňte zdroj}}

}}</ref> [[Qarabağ FK]] se stal prvním ázerbájdžánským fotbalovým klubem, kterému se v sezóně 2017/18 podařilo postoupit do skupinové fáze [[Liga mistrů UEFA 2017/18|Ligy mistrů UEFA]].{{Doplňte zdroj}}

Nejznámějším ázerbájdžánským basketbalistou je [[Jaycee Carroll]], vítěz [[Euroliga v basketbalu|euroligy]]. Slavnou šachovou školu reprezentují [[Šachrijar Mamedjarov]], [[Tejmur Radžabov]] či [[Vugar Gašimov]]. V Baku se narodil i legendární šachista [[Garri Kasparov]].{{Doplňte zdroj}}

Mimořádně populární je v Ázerbájdžánu stolní desková hra [[vrhcáby]]. Je možno ji spatřit hrát nezřídka na ulicích.{{Doplňte zdroj}}

Od roku 2017 země pořádá závod [[formule 1]] [[Grand Prix Ázerbájdžánu]], a to na okruhu [[Baku City Circuit]], jenž byl postaven v roce 2016. Architektonicky pozoruhodným dílem je [[Olympijský stadion (Baku)|Olympijský stadion]] v Baku otevřený v roce 2015, jenž sloužil jako ústřední dějiště [[Evropské hry 2015|prvních Evropských her]]. Hostil jedno čtvrtfinále [[Mistrovství Evropy ve fotbale 2020|Mistrovství Evropy ve fotbale roku 2020]], v němž se střetlo [[Česká fotbalová reprezentace|Česko]] s [[Dánská fotbalová reprezentace|Dánskem]]. V květnu 2019 se zde hrálo finále [[Evropská liga UEFA 2018/19|Evropské ligy UEFA]].{{Doplňte zdroj}}