Jelení Hora: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
reference |
rozšíření sekce Historie – začátek přestavby článku |
||
Řádek 1:
{{Infobox - sídlo světa
| jméno = Jelení Hora
Řádek 67 ⟶ 66:
| isbn = 80-7277-172-8
| jazyk = cs
}}</ref> {{Vjazyce2|pl|'''Jelenia Góra'''}}, {{Vjazyce2|de|''Hirschberg''}}) je město v jihozápadním [[Polsko|Polsku]] v [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezském vojvodství]], má postavení samostatného městského okresu a zároveň je sídlem [[Krkonošský okres|Krkonošského okresu]]. Je také sídlem polského zastoupení [[Euroregion Nisa|euroregionu Nisa]]. Leží na historickém území [[Dolní Slezsko|Dolního Slezska]]
| titul = Ludność. Stan i struktura ludności oraz ruch naturalny w przekroju terytorialnym (stan w dniu 30.06.2020)
| url = https://stat.gov.pl/download/gfx/portalinformacyjny/pl/defaultaktualnosci/5468/6/28/1/ludnosc._stan_i_struktura_30.06.2020.zip
Řádek 76 ⟶ 75:
}}</ref>
Území města se táhne od
== Historie ==
Většina obcí tvořících dnešní město vznikla v souvislosti se zahájeným ve 13. století procesem osidlování dosud pustého Podkrkonoší [[německá východní kolonizace|německými kolonisty]]. Byly součástí [[Javorské knížectví|Javorsko-svídnického knížectví]], které zůstalo nezávislým slezským knížectvím nejdéle ze všech. K jeho začlenění do [[Země Koruny české|Koruny české]] došlo až v roce 1392 po smrti [[Anežka Habsburská (1392)|Anežky Habsburské]]. Po [[první slezská válka|první slezské válce]] v roce 1742 byla tato oblast spolu s většinou Slezska připojena k [[Pruské království|Pruskému království]], od roku 1871 v rámci [[Německé císařství|Německého císařství]]. Spadala do [[Pruské Slezsko|provincie Slezsko]], [[vládní obvod Lehnice]]. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] se na základě [[Postupimská dohoda|Postupimské dohody]] stala součástí [[Polská lidová republika|socialistického Polska]]. Původní německé obyvatelstvo bylo odsunuto a nahrazeno polskými přesídlenci z [[Kresy|východních území postoupených SSSR]], repatrianty ze západní Evropy a osadníky z centrálního Polska. V letech 1975–1998 byla Jelení Hora hlavním městem [[Jelenohorské vojvodství|Jelenohorského vojvodství]].
=== Jelení Hora (Hiršperk) ===
Vlastní Jelení Hora neboli Hiršperk (německy ''Hirschberg'') se rozkládá v severní části dnešního území města, na soutoku [[Bobr (řeka)|Bobru]] a [[Kamienna (přítok Bobru)|Kamienné]].
[[Soubor:Hirschberg-Werner-1.jpg|thumb|left|Hiršperk v roce 1747]]
[[Soubor:Hirschberg i. Riesengeb. - Orig.-Fliegeraufnahme. 1945 (70085783).jpg|thumb|left|Pohled na historické centrum ve 40. letech 20. století]]
První zmínka o obci ''Hyrzberc'' se objevuje v listině [[Bernard Hbitý|Bernarda Hbitého]] z roku 1281 týkající se prodeje sta [[lán (jednotka)|lánů]] nad Kamiennou [[maltézský řád|johanitům]] ze [[Střehom]]i.<ref>{{Citace monografie
| titul = Schlesisches Urkundenbuch. Im Auftrage der Historischen Kommission für Schlesien herausgegeben von Heinrich Appelt und Josef Joachim Menzel. Vierter Band 1267-1281
| url = http://www.dokumentyslaska.pl/sub%2004/1281%2007%2013%20hirschberg%20sub.html
| vydavatel = Böhlau Verlag
| místo = Köln-Wien
| rok = 1988
| počet_stran = 439
| kapitola = 1281 Juli 13, Hirschberg
| strany = 418
| isbn = 9783412027872
| jazyk = německy, latinsky
| redaktoři = Winfried Irgang
}}</ref> „Našim občanům hiršperským“ (''nostrorum civium Hyrsbergensium'') povoluje [[Boleslav I. Surový]] v roce 1288 zřídit krčmu v Herischdorfu<ref>{{Citace monografie
| titul = Schlesisches Urkundenbuch. Im Auftrage der Historischen Kommission für Schlesien herausgegeben von Heinrich Appelt und Josef Joachim Menzel. Fünfter Band 1282-1290
| url = http://www.dokumentyslaska.pl/sub%2005/1288%2003%2020%20hirschberg%20sub.html
| vydavatel = Böhlau Verlag
| místo = Köln-Weimar-Wien
| rok = 1993
| počet_stran = 582
| kapitola = 1288 März 20, Hirschberg
| strany = 372
| isbn = 9783412061913
| jazyk = německy, latinsky
| redaktoři = Winfried Irgang
}}</ref> a jako město (''civitas'') je Hiršperk poprvé doložen k roku 1299.<ref name="oldenburg">{{Citace elektronické monografie
| titul = Hirschberg/Jelenia Góra
| url = https://ome-lexikon.uni-oldenburg.de/orte/hirschberg-jeleniagora
| vydavatel = Online-Lexikon zur Kultur und Geschichte der Deutschen im östlichen Europa
| datum_přístupu = 2021-11-23
| jazyk = de
}}</ref> Propagované v druhé polovině 20. století tvrzení, že jej dal založit [[Boleslav III. Křivoústý]] v roce 1108 je pouhou legendou.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Przezdzięk
| jméno1 = Konrad
| titul = Nie te fakty
| url = https://jeleniagora.naszemiasto.pl/nie-te-fakty/ar/c1-5569975
| vydavatel = Nasze Miasto Jelenia Góra
| datum_vydání = 2002-06-28
| datum_přístupu = 2021-11-23
| jazyk = pl
}}</ref>
V raném novověku se Hiršperk stal významným střediskem textilní výroby, především [[len|lněných]] pláten. V roce 1630 obdržel od císaře [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]] zvláštní privilegium na obchod s [[tyl (textil)|tylem]]. Roku 1658 byl zde první ve Slezsku cech obchodníků s textilem. Počínaje s 17 členy, o sto let později měl jich již 127. I do zámoří se vyvážely hiršperské výrobky, obzvlášť [[voál]]y.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Gronostaj
| jméno1 = Eugeniusz
| titul = Historia Jeleniej Góry lnem pisana
| url = http://jbc.jelenia-gora.pl/Content/15433/lnem_pisana2.pdf
| datum_přístupu = 2021-11-23
| jazyk = pl
}}</ref> Od dob [[reformace]] ve městě převládali [[luteránství|luteráni]]. Na základě [[Altranstädtská konvence|Altranstädstké konvence]] zmirňující [[doba pobělohorská|pobělohorský]] rekatolizační útlak zde byl po roce 1709 postaven jeden z šesti tzv. [[kostely milosti|slezských kostelů milosti]].
[[Soubor:Stadtplan von Hirschberg im Riesengebirge ca 1935 (38141454).jpg|thumb|Plán města z roku 1935]]
Po připojení k Prusku v roce 1742 se Hiršperk stal sídlem okresu (''Landkreis Hirschberg''). Industrializace regionu navázala na dosavadní tradice, nicméně kromě textilního průmyslu se vyvíjela i jiná odvětví, např. strojírenství či papírenství. Urbanisticky se město rozšiřovalo hlavně východním a jihovýchodním směrem, kde vznikaly nové bloky činžovních domů a veřejné stavby. Na železnici bylo napojeno v roce 1866 prostřednictvím [[Slezská horská dráha|Slezské horské dráhy]] (''Schlesische Gebirgsbahn''), posléze se stalo regionálním železničním uzlem. Velký význam pro rozvoj města měla popularizace krkonošské turistiky na přelomu 19. a 20. století.<ref name="nástin">{{Citace sborníku
| příjmení1 = Szczerepa
| jméno1 = Wojciech
| titul = Nástin dějin Jelení Hory od 14. do 20. století
| sborník = Z dějin Jelení Hory a regionu. Stálá expozice
| vydavatel = Muzeum Karkonoskie
| místo = Jelenia Góra
| rok_vydání = 2012
| strany = 50–104
| jazyk = česky, polsky, anglicky
| url = http://www.muzeumkarkonoskie.pl/uploads/images/wystawy/Z%20historii%20Jeleniej%20Gory%20i%20regionu/przewodnik%20historyczny_czesc%2001.pdf
| poznámka = Překlad Tadeusz Kuchejda, Filip Koky
}}</ref> V roce 1900 měla Jelení Hora 17 865 obyvatel, převážně Němců evangelického vyznání (katolíci tvořili 23 %, židé 1,9 %).<ref>{{Citace monografie
| titul = Meyers Großes Konversations-Lexikon
| url = http://www.zeno.org/Meyers-1905/K/meyers-1905-009-0369
| vydavatel = Bibliographisches Institut
| místo = Leipzig
| rok = 1908
| počet_stran = 907
| strany = 369
| jazyk = de
| vydání = 6
| svazek = 9
| datum_přístupu = 2021-11-22
| kapitola = Hirschberg
}}</ref> Do roku 1933 se počet obyvatel zvýšil na 30 692 (75,5 % evangelíků, 19,1 % katolíků, 0,8 % aneb 240 židů).<ref name="rademacher">{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Rademacher
| jméno1 = Michael
| titul = Stadt und Landkreis Hirschberg im Riesengebirge
| url = https://treemagic.org/rademacher/www.verwaltungsgeschichte.de/hirschberg.html
| vydavatel = Deutsche Verwaltungsgeschichte 1871–1990
| datum_vydání = 2006
| datum_přístupu = 2021-11-21
| jazyk = de
}}</ref>
V roce 1922 byla k Jelení Hoře přičleněna obec Cunnersdorf (polsky Kunice), která s ní stavebně srostla již v 19. století a v současnosti nemá formální status městské části a není ani obyvateli vnímána jako zvláštní čtvrť.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Jelenia Góra. Dzielnica Rejon Małej Poczty
| url = https://fotopolska.eu/Jelenia_Gora/d750,Rejon_Malej_Poczty.html
| vydavatel = fotopolska.eu
| datum_přístupu = 2021-11-23
| jazyk = pl
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Rozwiązanie fotozagadki – to Cunnersdorf
| url = https://www.jelonka.com/rozwiazanie-fotozagadki-to-cunnersdorf-21939
| vydavatel = Jelonka.com
| datum_vydání = 2009-06-30
| datum_přístupu = 2021-11-23
| jazyk = pl
}}</ref> Roku 1927 byl úřední název města pozměněn na ''Hirschberg in Riesengebirge'' (Jelení Hora v Krkonoších).<ref name="oldenburg"/>
Během druhé světové války město neutrpělo takřka žádné škody. [[Rudá armáda]] sem vkročila až 9. května 1945, již po kapitulaci Německa.<ref name="nástin"/> Podobu historického centra ovšem narušily rozsáhlé demolice prováděné od roku 1958 do poloviny 70. let. Měšťanské domy kolem Radničního náměstí (Plac Ratuszowy) byly nahrazeny moderními bytovými domy s historickými fasádami.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Przezdzięk
| jméno1 = Konrad
| titul = Zbrodnia na placu Ratuszowym
| url = https://www.jelonka.com/zbrodnia-na-placu-ratuszowym-12713
| vydavatel = Jelonka.com
| datum_vydání = 2007-12-10
| datum_přístupu = 2021-11-23
| jazyk = pl
}}</ref> V roce 1960, před zahájením výstavby sídliště Zabobrze a připojením Slezských Teplic či Sobieszówa, měla Jelení Hora 49 617 obyvatel.<ref name="nástin"/> V roce 2004 žilo v jádrové části města 40 % všech obyvatel.<ref name="szmytkie"/>
=== Slezské Teplice ===
[[Soubor:Der Schlossplatz in Warmbrunn. post 1836 (25355489).jpg|thumb|Zámek ve Slezských Teplicích kolem roku 1836]]
[[Soubor:Plan von Bad Warmbrunn in Schlesien mit Ober-Herischdorf - Die Hotels, Restaurationen, Gastwirtschaften, Bader und im graflich Schaffgotsch'schen Besitz befindlichen Gebaude sind rot gedruckt. 1908 (43460158).jpg|thumb|Plán obce z roku 1908]]
Geograficky jsou Slezské Teplice<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Slezské Teplice
| url = https://www.polsko.travel/cz/novinky/slezske-teplice
| vydavatel = Polish Tourism Organisation
| datum_přístupu = 2021-11-24
| jazyk = cs
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = V okolí polského města Jelení Hora objevíte unikátní údolí plné nádherných paláců a zahrad
| url = https://hradec.rozhlas.cz/na-cestach-cesko-polskym-pomezim-s-petrem-voldanem-8525609/6
| vydavatel = [[Český rozhlas]] Hradec Králové
| datum_vydání = 2021-08-09
| datum_přístupu = 2021-11-22
| jazyk = cs
| poznámka = Cit. ''Slezské Teplice jsou označovány za nejstarší polské lázně''
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Bedekr: Jelení Hora a okolí (Polsko)
| url = https://www.ceskatelevize.cz/porady/10697558767-bedekr/219562260140002-jeleni-hora-a-okoli/
| vydavatel = [[Česká televize]]
| datum_vydání = 2020-10-07
| datum_přístupu = 2021-11-22
| jazyk = cs
| poznámka = ''Později se přesune do lázní Slezské Teplice...''
}}</ref> (polsky ''Cieplice Śląskie-Zdrój'', německy ''Bad Warmbrunn'') ústřední částí dnešního města. Leží zhruba 6 km jižně od centra Jelení Hory na soutoku [[Kamienna (přítok Bobru)|Kamienné]] a [[Wrzosówka|Wrzosówky]].
Poprvé se zmiňují v roce 1281, patřily ke statkům, které [[Bernard Hbitý]] daroval [[střehom]]ským [[maltézský řád|johanitům]]. Již tehdy se objevuje latinský název ''Calidus fons'' – [[termální pramen|teplý pramen]]. Někdy na přelomu 14. a 15. století ves koupil Gotsche II. Schoff a věnoval ji [[cisterciácký řád|cisterciákům]] z [[klášter Křesobor|opatství Křesobor]]. Ti zůstali jejími správci až do roku 1810, kdy pruský král [[Fridrich Vilém III.]] dal ve Slezsku zrušit většinu klášterů a sekularizovat církevní majetek.<ref name="uzdrowisko">{{Citace elektronické monografie
| titul = Historia uzdrowiska Cieplice
| url = https://uzdrowisko-cieplice.pl/historia-uzdrowiska-cieplice
| vydavatel = Uzdrowisko Cieplice
| datum_přístupu = 2021-11-23
| jazyk = pl
}}</ref> K propagaci Slezských Teplic přispěli v období renesance [[Caspar Hofman]] (''Tractat de thermis hirschbergensis'', 1591) a [[Kaspar Schwenckfeldt]] (''Hirschbergischen Warmen Bades in Schlesien'', 1607).<ref>{{Citace sborníku
| příjmení1 = Nauka
| jméno1 = Małgorzata
| příjmení_sestavitele1 = Szybalska-Taraszkiewicz
| jméno_sestavitele1 = Mariola
| příjmení_sestavitele2 = Ursel
| jméno_sestavitele2 = Marian
| příjmení_sestavitele3 = Woźny
| jméno_sestavitele3 = Aleksander
| titul = Funkcja i znaczenie Teatru Zdrojowego dla Uzdrowiska Cieplice (od 1837 r. po współczesność)
| sborník = Uzdrowiska Dolnego Śląska. Wizerunek – marketing – media
| vydavatel = Karkonoska Państwowa Szkoła Wyższa w Jeleniej Górze
| místo = Jelenia Góra
| rok_vydání = 2015
| strany = 234
| počet_stran = 301
| isbn = 978-83-61955-40-5
| jazyk = pl
| url = https://www.dbc.wroc.pl/Content/29211/PDF/uzdrowiska_dolnego.pdf
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Schwenckfeldt
| jméno1 = Kaspar
| titul = Hirschbergischen warmen Bades in Schlesien unter dem Riesen-Gebürge gelegen, kurtze und einfältige Beschreibung
| url = https://www.digitale-sammlungen.de/de/view/bsb11269773?page=1
| vydavatel = Johann Rhambaw
| místo = Görlitz
| rok = 1607
| strany = 236
| jazyk = de
}}</ref>
Gotscheho potomci přijali jméno [[Schaffgotschové]] a stali se jednou z nejvýznamnějších slezských šlechtických rodin. Po vyhoření [[Chojnik (hrad)|hradu Kynast]] (Chojnik) v roce 1675 přesunuli své hlavní rodové sídlo do zámku ve Slezských Teplicích. V roce 1812 odkoupili zestátněné cisterciácké statky a tím pádem převzali i správu lázní, které se těšily velké popularitě a byly navštěvovány např. [[Goethe]]m (1790) či budoucím americkým prezidentem [[John Quincy Adams|Johnem Quincy Adamsem]] (1800).<ref name="uzdrowisko"/> Atrakcí obce se také staly schaffgotschské umělecké, přírodovědecké a historické sbírky zpřístupněné pro veřejnost v budově nejstaršího lázeňského domu z konce 17. století.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Paczos
| jméno1 = Andrzej
| titul = Historia zbiorów Schaffgotschów
| url = https://www.muzeum-cieplice.pl/index.php/historia-muzeum-sp-2053039126/129-historia-zbiorow
| vydavatel = Muzeum Przyrodnicze w Jeleniej Górze
| datum_přístupu = 2021-11-23
| jazyk = pl
}}</ref>
V 18. a 19. století vznikla většina staveb, které dnes dotvářejí charakter historické lázeňské zóny. V roce 1891 byly Slezské Teplice napojeny na železnici (trať ve směru k české, tehdy rakouské hranici) a v roce 1897 získaly tramvajové spojení s Jelení Horou a Hermsdorfem (Sobieszówem). Celoněmecké slávy se dostalo Dřevořezbářské škole (''Holzschnitzschule Bad Warmbrunn'') existující v letech 1902–1945.<ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Günther
| jméno1 = Grundmann
| titul = Die Warmbrunner Holzschnitzschule im Riesengebirge
| vydavatel = Delp'sche Verlagsbuchhandlung
| místo = München
| rok = 1968
| počet_stran = 54
| jazyk = de
}}</ref>
V roce 1935 byly Teplice povýšeny na město. Měly tehdy pět a půl tisíc obyvatel.<ref name="rademacher"/> Roku 1941 došlo k přičlenění obce Herischdorf (polsky Malinnik), která stavebně navazovala na východě. Součástí Jelení Hory se Slezské Teplice staly jako šestnáctitisícové město dne 2. června 1976.<ref name="nástin"/> Na území Teplic vznikla dvě panelová sídliště: Orle na západě a XX-Lecia (Dvacetiletí) na jihovýchodě. Kromě toho se ve čtvrti staví mnoho rodinných domů. V roce 2004 zde žilo 18,5 % z celkového počtu obyvatel.<ref name="szmytkie"/>
=== Sobieszów ===
[[Soubor:Chojnik_Old_03.jpg|thumb|Hermsdorf a hrad Kynast na pohlednici z počátku 20. století]]
Sobieszów (někdy počeštěně Soběšov,<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Vančatová
| jméno1 = Jana
| titul = Majestátní nedobytný hrad Chojnik stráží Krkonoše již více než sedm století
| url = https://www.novinky.cz/vase-zpravy/clanek/majestatni-nedobytny-hrad-chojnik-strazi-krkonose-jiz-vice-nez-sedm-stoleti-40188595
| vydavatel = [[Novinky.cz]]
| datum_vydání = 2017-09-01
| datum_přístupu = 2021-11-24
| jazyk = cs
| poznámka = Cit. ''Vypíná se nad obcí Soběšov (Sobieszów), dnes součásti Jelení Hory''
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Eurocentrum ožije folklorem a farmářskými trhy
| url = https://www.mestojablonec.cz/redakce/tisk.php?lanG=cs&clanek=31034&slozka=30627&as4uOriginalDomain=www.mestojablonec.cz&as4u_protocol=https&
| vydavatel = Město [[Jablonec nad Nisou]]
| jazyk = cs
| datum_přístupu = 2021-11-24
| poznámka = Cit. ''Festival připravilo Eurocentrum spolu s Městským domem kultury Muflon v Jelení Hoře - Soběšově''
}}</ref> německy ''Hermsdorf'') leží na [[Wrzosówka|Wrzosówce]] jižně od Slezských Teplic, zhruba 9 km od centra Jelení Hory.
První zmínka o ''Hermani villa'' pochází z registru ''[[Liber fundationis episcopatus Vratislaviensis]]'' sepsaného na přelomu 13. a 14. století (často se uvádí rok 1305). Předválečný úřední název ''Hermsdorf unterm Kynast'' zdůrazňuje polohu obce na úpatí hory Kynast neboli Chojnik (627 m n. m.), ne jejímž vrcholu se tyčí [[Chojnik (hrad)|zřícenina hradu]], který od konce 14. století do roku 1675 byl hlavním rodovým sídlem [[Schaffgotschové|Schaffgotschů]]. Zdejší statky patřily Schaffgotschům nepřetržitě až do konce druhé světové války. V letech 1706–1712 byla v Hermsdorfu postavena jejich letní rezidence.<ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Junker
| jméno1 = Ulrich
| titul = Hermsdorf unterm Kynast 1305 – 2005. Beiträge zur Ortsgeschichte
| url = http://jbc.jelenia-gora.pl/Content/15396/Hermsdorf_Chronik_700.pdf
| vydavatel = Im Selbstverlag Ulrich Junker
| místo = Bodnegg
| rok = 2005
| počet_stran = 348
| jazyk = de
}}</ref>
Status města obdržel Sobieszów v roce 1962, předtím osm let existoval jako [[sídlo městského typu]]. Součástí Jelení Hory se stejně jako Slezské Teplice stal dne 2. června 1976. Měl tehdy čtyři a půl tisíce obyvatel.<ref name="nástin"/> V roce 2004 zde žilo 4 305 osob, což představovalo 5 % z celkového počtu obyvatel.<ref name="szmytkie"/>
=== Jagniątków ===
[[Soubor:Agnetendorf 1900.jpg|thumb|Agnetendorf v roce 1900]]
Jagniątków (německy ''Agnetendorf'') je nejjižnější jelenohorskou čtvrtí. Rozkládá se na horním toku [[Wrzosówka|Wrzosówky]] na úpatí [[Slezský hřbet|Slezského hřbetu]] [[Krkonoše|Krkonoš]]. Jagniątkówský katastr sahá až k [[česko-polská státní hranice|státní hranici]] a z velké části jej zaujímá [[Krkonošský národní park (Polsko)|Krkonošský národní park]]. Spadají do něj severní svahy [[Dívčí kameny|Dívčích]] (1413 m n. m.) a [[Mužské kameny|Mužských kamenů]] (1417 m n. m.) a také severovýchodní svahy hory [[Śmielec]] (1424 m n. m.)
Vesnici byla založena kolem roku 1650 českými [[exulanti|exulanty]]. Za svůj název údajně vděčí Barboře Anežce Brežské, dceři [[Lehnické knížectví|lehnicko]]-[[Břežské knížectví|břežského]] knížete Jáchyma Bedřicha (Lehnicko a Břežsko zůstaly protestantské i po [[vestfálský mír|vestfálském míru]]) a manželce Hanse Ulricha Schaffgotsche, která se jich ujala. V roce 1767 zde žilo 107 rodin, hlavním zdrojem obživy bylo pastýřství, lesnictví a tkalcovství.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Łaborewicz
| jméno1 = Ivo
| titul = Pieczęcie urzędowe gmin karkonoskich
| url = http://e-karkonosze.eu/historia/pieczecie-urzedowe-gmin-karkonoskich/
| vydavatel = Czasopismo „Karkonosze”
| datum_přístupu = 2021-11-23
| jazyk = pl
| kapitola = Krótki rys dziejów Jagniątkowa do 1945 r
}}</ref>
V druhé polovině 19. století se Agnetendorf stal oblíbeným turistickým cílem. Roku 1901 si zde postavil dům [[Gerhart Hauptmann]], věhlasný spisovatel a nositel [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]]. Pobýval v něm (střídavě s ostrovem [[Hiddensee]]) až do své smrti v roce 1946 krátce předtím, než měl být donucen k odsunu. V domě, který sám Hauptmann pojmenoval ''Villa Wiesenstein'', se od roku 2005 nachází muzeum věnované životu a tvorbě spisovatele.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Historia Muzeum
| url = http://www.muzeum-dgh.pl/pl/content/historia-muzeum
| vydavatel = Muzeum Miejskie „Dom Gerharta Hauptmanna”
| datum_přístupu = 2021-11-23
| jazyk = pl
}}</ref>
Jagniątków existoval jako samostatná vesnice do roku 1954. Následně byl připojen k Sobieszówu a v roce 1976 k městu [[Piechowice]]. Součástí Jelení Hory se stal od 1. ledna 1998 na základě referenda, ve kterém se pro změnu územní příslušnosti vyslovilo 92 % hlasujících.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Jelenia Góra i „satelity”
| url = https://www.jelonka.com/jelenia-gora-i-satelity-94336
| vydavatel = Jelonka.com
| datum_vydání = 2021-02-03
| datum_přístupu = 2021-11-23
| jazyk = pl
}}</ref> V roce 2004 měl 662 obyvatel (0,8 % celého města).<ref name="szmytkie"/>
=== Strupice / Zabobrze ===
[[Soubor:Jelenia Góra, Dzielnica Zabobrze - fotopolska.eu (196825).jpg|thumb|Pohled na sídliště Zabobrze v roce 2009]]
Strupice (německy ''Straupitz'') jsou původně pro slezské Podkrkonoší typická [[lesní lánová ves]] táhnoucí se na pravém (severním) břehu [[Bobr (řeka)|Bobru]] naproti východnímu předměstí Jelení Hory. První zmínka pochází z roku 1288. Od roku 1485 byla majetkem města a po staletí sloužila jako jeho zemědělská základna. V roce 1954 byla formálně přičleněna k Jelení Hoře, čítala v té době kolem dvou tisíc obyvatel.<ref name="szmytkie">{{Citace monografie
| příjmení1 = Szmytkie
| jméno1 = Robert
| titul = Miasta-zlepieńce na Śląsku Dolnym i Opolskim
| url = https://www.geogr.uni.wroc.pl/data/files/publikacje-rozprawy-naukowe-igrr/rozprawy_06.pdf
| vydavatel = Instytut Geografii i Rozwoju Regionalnego Uniwersytetu Wrocławskiego
| místo = Wrocław
| rok = 2009
| počet_stran = 164
| strany = 60, 67–68, 109
| isbn = 978-83-928193-3-2
| jazyk = pl
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Matusewicz
| jméno1 = Karolina
| příjmení2 = Fiszt
| jméno2 = Stanisław
| titul = Z dziejów Zabobrza – Strupice (do 1945 r.)
| url = https://www.jelonka.com/z-dziejow-zabobrza-strupice-do-1945-r-60342
| vydavatel = Jelonka.com
| datum_vydání = 2015-10-19
| datum_přístupu = 2021-11-23
| jazyk = pl
}}</ref> Krátkodobě v letech 1945–1946 byl zaveden název ''Raszyce''.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Matusewicz
| jméno1 = Karolina
| příjmení2 = Fiszt
| jméno2 = Stanisław
| titul = Z dziejów Zabobrza – jak powstała dzielnica
| url = https://www.jelonka.com/z-dziejow-zabobrza-jak-powstala-dzielnica-60436
| vydavatel = Jelonka.com
| datum_vydání = 2015-10-26
| datum_přístupu = 2021-11-23
| jazyk = pl
}}</ref>
V roce 1961 bylo rozhodnuto o zahájení výstavby sídliště Zabobrze (Zábobří) v [[extravilán]]u bývalé vesnice. První panelové domy byly postaveny mezi 1965 až 1967 v ulici Paderewskiego: tzv. Zabobrze I. Výstavba obytných komplexů Zabobrze II. a Zabobrze III. pokračovala v 70. a 80. letech 20. století.<ref name="nástin"/> Vzniklo tak zdaleka největší jelenohorské sídliště, kde v roce 2004 žilo 31,9 % všech obyvatel.<ref name="szmytkie"/> Na Zabobrzi se usadili mimo jiné obyvatelé zlikvidovaného města [[Miedzianka]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Springer
| jméno1 = Filip
| titul = Miedzianka. Historia znikania
| vydavatel = Czarne
| místo = Wołowiec
| rok = 2012
| počet_stran = 272
| strany = 251
| isbn = 978-83-7536-287-9
| jazyk = pl
}}</ref>
=== Ostatní části města ===
[[Soubor:Schloss Maiwaldau Sammlung Duncker.jpg|thumb|Neexistující zámek Maiwaldau v polovině 19. století]]
* '''Czarne''' (''Schwarzbach'') – leží jihovýchodně od Jelení Hory na potoku [[Pijawnik]]; vesnice poprvé zmiňovaná v ''[[Liber fundationis episcopatus Vratislaviensis]]'', připojená v roce 1973; v roce 2004 měla 1 429 obyvatel (1,7 %), tento počet se ale zvyšuje kvůli probíhající intenzivní výstavbě rodinných domů;
* '''Goduszyn''' (''Gotschdorf'') – leží v západní části města u silnice na [[Sklářská Poruba|Sklářskou Porubu]] (Trasa Czeska); vesnice poprvé zmiňovaná v ''[[Liber fundationis episcopatus Vratislaviensis]]'', připojená v roce 1973; 456 obyvatel (0,5 %) v roce 2004;
* '''Grabary''' (''Hartau'') – malá ves (140 obyvatel v roce 2004) mezi Strupicemi a Maciejowou; první zmínka z roku 1369, připojená v roce 1954;
* '''Maciejowa''' (''Maiwaldau'') – nejvýchodnější část města; [[lesní lánová ves]] poprvé zmiňovaná v ''[[Liber fundationis episcopatus Vratislaviensis]]'', připojená v roce 1976; 965 obyvatel (1,1 %) v roce 2004; v minulosti byla majetkem [[Zedlitzové|Zedlitzů]], [[Schaffgotschové|Schaffgotschů]], Beckerů a dalších rodů; chloubou obce býval zámek, který po druhé světové válce chátral a v roce 1965 byl zbourán;
== Významné osobnosti ==
* [[Georg Heym]] ([[1887]]–[[1912]]), německý básník
== Partnerská města ==
| |||