Wikipedie

Wikipedista:Gaj777/Pískoviště: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Řádek 119:
}}</ref> V roce 1960, před zahájením výstavby sídliště Zabobrze a připojením Slezských Teplic či Sobieszówa, měla Jelení Hora 49&nbsp;617 obyvatel.<ref name="nástin"/> V roce 2004 žilo v jádrové části města 40&nbsp;% všech obyvatel.<ref name="sznytkie"/>
 
=== Lázně Slezské Teplice ===
[[Soubor:Der Schlossplatz in Warmbrunn. post 1836 (25355489).jpg|thumb|Zámek ve Slezských Teplicích kolem roku 1836]]
[[Soubor:Plan von Bad Warmbrunn in Schlesien mit Ober-Herischdorf - Die Hotels, Restaurationen, Gastwirtschaften, Bader und im graflich Schaffgotsch'schen Besitz befindlichen Gebaude sind rot gedruckt. 1908 (43460158).jpg|thumb|Plán obce z roku 1908]]
Geograficky jsou Slezské Teplice<ref>{{Citace elektronické monografie
Geograficky jsou Lázně Slezské Teplice (polsky ''Cieplice Śląskie-Zdrój'', německy ''Bad Warmbrunn'') ústřední částí dnešního města. Leží zhruba 6&nbsp;km jižně od centra Jelení Hory na soutoku [[Kamienna (přítok Bobru)|Kamienné]] a [[Wrzosówka|Wrzosówky]].▼
| titul = Slezské Teplice
| url = https://www.polsko.travel/cz/novinky/slezske-teplice
| vydavatel = Polish Tourism Organisation
| datum_přístupu = 2021-11-24
| jazyk = cs
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = V okolí polského města Jelení Hora objevíte unikátní údolí plné nádherných paláců a zahrad
| url = https://hradec.rozhlas.cz/na-cestach-cesko-polskym-pomezim-s-petrem-voldanem-8525609/6
| vydavatel = [[Český rozhlas]] Hradec Králové
| datum_vydání = 2021-08-09
| datum_přístupu = 2021-11-22
| jazyk = cs
| poznámka = Cit. ''Slezské Teplice jsou označovány za nejstarší polské lázně''
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Bedekr: Jelení Hora a okolí (Polsko)
| url = https://www.ceskatelevize.cz/porady/10697558767-bedekr/219562260140002-jeleni-hora-a-okoli/
| vydavatel = [[Česká televize]]
| datum_vydání = 2020-10-07
| datum_přístupu = 2021-11-22
| jazyk = cs
| poznámka = ''Později se přesune do lázní Slezské Teplice...''
▲Geograficky jsou Lázně Slezské Teplice}}</ref> (polsky ''Cieplice Śląskie-Zdrój'', německy ''Bad Warmbrunn'') ústřední částí dnešního města. Leží zhruba 6&nbsp;km jižně od centra Jelení Hory na soutoku [[Kamienna (přítok Bobru)|Kamienné]] a [[Wrzosówka|Wrzosówky]].
 
Poprvé se zmiňují v roce 1281, patřily ke statkům, které [[Bernard Hbitý]] daroval [[střehom]]ským [[maltézský řád|johanitům]]. Již tehdy se objevuje latinský název ''Calidus fons'' – [[termální pramen|tepléteplý pramenypramen]]. Někdy na přelomu 14.&nbsp;a 15.&nbsp;století ves koupil Gotsche II. Schoff a věnoval ji [[cisterciácký řád|cisterciákům]] z [[klášter Křesobor|opatství Křesobor]]. Ti zůstali jejími správci až do roku 1810, kdy pruský král [[Fridrich Vilém III.]] dal ve Slezsku zrušit většinu klášterů a sekularizovat církevní majetek.<ref name="uzdrowisko">{{Citace elektronické monografie
| titul = Historia uzdrowiska Cieplice
| url = https://uzdrowisko-cieplice.pl/historia-uzdrowiska-cieplice
Řádek 161 ⟶ 183:
}}</ref>
 
Gotscheho potomci přijali jméno [[Schaffgotschové]] a stali se jednou z nejvýznamnějších slezských šlechtických rodin. Po vyhoření [[Chojnik (hrad)|hradu Kynast]] (Chojnik) v roce 1675 přesunuli své hlavní rodové sídlo do zámku vve Slezských Teplicích. V roce 1812 odkoupili zestátněné cisterciácké statky a tím pádem převzali i správu lázní, které se těšily velké popularitě a byly navštěvovány např. [[Goethe]]m (1790) či budoucím americkým prezidentem [[John Quincy Adams|Johnem Quincy Adamsem]] (1800).<ref name="uzdrowisko"/> Atrakcí obce se také staly schaffgotschské umělecké, přírodovědecké a historické sbírky zpřístupněné pro veřejnost v budově nejstaršího lázeňského domu z konce 17.&nbsp;století.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Paczos
| jméno1 = Andrzej
Řádek 171 ⟶ 193:
}}</ref>
 
V 18.&nbsp;a 19.&nbsp;století vznikla většina staveb, které dnes dotvářejí charakter historické lázeňské zóny. V roce 1891 byly Slezské Teplice napojeny na železnici (trať ve směru k české, tehdy rakouské hranici) a v roce 1897 získaly tramvajové spojení s Jelení Horou a Hermsdorfem (Sobieszówem). Celoněmecké slávy se dostalo Dřevořezbářské škole (''Holzschnitzschule Bad Warmbrunn'') existující v letech 1902–1945.<ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Günther
| jméno1 = Grundmann
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedista:Gaj777/Pískoviště“