Václav Peták: Porovnání verzí

V letech [[1892]]–[[1917]] působí jako plzeňský purkmistr. Nástupem Petáka do úřadu purkmistra (primátora) se potvrzuje obrat v rozvojové politice města od liberálního nezasahování a volného podnikání k aktivní úloze představitelů a orgánů města v jeho rozvoji a uspořádání. Peták především začal prosazovat svou vizi Plzně jako „školského města“, zřejmě jako protiklad dosavadního image „černé Plzně“. První roky Petákova purkmistrovství znamenají také začátek systematického dohánění ostatních významných měst v budování infrastruktur, jež tehdy k modernímu velkoměstu nutně patřily. Město se tak konečně dočkalo veřejného vodovodu, kanalizace a tramvajové dopravy. Devadesátá léta a v poněkud menší míře i další první desetiletí 20. století bylo -– nesporně také Petákovou zásluhou -– období, kdy se v Plzni postavila řada budov pro nejrůznější vzdělávací a kulturní instituce; často se přitom vybavovaly vlastními budovami instituce existující již od šedesátých či sedmdesátých let. Otevření městského Velkého divadla v roce 1902, výstavba museamuzea v letech 1897–1901 a Měšťanská beseda z roku 1901 završily Petákův program transformace Plzně. Za čtvrtstoletí dokázala Petákova administrativa využít ekonomického potenciálu města k přeměně Plzně z chaoticky rostoucího průmyslového města na silné regionální centrum se všemi dobovými vymoženostmi velkoměsta. Například [[29. červen|29. června]] [[1899]] zahájil v Plzni osobně provoz ''Elektrických drah královského města Plzeň''. V období Petákova působení ve vedení města se Plzeň stává moderním [[Česko|českým]] velkoměstem.

| příjmení = Ivan.

| jméno = Šedivý,

* [[Petr Domanický|Domanický P.]], Jedličková J.: ''Plzeň v době secese -– Architektura a urbanismus, malířství, sochařství a umělecké řemeslo v architektuře 1896–1910''. Plzeň, Nava, 2005, {{ISBN|80-7277-184-1}}.

* Maier K.: ''Hospodaření a rozvoj českých měst 1850-19381850–1938''. Praha, Academia 2005, {{ISBN|80-200-1245-1}}.

[[Kategorie:MladočešiMuži]]