Kašpar Heřman Künigel: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Veřejná zakladatelská činnost: Hladomor v českých zemích 1770–1772
bratři
Řádek 12:
'''Kašpar Heřman Künigel''' (také '''Kaspar Hermann Künigl hrabě von Ehrenburg, svobodný pán zu Warth''', v němčině ''Kaspar Hermann Künigl von Ehrenburg zu Warth'') ([[18. listopad|18. listopadu]] [[1745]], [[Lnáře]] (''Schlüsselburg'') – [[28. duben|28. dubna]] [[1824]], [[Praha]])<ref>[http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php/K%C3%9CNIGL_zu_Ehrenburg_Ka%C5%A1par_He%C5%99man_18.11.1745-28.4.1824 Biografický slovník HIÚ AV ČR, heslo: KÜNIGL zu Ehrenburg Kašpar Heřman.]</ref> byl rakousko-český šlechtic, [[svobodné zednářství|svobodný zednář]] a filantrop, zakladatel [[Pražský ústav pro hluchoněmé|Pražského ústavu pro hluchoněmé]],<ref>[http://ruce.cz/clanky/628/2-kalendarium-neslysicich Kašpar Heřman Künigl (1745–1824), výročí úmrtí.]</ref>, [[rada|radou]] u [[Odvolací soud|apelačního soudu]] [[České království|Českého království]] a autor náčrtů pro stavbu [[Stavovské divadlo|Stavovského divadla]] v [[Praha|Praze]].
 
[[Soubor:Praha - Dům u Dörflerů.jpg|náhled|Secesní [[Dům U Dörflerů]] čp. 931/I na pražských [[Na příkopě (Praha)|Příkopech]], místostojící na místě zbouraného úmrtídomu Kašpara Heřmana Künigela.]]
 
== Rodina ==
Kašpar Heřman Künigel se narodil ve Lnářích na [[Prácheň|Prácheňsku]] jako nejstarší ze tří synů do šlechtické rodiny Künigelů, která přišla v roce 1712 do Čech z [[Tyrolsko|Tyrolska]]. Jeho otcem] byl Šebestián František [[hrabě]] Künigel z Ehrenburgu a Warthy (1720–1783), hejtman Klatovského kraje, matkou byla Maria Theresia, rozená Černínová (1726–1800), dcera Jana Václava hraběte [[Černínové z Chudenic|Černína z Chudenic]]. V roce narození Kašpara Heřmana otec rodinný zámek Lnáře s [[panství|panstvím]] prodal rodu [[Sweerts-Sporckové|Sweerts-Sporcků]] a zakoupil zámek a panství [[Bezděkov (okres Klatovy)|Bezděkov u Klatov]], kde dále žila celá rodina (i s dalšími syny Filipem Václavem (1763-1835) a Heřmanem Petrem (1765-1852). žila<ref>Petr MAŠEK, Šlechtické dody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. I. díl, A-M. Argo Praha 2008, s. 513</ref>
 
== [[Bezděkov (okres Klatovy)|Bezděkovské]] panství ==