Břestovec: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Externí odkazy: {{Taxonbar}} za použití AWB |
Rozšíření článku |
||
Řádek 1:
{{Taxobox
| jméno = Břestovec
| obrázek =
| popisek = Břestovec
| velikost obrázku = 258px
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
Řádek 10:
| řád = [[růžotvaré]] (''Rosales'')
| čeleď = [[konopovité]] (''Cannabaceae'')
| rod = '''břestovec''' (''Celtis'')
| rod popsal = [[Carl Linné|L.]], 1753
}}
'''Břestovec''' (''Celtis'') je rod rostlin z čeledi [[konopovité]]. Jsou to opadavé nebo stálezelené [[dřevina|dřeviny]] se střídavými jednoduchými [[list]]y charakteristického tvaru a drobnými bezkorunnými [[květ]]y, které jsou opylovány větrem nebo [[hmyz]]em. Plodem je drobná [[peckovice]]. Plody břestovců vyhledávají [[ptáci]]. Rod zahrnuje asi 70 druhů a je rozšířen na všech kontinentech od [[mírný podnebný pás|mírného pásu]] po [[tropický podnebný pás|tropy]]. V jižní Evropě rostou 3 původní druhy, nejznámější je [[břestovec jižní]].
Břestovce jsou vysazovány jako okrasné dřeviny, v České republice je nejčastěji pěstován severoamerický [[břestovec západní]]. Některé druhy jsou těženy pro [[dřevo]] nebo mají význam v domorodé [[lékařství|medicíně]].
V minulosti byl rod řazen do čeledi [[jilmovité]] nebo spolu s několika dalšími příbuznými rody do čeledi břestovcovité. Později byla tato skupina rodů na základě výsledků [[fylogenetika|fylogenetických]] studií přeřazena do čeledi [[konopovité]].
[[Soubor:NAS-114 Celtis occidentalis.png|náhled|Botanická ilustrace břestovce západního z roku 1819]]
== Popis ==
Břestovce jsou převážně jednodomé (někdy polygamní), opadavé nebo stálezelené [[strom]]y a [[keř]]e, někdy i dřevnaté [[liána|liány]] (např. ''[[Celtis iguanaea]]'' z tropické Ameriky<ref name="parthasarathy">{{Citace monografie
| příjmení = Parthasarathy
| jméno = N.
| titul = Biodiversity of lianas
| vydavatel = Springer
| rok = 2015
| isbn = 978-3-319-14592-1
| jazyk = en
}}</ref>). Stromovité tropické druhy mohou dorůst výšky až 45 metrů a často mají opěrné pilíře u paty kmene. Řada druhů má na větévkách zahnuté trny, jiné jsou beztrnné. [[List]]y jsou jednoduché, střídavé, dvouřadě rozložené, celokrajné nebo s pilovitým okrajem a často s asymetrickou bází. [[Žilnatina (botanika)|Žilnatina]] je nejčastěji od báze trojžilná, řidčeji dlanitá nebo zpeřená. [[Palist]]y jsou postranní, volné. [[Květ]]y jsou drobné, stopkaté, jedno nebo oboupohlavné. Samičí bývají jednotlivé nebo v chudých [[svazeček|svazečcích]], samčí obvykle ve [[lata|latovitých]] nebo [[hrozen|hroznovitých]] květenstvích. [[Kalich (botanika)|Kalich]] je pětičetný nebo řidčeji čtyřčetný, mělce až hluboce laločnatý, [[koruna (botanika)|koruna]] chybí. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] bývá stejný počet jako kališních cípů a jsou přirostlé k okraji zřetelného disku. [[Semeník]] je vejcovitý a přisedlý, nesoucí dvě volné čnělky s bliznovým povrchem na vnitřní straně. V samičích květech bývají přítomna sterilní [[patyčinka|staminodia]]. Plodem je kulovitá nebo vejcovitá [[peckovice]] s tenkou pevnou slupkou, sliznatou dužnatou a tvrdou, tlustostěnnou peckou (endokarpem).<ref name="kub2">{{Citace monografie
| příjmení = Kubitzki
| jméno = K. (ed.)
| titul = The families and genera of vascular plants. Vol. 2
| vydavatel = Springer
| místo = Berlin
| rok = 1993
| isbn = 978-3-642-08141-5
| jazyk = en
}}</ref><ref name="vengua 9">{{Citace monografie
| příjmení = Berry
| jméno = P.E. et al.
| titul = Flora of the Venezuelan Guayana (vol. IX)
| vydavatel = Timber Press
| místo = Missouri
| rok = 2005
| isbn = 0-930723-47-4
| jazyk = en
}}</ref><ref name="mam">{{Citace monografie
| příjmení = Steenis
| jméno = C. (ed.)
| titul = Flora Malesiana. Vol. 8, part 2
| vydavatel = Foundation Flora Malesiana
| místo = Leiden, Niederlands
| rok = 1977
| jazyk = en
}}</ref>
<gallery>
Celtis gomphophylla 55480968.jpg|Kmen ''Celtis gomphophylla'' s kořenovými náběhy
Celtis laevigata bark.jpg|Borka břestovce hladkého (''Celtis laevigata'')
Celtis timorensis young leaves and flowers 03.jpg|Květenství břestovce timorského (''Celtis timorensis'')
Celtis iguanaea imported from iNaturalist photo 1417188 on 28 March 2020.jpg|Větévka liánovitého druhu ''Celtis iguanaea'' s plody
</gallery>
== Rozšíření ==
Rod břestovec zahrnuje asi 65<ref name="pwo"/> až 73<ref name="zamengo">{{Citace periodika
| příjmení = Zamengo
| jméno = Henrique Borges et al.
| titul = Nomenclatural novelties in Celtis (Cannabaceae) and a preliminary phylogeny of the genus with emphasis on the South American species
| periodikum = Brazilian Journal of Botany
| rok = 2020
| měsíc = Sep.
| číslo = 43
| url = https://www.researchgate.net/profile/Henrique-Souza/publication/344419170_Nomenclatural_novelties_in_Celtis_Cannabaceae_and_a_preliminary_phylogeny_of_the_genus_with_emphasis_on_the_South_American_species/links/5f74c0bba6fdcc00864b6e8a/Nomenclatural-novelties-in-Celtis-Cannabaceae-and-a-preliminary-phylogeny-of-the-genus-with-emphasis-on-the-South-American-species.pdf
}}</ref> druhů a je zastoupen na všech kontinentech. Je rozšířen od teplejších oblastí [[mírný podnebný pás|mírného pásu]] až po [[tropický podnebný pás|tropy]]. Ve [[Starý svět|Starém světě]] sahá areál rodu od jižní Evropy a převážné většiny [[Afrika|Afriky]] přes [[Arabský poloostrov|Arábii]], [[jižní Asie|jižní]] a [[Střední Asie|Střední Asii]] po [[Japonsko]] a [[Korea|Koreu]] a přes [[Indočína|Indočínu]] a [[jihovýchodní Asie|jihovýchodní Asii]] až po [[Austrálie|Austrálii]] a [[Tichomoří]]. Chybí na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]] a [[Tasmánie|Tasmánii]]. V [[Amerika|Americe]] se břestovce vyskytují od východní [[Kanada|Kanady]] přes [[Spojené státy americké|USA]], [[Mexiko]], [[Střední Amerika|Střední Ameriku]] a [[Karibik]] až po severní [[Argentina|Argentinu]].<ref name="pwo">{{Citace elektronické monografie
| titul = Plants of the world online
| url = http://powo.science.kew.org/
| datum přístupu =
| vydavatel = Royal Botanic Gardens, Kew
| jazyk = en
}}</ref>
V Evropě jsou domácí tři druhy břestovce, do České republiky žádný z nich nezasahuje. [[Břestovec jižní]] je rozšířen v celém [[Středomoří]] a zasahuje až na [[Kavkaz]]. V jihovýchodní Evropě rostou dále druhy ''[[Celtis planchoniana]]'' a ''[[Celtis tournefortii]]''.
V některých evropských zemích roste zdomácněle i severoamerický [[břestovec západní]].<ref name="emed">{{Citace elektronické monografie
| titul = Euromed Plantbase. Flora Europaea
| url = http://ww2.bgbm.org/EuroPlusMed/query.asp
| datum vydání = 2006
| vydavatel = Botanic Garden and Botanical Museum
| místo = Berlin-Dahlem
| jazyk = en
}}</ref>
V tropech rostou břestovce v primárních i sekundárních [[tropický deštný les|tropických deštných lesích]], v poloopadavých lesích, při okrajích [[savana|savan]], ale například v jihoamerických [[Andy|Andách]] či subsaharské Africe i jako součást horských lesů. Některé druhy dosahují v tropických pralesích korunního patra, zatímco jiné náleží mezi podrostové dřeviny.<ref name="sattarian"/><ref name="gentry">{{Citace monografie
| příjmení = Gentry
| jméno = A.H.
| titul = Wooden Plants of Northwest South America
| vydavatel = The Univ. of Chicago Press
| místo = Chicago
| rok = 1996
| isbn = 0226289435
| jazyk = en
}}</ref>
== Ekologické interakce ==
Květy břestovců jsou opylovány buď větrem nebo hmyzem, případně oběma způsoby.<ref name="kub2"/><ref name="mam"/> Semena jsou adaptována na šíření [[ptáci|ptáky]], kteří vyhledávají plody jako potravu. Mohou se však šířit i vodou, neboť tvrdá a trvanlivá pecka chrání embryo před účinky vody.<ref name="judd"/><ref name="mam"/>
Břestovce jsou v různých částech světa živnými rostlinami housenek široké škály různých druhů motýlů zejména z čeledi [[babočkovití]], dále [[lišajovití|lišajovitých]] a [[martináčovití|martináčovitých]], a rovněž široké palety různých drobnějších druhů [[noční motýli|můr]].<ref name="hostplants">{{Citace elektronické monografie
| titul = HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants.
| url = http://www.nhm.ac.uk/our-science/data/hostplants/search/index.dsml
| vydavatel = Natural History Museum
| místo = London
| jazyk = en
}}</ref>
[[Trn (botanika)|Trn]]y na větévkách řady druhů chrání rostliny před býložravci. Liánovitému druhu ''[[Celtis iguanaea]]'' z tropické Ameriky slouží zahnuté trny jako opora ke šplhání.<ref name="neoflo">{{Citace monografie
| příjmení = Smith
| jméno = Nantan et al
| titul = Flowering Plants of the Neotropics
| vydavatel = Princeton University Press
| místo = Princeton
| rok = 2003
| isbn = 0691116946
| jazyk = en
}}</ref>
<gallery>
Aratingas (1).jpg|Aratinga červenolící na plodech břestovce jižního
Together - Flickr - Marinyu..(^-^).jpg|Brkoslav severní na břestovci západním
Columba arquatrix, c, Uniegeboutuine.jpg|Africký holub olivový na břestovci
Pachypsylla celtidisumbilicus galls.jpg|Hálky ''Pachypsylla celtidisumbilicus'' na listu břestovce západního
</gallery>
== Prehistorie ==
Nejstarší známé fosílie (otisky listů a zkamenělé pecky plodů) rodu břestovec pocházejí z období [[paleocén]]u a byly nalezeny v USA a východní Asii. Druh byl nejprve popsán jako [[kalina]] (<small>†</small>''Viburnum asperum''), v roce 2002 byl rozpoznán jako druh břestovce a přejmenován na <small>†</small>''Celtis aspera''.<ref name="manchester">{{Citace periodika
| příjmení = Manchester
| jméno = Steven R. et al.
| titul = Leaves and Fruits of Celtis aspera (Newberry) comb. nov. (Celtidaceae) from the Paleocene of North America and Eastern Asia
| periodikum = International Journal of Plant Sciences
| rok = 2002
| číslo = 163(5)
}}</ref> Největší počet nálezů různých zástupců rodu pochází z [[miocén]]u.<ref name="mam"/>
Fosílie různých druhů [[terciér|třetihorního]] stáří jsou nacházeny i v České republice, např. v [[Mostecká pánev|mostecké]] a [[Sokolovská pánev|sokolovské uhelné pánvi]].<ref name="kvacek">{{Citace periodika
| příjmení = Kvaček
| jméno = Zlatko
| příjmení2 = Teodoridis
| jméno2 = Valisis
| titul = Tertiary macrofloras of the Bohemian Massif: a review with correlations within Boreal and Central Europe
| periodikum = Bulletin of Geosciences
| rok = 2007
| číslo = 82(4)
| url = http://www.geology.cz/bulletin/fulltext/bullgeosci200704383.pdf
}}</ref><ref name="pale">{{Citace periodika
| příjmení = Teodoridis
| jméno = Vasil
| příjmení2 = Kvaček
| jméno2 = Zlatko
| titul = Paleobotanical research of the Early Miocene deposits overlying the main coal seam (Libkovice and Lom Members) in the Most Basin (Czech Republic)
| periodikum = Bulletin of Geosciences
| rok = 2006
| číslo = 81(2)
}}</ref>
== Obsahové látky ==
Břestovce nepatří co do obsahu biologicky účinných látek mezi důležité rostliny a nejsou ani uváděny mezi jedovatými rostlinami. U [[břestovec hladký|břestovce hladkého]] (''Celtis laevigata'') byl zjištěn obsah steroidů (β-sitosterol, stigmasterol) a triterpenoidů (moretenol).<ref name="glasby">{{Citace monografie
| příjmení = Glasby
| jméno = John S.
| titul = Dictionary of plants containing secondary metabolites
| vydavatel = Taylor & Francis
| rok = 2005
| isbn = 0-203-16537-3
| jazyk = en
}}</ref>
== Taxonomie ==
Rod ''Celtis'' byl tradičně řazen do čeledi ''[[jilmovité|Ulmaceae]]'' (jilmovité), případně spolu s několika dalšími příbuznými rody (''[[Břestovníček Tatarinovův|Pteroceltis]]'', ''[[Parasponia]]'', ''[[Lozanella]]'', ''[[Ampelocera]]'', ''[[Trema]]'', ''[[Aphananthe]]'', ''[[Gironniera]]'', ''[[Chaetachme]]'') do samostatné čeledi ''Celtidaceae''. Později byl na základě výsledků [[fylogenetika|fylogenetických]] studií spolu s ostatními výše zmíněnými rody přeřazen do čeledi ''[[konopovité|Cannabaceae]]'' (konopovité).<ref name="sattarian">{{Citace monografie
| příjmení = Sattarian
| jméno = Ali
| titul = Contribution to the biosystematics of Celtis L. (Celtidaceae) with special emphasis on the African species (PhD thesis)
| vydavatel = Wageningen University
| rok = 2006
| ISBN = 90-8504-445-6
| jazyk = en
}}</ref><ref name="judd">{{Citace monografie
| příjmení = Judd
| jméno = et al.
| titul = Plant Systematics: A Phylogenetic Approach
| vydavatel = Sinauer Associates Inc.
| rok = 2002
| isbn = 9780878934034
| jazyk = en
}}</ref>
Rod ''Celtis'' náleží k vzhledem k velké vnitrodruhové variabilitě k taxonomicky obtížným skupinám, s čímž souvisí i velký počet synonymních názvů pro různé druhy.<ref name="kub2"/>
== Zástupci ==
{{Sloupce|2|
* [[břestovec africký]] (''Celtis africana'')
* [[břestovec Biondův]] (''Celtis biondii'')
* [[břestovec Bungeův]] (''Celtis bungeana'')
* [[břestovec čínský]] (''Celtis sinensis'')
* [[břestovec Douglasův]] (''Celtis douglasii'')
* [[břestovec filipínský]] (''Celtis philippensis'')
* [[břestovec hladký]] (''Celtis laevigata'')
* [[břestovec jemnolistý]] (''Celtis tenuifolia'')
* [[břestovec jezovský]] (''Celtis jessoensis'')
* [[břestovec jižní]] (''Celtis australis'')
* [[břestovec
* [[břestovec kavkazský]] (''Celtis caucasica'')
* [[břestovec
* [[břestovec latnatý]] (''Celtis paniculata'')
* [[břestovec Lindheimerův]] (''Celtis lindheimeri'')
* [[břestovec lysý]] (''Celtis glabrata'')
* [[břestovec síťkovaný]] (''Celtis reticulata'')
* [[břestovec širolistý]] (''Celtis latifolia'')
* [[břestovec timorský]] (''Celtis timorensis'')
* [[břestovec Tournefortův]] (''Celtis tournefortii'')
* [[břestovec trojkvětý]] (''Celtis triflora'')
* [[břestovec třešňový]] (''Celtis cerasifera'')
* [[břestovec západní]] (''Celtis occidentalis'')<ref name="fls">{{Citace elektronické monografie
| titul = Florius - katalog botanických zahrad
| url = http://www.florius.cz/
}}</ref><ref name="dendr">{{Citace elektronické monografie
| titul = Dendrologie online
| url = http://databaze.dendrologie.cz/
}}</ref>
}}
==
[[Soubor:Bodjos.jpg|náhled|Břestovec západní jako okrasná dřevina v srbském městě Sombor]]
Břestovce jsou občas pro pěkný vzhled a zajímavé olistění vysazovány jako okrasné dřeviny. V České republice je pěstován zejména [[břestovec západní]] a [[břestovec jižní]], řidčeji i jiné druhy pocházející z mírného pásu ([[břestovec čínský]], [[břestovec jezovský]], [[břestovec kavkazský]], [[břestovec síťkovaný]] aj.).<ref name="fls"/> Jsou to ceněné dřeviny pro větší sadovnické úpravy, v teplejších oblastech České republiky jsou využitelné i na městská stromořadí. Do menších zahrad se pro své rozměry příliš nehodí.<ref name="hieke1"/>
Některé druhy jsou využívány v tradičním [[lékařství]]. Všechny části břestovce jižního jsou používány při [[lepra|lepře]]. Plody mají svíravé působení a podávají se při těžkém menstruačním krvácení, kolikách, průjmech, úplavici a žaludečních vředech. Odvar z kůry břestovce západního se podává při bolestech v krku. V asijské tradiční medicíně jsou využívány také druhy ''[[Celtis tetrandra]]'', ''[[Celtis philippensis]]'', ''[[Celtis hildebrandii]]'' a ''[[Celtis timorensis]]''.<ref name="quattrocchi">{{Citace monografie
| příjmení = Quattrocchi
| jméno = Umberto
| titul = World dictionary of medicinal and poisonous plants
| vydavatel = CRC Press
| rok = 2012
| isbn = 978-1-4822-5064-0
| jazyk = en
}}</ref>
[[Dřevo]] břestovců je bledě žluté až nažloutle hnědé, lehké až středně těžké, poměrně dobře opracovatelné a nepříliš trvanlivé. Podobá se dřevu [[jasan]]u nebo [[jilm]]u. Dřevo severoamerického břestovce západního je obchodováno pod názvem ''hackberry'', dřevo afrických druhů zejména pod názvem ''ohia''. Používá se ke stavebním účelům, na vnitřní obložení, nábytek, okenní parapety, schodiště, podlahy a podobně. také na násady, sportovní náčiní, dýhy a překližky.<ref name="dřevo">{{Citace monografie
| příjmení = Wagerfuhr
| jméno = R.
| titul = Dřevo. Obrazový lexikon
| vydavatel = Grada Publishing
| místo = Praha
| rok = 2002
| isbn = 80-247-0346-7
}}</ref><ref name="wong">{{Citace monografie
| příjmení = Wong
| jméno = T.M.
| titul = A dictionary of Malaysian timbers
| vydavatel = Forest Research Institute Malaysia
| místo = Kuala Lumpur
| rok = 2002
| jazyk = en
}}</ref>
Ve Francii se ze dřeva břestovce jižního tradičně vyráběly projzubé vidle. Tradice sahá až do 12. století.<ref name="geneve"/>
Některé druhy břestovců mají jedlé plody.
Mdle sladké plody břestovce jižního o velikosti menších třešní se těší oblibě zejména v Řecku a ve Španělsku. Rovněž plně dozrálé plody břestovce západního jsou jedlé.<ref name="hedrick">{{Citace monografie
| příjmení = Hedrick
| jméno = U.P. (ed.)
| titul = Sturtevant's edible plants of the world
| rok = 1919
| jazyk = en
}}</ref><ref name="geneve">{{Citace monografie
| příjmení = Génevé
| jméno = Alain
| příjmení2 = Génevé
| jméno2 = Marie-Jeanne
| titul = Wild fruit. A field guide to Britain and Europe
| vydavatel = Timber Press
| místo = London
| rok = 2013
| isbn = 978-1-60469-586-1
| jazyk = en
}}</ref>
Sladké jedlé plody datlové chuti má i severoamerický [[břestovec hladký]] (''Celtis laevigata'').<ref name="dirr2011">{{Citace monografie
| příjmení = Dirr
| jméno = Michael A.
| titul = Dirr's encyclopedia of trees & shrubs
| vydavatel = Timber Press
| rok = 2011
| isbn = 978-0-88192-901-0
| jazyk = en
}}</ref>
<gallery>
Celtis sinensis 3zz.jpg|Bonsaj z břestovce čínského
HK CWB HKCL tree 朴樹 Chinese Hackberry n escalators Nov-2013 03.JPG|Břestovec čínský v Hongkongu
Zürgelbaum Holz.JPG|Dřevo břestovce hladkého
</gallery>
== Pěstování a množení ==
Břestovcům vyhovuje slunné stanoviště a výživná, lehká, hluboká a dobře propustná půda, která může být i vápenatá.
Břestovce jsou dosti teplomilné a zejména mladší rostliny mohou v zimě namrzat.<ref name="rozmn"/><ref name="brickell">{{Citace monografie
| příjmení = Brickell
| jméno = Christopher (ed.)
| titul = Encyclopedia of plants & flowers
| vydavatel = American Horticultural Society
| rok = 2011
| isbn = 978-0-7566-6857-0
| jazyk = en
}}</ref> V chladnějších oblastech je vhodné rostliny chránit před zimním sluncem.<ref name="hieke1">{{Citace monografie
| příjmení = Hieke
| jméno = Karel
| titul = Praktická dendrologie 1
|
|
| rok = 1978
}}</ref>
Množí se nejčastěji výsevem [[stratifikace (botanika)|stratifikovaných]] semen. Plody břestovce západního dozrávají v listopadu až prosinci. Pokud jsou sklizené před plnou zralostí, stačí je stratifikovat půl roku a na jaře vysít. Pokud se sklízejí plně dozrálé plody, je potřeba je smíchat se směsí rašeliny a písku a stratifikovat celý rok. Na jaře se pak čtyři týdny před výsevem osivo přenese do teplého skleníku a nechá naklíčit. Poté se vysévá na chráněný záhon. Kultivary a vzácnější druhy se očkují či roubují na podnože břestovce západního.<ref name="rozmn">{{Citace monografie
|
| jméno = Karel
| titul = Rozmnožování okrasných stromů a keřů
| vydavatel = Brázda
| místo = Praha
| rok = 2001
| isbn = 80-209-0268-6
}}</ref> Břestovec jižní lze množit také letními řízky.<ref name="bartels">{{Citace monografie
| příjmení = Bartels
| jméno = Andreas
| titul = Rozmnožování dřevin
| vydavatel = SZN
| místo = Praha
| rok = 1988
}}</ref>
==
=== Reference ===
<references />
Řádek 47 ⟶ 342:
* {{Wikidruhy|taxon=Celtis}}
{{Taxonbar|from=Q248582}}
{{Autoritní data}}
| |||