Smazaný obsah Přidaný obsah
m kor.
Řádek 38:
Löbau leží na východním okraji [[Šluknovská pahorkatina|Lužické pahorkatiny]] a Lužické nivy. Město se nachází v Löbauské kotlině v saském přírodním regionu Hornolužické nivy a jeho postupného přechodu k Hornolužické pahorkatině, resp. k jejímu severnímu hlavnímu hřebeni. V menším měřítku Löbau hraničí na jihu s horou Kottmar, na východě s [[Lužická Nisa|Niskou vrchovinou]] a na severu s luhy přecházejícími do Lužické nížiny. Východ městské oblasti je utvářen vrchy Löbauer Berg (''Lubijska Hora'') s výškou 447 [[Nadmořská výška|m]] a Schafberg (449 m), pročež se někdy Löbau označuje jako „město kopců“. Tento dvojitý vrchol je od roku 1974 součástí chráněné [[přírodní rezervace]] „Löbauer Berg“ o rozloze 255 [[Hektar|ha]].
=== Geologie ===
V [[Geologie|geologickém]] [[podloží]] převažuje [[granodiorit]]. Dvojitý [[čedič]]ový vrch Löbauer Berg / Schafberg vznikl [[Vulkanismus|sopečnou činností]] v [[TřetihoryTerciér|třetihorách]] následkem kryptovulkanismu jako tzv. kryptodóm. Tento čedič zvětrává do bloků, které ve formě kamenných hald (blokových nebo „kamenných moří“) pokrývají rozsáhlé plochy obou vrchů. Nížeji položené části Löbauské kotliny (240–270 m) mají podobu zvlněných [[spraš]]ových plošin, které jsou utvářeny ze [[Sprašové hlíny|sprašové]] a povodňové [[Hlína|hlíny]], [[Písek (materiál)|písku]], [[štěrk]]u a [[Žula|žuly]]. Löbau leží při ústí potoka Seltenrein do říčky Löbauer Wasser (''Lubata''), což je pravý přítok [[Spréva|Sprévy]]. Za zmínku stojí [[geotop]] Georgewitzer Skala (''Korečanska skała''), což je skalnaté údolí říčky Löbauer Wasser severně od Löbau nebo [[čedič]]ová kupa Bubenik (''Bubnik'') a Kleine Landeskrone (376 m) na západ od města. Také tento dvouvrcholový čedičový kryptodóm je od roku 1938 [[Přírodní památka|přírodní památkou]]. K území města patří ještě 583 m vysoký vrch Kottmar (''Kotmar'') vzdálený 10 km od centra, na jehož západním svahu se nacházejí tři prameny [[Spréva|Sprévy]].<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Naturpark Zittauer Gebirge | titul = Die geologischen Naturdenkmale des Landkreises Löbau-Zittau | url = http://www.naturpark-zittauer-gebirge.de/de/files/geologische_nde.pdf | datum přístupu = 2018-03-23 | vydavatel = Naturpark Zittauer Gebirge | jazyk = de}}</ref>
=== Sousední obce ===
Sousedními obcemi města Löbau jsou [[Vierkirchen (Sasko)|Vierkirchen]] na severu, městečko [[Reichenbach (Horní Lužice)|Reichenbach]] na severovýchodě, [[Rosenbach]] na jihovýchodě, [[Kottmar (obec)|Kottmar]] a [[Großschweidnitz]] na jihu, [[Lawalde]] na jihozápadě, na západě je to obec [[Hochkirch]] v [[Zemský okres Budyšín|Zemském okrese Budyšín]] a město [[Weißenberg]] na severozápadě. Nejbližšími velkými okresními městy jsou [[Görlitz]] (67,22 km), [[Budyšín]] (66,63 km) a [[Žitava]] (25,42 km).
Řádek 98:
Nálezy [[Keramika|keramických]] a [[bronz]]ových předmětů v údolí říčky Löbauer Wasser (''Lubata'') a [[Opevnění|opevněné]] [[sídliště]] (okružní val nebo násep) na Schaftbergu dokládají [[Pravěk|prehistorické]] osídlení městské oblasti [[Lužická kultura|Lužickou kulturou]] [[Doba bronzová|doby bronzové]] (kolem roku 1000 [[př. n. l.]]).<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Simon | jméno = K. | titul = Die Jungbronzezeitliche Besiedlung auf dem Schafberg bei Löbau | příjmení sestavitele = Vogt | jméno sestavitele = Heinz Joachim | sborník = Archäologische Feldforschungen in Sachsen: Fünfzig Jahre Landesmuseum für Vorgeschichte Dresden | vydavatel = Deutscher Verlag der Wissenschaften | místo = Berlin | rok vydání = 1988 | strany = 128–133 | jazyk = de}}</ref> Asi 800 m jihozápadně od löbauské městské části Bellwitz se nachází na vyvýšenině nad Löbauer Wasser pozůstatky [[Slované|slovanského]] opevnění „Bielplatz Bellwitz“ nazývané také „Staré šance“ (''Alte Schanze'') z [[Protohistorické období|protohistorického období]].
 
Město Löbau je poprvé zmíněno v roce 1221 v listině [[biskup]]a Bruna II. z [[Míšeň|Míšně]] adresované jím založené [[Děkanát Budyšín|Budyšínské kapitule]], které zde mimo jiné postupuje biskupské [[Desátek|desátky]] z vesnice Cunnersdorf u města Löbau (''Cunradisdorf prope opidum Lubaw'').<ref>{{Citace monografie | editoři = Gustav Köhler | titul = Codex diplomaticus Lusatiae superioris. Sammlung der Urkunden für das Markgrafthum Oberlausitz. Bd. 1: Von den ältesten Zeiten bis zur Begründung des Bundes der Sechsstädte, 1346 | url = http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=22&bookid=137&page=39 | místo = Görlitz | rok = 1851 | počet stran = 496 | strany = 27–28 | jazyk = la }} {{Wayback|url=http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=22&bookid=137&page=39 |date=20180402101443 }}</ref> Název „Löbau“ je [[Germanizace|germanizovanou]] formou [[Lužická srbština|srbského]] jména ''Lubij'', které je stejně jako říčka jménem ''Lubata'' (Löbauer Wasser) a celá řada dalších místních názvů např. [[Lubáň]], [[Lublin]], [[Lublaň]] nebo [[osobní jméno]] [[Lubomír]] odvozeno od [[Praslovanština|praslovanského]] slovesa ''ljubiti'', které vychází z [[Praindoevropský jazyk|praindoevropského]] [[Kořen (mluvnice)|kořene]] ''lewbʰ-''.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Miodek | jméno = Jan | spoluautoři = Witold Świętnicki | titul = Lublin, Lubiń, Lubań | periodikum = Polska z Miodkiem | vydavatel = TVP VoD | číslo = 13 | datum vydání = 2015 | datum přístupu = 2018-03-12 | url = https://vod.tvp.pl/video/polska-z-miodkiem,lublin-lubin-luban,22455001}}</ref> Město bylo [[plán]]ovitěplánovitě založeno za vlády [[Přemysl Otakar I.|Přemysla Otakara I.]] kolem roku 1200 [[Kolonizace|kolonisty]] z [[Franky|Frank]] a [[Durynsko|Durynska]] na [[Náhorní plošina|náhorní plošině]] nad [[bažina]]tým povodím Lubaty jako [[hradba]]mi obehnané [[sídliště]] [[obchod]]níků a [[Řemeslo|řemeslníků]], které se až do roku 1319 rozšiřovalo jako typické „město rolnických měšťanů“ (''Ackerbürgerstadt''). Na přelomu 13. a 14. století patřilo území Löbau pod vládu [[Braniborské markrabství|braniborského markrabství]]. V roce 1306 propůjčili [[Markrabě|markrabata]] [[Ota IV. Braniborský|Ota IV.]] a Waldemar Braniborští městu právo nakupovat a prodávat v [[Budyšín]]ě a zároveň začlenili 20 okolních vesnic Budyšínska pod jeho [[Jurisdikce|jurisdikci]]. Brzy po té, co v roce 1319 zemřel bez mužských potomků braniborský markrabě Waldemar, získal toto území český král [[Jan Lucemburský]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Flamminger | jméno = Simone | příjmení2 = Hönicke | jméno2 = Jürgen | titul = Chronik der Stadt Löbau | url = https://books.google.cz/books?id=6LjP25RdhT8C&lpg=PP1&dq=chronik%20l%C3%B6bau&hl=cs&pg=PP1#v=onepage&q=chronik%20l%C3%B6bau&f=false | vydavatel = Stadtvewaltung Löbau | místo = Löbau | rok = 2001 | vydání = | počet stran = 192 | kapitola = | strany = 7–11 | isbn = 3-8311-2245-8 | jazyk = de}} (omezený přístup)</ref>
=== Löbau pod českou vládou ===
[[Soubor:Loebau Badergasse.jpg|náhled|Pohled do uličky Badergasse s domy se štíty směřujícími do ulice, na které je patrný původní ráz města]]