Astronomická věž (Klementinum): Porovnání verzí

Původně se takto nejmenovala a byla používána především jako věž vyhlídková. Systematičtější astronomická pozorování začala v Klementinu poté, co zde mezi lety 1751-17521751–1752 [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuité]] zřídili astronomickou observatoř, v podstatě předchůdce [[Astronomický ústav Akademie věd České republiky|astronomického ústavu]]. Jejím iniciátorem a prvním ředitelem byl matematik a fyzik [[Joseph Stepling]]. Věži Klementina se začalo říkat matematická (podle jiných zdrojů nebyl zpočátku pojem ''matematická věž'' názvem věže, ale nově zřízeného ústavu).<ref name="sima">{{Citace elektronické monografie

Věž je vysoká 68 metrů, na přístupný ochoz ve výšce 52 m vede 172 schodů. Vrchol věže tvoří olověná socha [[Atlás (mytologie)|Atlanta]] nesoucího nebeskou sféru, která pochází z dílny [[Matyáš Bernard Braun|Matyáše Bernarda Brauna]]. Na každé straně věže byly sluneční hodiny, dochovaly se však pouze jediné. Ve věži je tzv. ''Meridánová síň'', v níž jsou dva do zdi zabudované [[Kvadrant (přístroj)|kvadranty]], pravděpodobně zkonstruované Janem Kleinem, správcem klementinského matematického muzea. Zde se také od roku 1842 až do roku 1928 pomocí slunečního paprsku procházejícího úzkým otvorem a dopadajícího na napjatou strunu určovalo poledne (princip [[camera obscura]]). Z ochozu Astronomické věže se pak dávalo mávnutím praporu polední znamení, podle něhož si lidé i seřizovali hodinky; v letech 1891-19261891–1926 po mávnutí následoval výstřel z děla z bašty sv. Máří Magdalény na [[Pražský hrad|Pražském hradě]]. <ref name=":0" />Ve věži je malá expozice historických astronomických, geofyzikálních a meteorologických přístrojů.