Židovská čtvrť (Holešov): Porovnání verzí

V důsledku zrušení protižidovských restrikcí po [[Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství|revolučním roce 1848]] se mohli židé volně stěhovat a mnozí toho využili k odchodu do velkých průmyslových měst monarchie, jako byla [[Vídeň]], [[Brno]] nebo [[Ostrava]]. Většina ghett v [[Habsburská monarchie|habsburské monarchii]] po roce 1848 zanikla, respektive byla administrativně sloučena s obcemi, u kterých se nacházela. V [[Praha|Praze]], [[Halič|Haliči]], v [[Uhersko|Uhersku]] a na Moravě však byla některá ghetta na přechodnou dobu přeměněna v samostatné politické obce. Pouze na Moravě, jako jediné z [[Korunní země|korunních zemí]], se udržely samostatné politické židovské obce až do zániku monarchie v roce 1918 v počtu 27. A pouze dvě z těchto obcí, Boskovice a Holešov, tvořily také samostatné [[katastrální území]].<ref name="Kocman" /><ref name="Haas" /><ref>{{Citace kvalifikační práce | příjmení = Hlaváčková | jméno = Kristýna | instituce = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta – Historický ústav | titul = Konec židovských Boskovic | url = https://is.muni.cz/th/341957/ff_b/ | typ práce = Bakalářská práce | vedoucí = Tomáš Dvořák | místo = Brno | rok = 2013 | strany = 19–20}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/13008415abc.pdf | datum vydání = 2015-12-21 | datum přístupu = 2020-03-26 | vydavatel = Český statistický úřad}}</ref><ref name="Lexikon">{{Citace elektronické monografie | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Kroměříž | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/130084150721.pdf | datum vydání = 2015-12-21 | datum přístupu = 2020-03-26 | vydavatel = Český statistický úřad}}</ref>

Na základě nového [[Prozatímní zákon obecní|obecního zákona z roku 1849]] vznikla politická obec s oficiálním názvem '''Israeliten Stadt-Gemeinde Holleschau''' (Židovská městská obec Holešov), která vykonávala samosprávu v obvodu holešovské židovské čtvrti, tzv. Židovně. V čele obce stál starosta (Bürgermeister) a obecní rada (Gemeinderath). Starostou byl v letech 1854–1883 hrabě [[Rudolf Eugen Wrbna-Freudenthal|Rudolf Eugen z Wrbna]], majitel bývalého panství Holešov (nyní majitel [[Velkostatek (správní jednotka)|velkostatku]]), i když ve skutečnosti šlo spíše o čestnou funkci a faktickou samosprávu vykonávali židovští [[Místostarosta|místostarostové]], jimiž byli nejčastěji předáci židovské náboženské obce. Posledním úřadujícím místostarostou byl od roku 1875 Josef Knöpflmacher, který pak po smrti hraběte byl v letech 1883–1898 byl starostou. Ve funkci starosty židovského města dále působili: Salomon Zwillinger 1898–1899, Ignaz Baumgarten 1900–1907, Emanuel Knöpflmacher 1907, Heinrich Weinreb 1907–1909, Leopold Zwillinger 1909–1912 a Bernhard Ehrlich 1912–1918. S výjimkou hraběte z Wrbna nebyli v politických funkcích židovského města za celou dobu jeho existence žádní jiní křesťané ani Češi, přestože do uprázdněných domů v bývalém ghettě se brzy nastěhovali chudí křesťané a na počátku [[20. století]] již tvořili Češi v židovském městě mírnou většinu.<ref name="Kocman" /><ref name="Freimann">{{Citace sborníku

Ve dnech 22.–24. října [[1899]] došlo k dalším protižidovským-protiněmeckým násilnostem, které nepřímo souvisely se zrušením [[Gautschova jazyková nařízení|Gautschova jazykového nařízení]]. O [[Šabat|šábesu]] 21. října židovská obecní policie brutálně zasáhla proti českým provokatérům, na což většinové křesťanské obyvatelstvo následujícího dne odpovědělo násilnými útoky proti židovským obchodům a bytům. Při střetech s [[C. k. četnictvo|četnictvem]] a [[Rakousko-uherská armáda|armádou]] byli 22. října 1899 zastřeleni řezník Augustin Prusenovský, dělník v sodovkárně Alois Turna a manželka obchodníka s dobytkem Františka Halašková. Čtvrtá oběť, obuvnický pomocník Albín Kudlík, zemřela na následky bodnutí [[bajonet]]em při [[Demonstrace (protest)|manifestačním]] pohřbu zastřelených dne 25. října. Všichni čtyři byli katolíci. Dalších 37 českých osob bylo zatčeno, z nich 13 bylo následně odsouzeno pro zločin veřejného násilí k vězení v rozmezí trvání 1,5–13 měsíců. Z příslušníků židovské stráže, kteří násilí rozpoutali, bylo 6 odsouzeno za lehké ublížení na těle k trestu vězení v délce až 3 týdny.<ref name="Poslední pogrom">{{Citace monografie