Wikipedie

Seznam knížat z vůle nizozemských panovníků: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m typografie za použití AWB
Link Ligneové, Merodeové
Řádek 9:
Praxe povyšování do knížecího stavu pak trvala téměř ve všech státech v regionu prakticky do současnosti. Pouze v [[Spojené provincie nizozemské|Republice spojených provincií]] a v tzv. [[Spojené státy belgické|Spojených státech belgických]] (1790) žádná šlechta oficiálně neexistovala, tudíž k povyšování nemohlo docházet. Bez knížecího titulu se obešla zcela nanovo konstituovaná šlechtická společnost [[Holandské království|Holandského království]] pod vládou [[Ludvík Bonaparte|Ludvíka Bonaparta]]. V období novověku se navíc v oblasti rozkládaly dva krátkodobé velké státy, které byly samy knížectvími, tudíž jmenování vlastních knížat-šlechticů nepřicházelo v úvahu: šlo o [[Nizozemské knížectví (1712-1714)|Nizozemské knížectví]] (''Principauté de Pays-Bas'') pod vládou kurfiřta [[Maxmilián II. Emanuel|Maxe Emanuela]] na území dřívějšího [[Španělské Nizozemí|Španělského Nizozemí]] (1712-1714) a [[Nizozemské knížectví (1813-1815)|Nizozemské knížectví]] (''Vorstendom der Nederlanden''), přímý předchůdce [[Spojené království Nizozemské|velkého Nizozemska]] (1813-1815).
 
Knížata a vévodové, jako nejvyšší zemská šlechta nebyly obvykle omezeni majetkem a styky jen na malé Nizozemí, resp. jen jeho jižní část. Vedle statků v Německu, Španělsku, Itálii i jinde bývaly takovéto rody mnohdy i součástí tamních stavovských společenství a místní panovníci jim s lény udělovali i tamní tituly. Mnohdy navíc byl takový "cizí" panovník totožný s aktuálním vládcem Nizozemí a vládl nad několika státy v [[Personální unie|personální unii]]. Vedle titulů v následujícím seznamu, které odrážely svébytnou nizozemskou titulaturu a na Svaté říši římské nezávislou šlechtickou společnost (podobně jako v českých zemích před r. 1627), tak řada rodů dosáhla knížecí a vévodské hodnosti i jinde. Významná zemská knížata z rodů [[Arenbergové|Arenbergů]], [[Ligne (šlechtický rod)Ligneové|Ligne]], [[Croÿ]] nebo [[Thurn-Taxisové|Thurn-Taxisů]] byla [[Říšský kníže|knížaty v říši]]. Z tradičních říšských rodů se naopak rod [[Salmové (Pustinná a porýnská hrabata)|Salmů]] stal držitelem některých "burgundských" zemských knížectví (vévodství). Některá zemská knížata dosáhla knížecích nebo vévodských hodností v [[Neapolské království|Neapolsku]], [[Habsburské Španělsko|Španělsku]] i v povětšinou nepřátelské Francii (rod Croÿ byl jmenován r. 1518 španělskými vévody ze [[Soria|Sorie]] neapolskými vévody z [[Archi]] ve Francii se stal roku 1598 vévody z [[Crouy]], r. 1561 knížaty z Château-Porcien, r. 1773 vévody z Wailly a r. 1816 vévody z Tourzel, Charles, druhý vévoda d´Ursel zdědil r. 1739 ve Francii knížectví Arches-Charleville, princ a vévoda Pierre d´Alcántara Charles z rodu Arenbergů se stal r. 1827 francouzským vévodou z Arenbergu), některé staré nizozemské rody dosáhly knížecí hodnosti pouze v cizině (jedna větev lucemburských hrabat z [[Lannoyové|Lannoy]] se stala v [[Neapolské království|Neapolsku]] r. 1526 knížaty ze [[Sulmona|Sulmony]], jiná roku 1840 [[Pruské království|pruskými]] knížaty von Rheina-Wolbeck, hrabata z [[Egmontové|Egmontu]] se stala v l. 1423-1473 panujícími říšskými vévody z [[Gelderland|Geldern]], i když bez císařského potvrzení a protiprávně).<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Baum
| jméno = Wilhelm
Řádek 67:
# Apremont (1416-1534)
# [[Soubor:Blason Anglure.svg|20px]] Anglure (1534-1732)
# ''[[Ligneové|Ligne]] (vzdorokníže 1608-)''
|
# hrabě Gobert d´Apremont
Řádek 171:
|'''1602''' (8. srpna)
|Ex.
|[[Ligneové|Ligne]]
|kníže Lamoraal (I.) de Ligne, kníže z Épinoy
|
Řádek 306:
# Albert de Luynes (1721-1758)<ref name=":2" />
# Ongnies (1758-1791, resp. 1842 po přeslici)
# [[Merodeové|Merode]]-Westerloo (1827-)
|
# Philippe Francois de Glymes, hrabě z Grimberghen
Řádek 453:
|[[Soubor:Wapen House of Ligne.svg|30px]]
|'''1602''' (8. srpna)
|[[Ligneové|Ligne]] (kníže)
|kníže Lamoral I. de Ligne, kníže z Épinoy
|primogeniturně
Řádek 1 031:
|[[Soubor:Ligne-Fuersten-Wappen.png|30px]]
|'''1816''' (13. března)
|[[Ligneové|Ligne]] (kníže)
|kníže Eugène François''' '''de Ligne
|pro veškeré potomky
Řádek 1 053:
* '''1817''' (13. září) – [[ad personam]]
* '''1823''' (15. října) – primogeniturně
|[[Merode (šlechtický rod)Merodeové|Merode]] (kníže z Rubempré a Everberghu)
|hrabě Guillaume Charles Ghislain de Merode, kníže z Rubempré a Everberghu, markýz z [[Westerloo]]
|ad personam/primogeniturně
Řádek 1 107:
|
|'''1846''' (20. března)
|[[Merodeové|Merode]] (kníže z Rubempré)
|hrabě Henri Maria Ghislain de Merode, kníže z Rubempré a Grimberghen, markýz z Westerloo
|primogeniturně
Řádek 1 253:
|
|'''1929''' (5. června)
|[[Merodeové|Merode]] (kníže)
|hrabě Henri de Merode, kníže z Rubempré a Grimberghen, markýz z Westerloo
|primogeniturně, od 25. dubna 1930 pro veškeré potomky<ref>{{Citace elektronické monografie
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_knížat_z_vůle_nizozemských_panovníků“