Arnošt Chotek z Chotkova: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+ obr.
+ erb
Řádek 6:
| úřad = majitel chotkovského majorátu <br> [[Veltrusy]]-[[Nové Dvory (okres Kutná Hora)|Nové Dvory]]
| od = [[1911]]
| do = [[1927]] <br> ''(v Československu byly [[Svěřenství|rodinné fideikomisy]] zrušeny v roce 1924)''
| panovník =
| předchůdce = [[Emerich Chotek]]
Řádek 85:
Pocházel ze starobylého šlechtického rodu Chotků, narodil se v [[Chotkův palác|Chotkovském paláci]] v [[Praha|Praze]] na [[Malá Strana|Malé Straně]] jako čtvrtý a nejmladší syn hraběte [[Jindřich Chotek z Chotkova|Jindřicha Chotka]] (1802–1864) a jeho manželky Karolíny, rozené hraběnky von und zu Eltz (1810–1862). Dětství trávil střídavě na rodových sídlech v [[Kačina (zámek)|Kačině]] a ve [[Veltrusy (zámek)|Veltrusech]]. Stejně jako další členové rodu Chotků vynikal v kresbě a jeho dětské kresby i práce z pozdějšího věku jsou dnes uloženy ve sbírkách [[Národní galerie Praha|Národní galerie]]. Základní vzdělání získal v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]] (poblíž hlavního rodového sídla v Kačině), poté dálkově studoval gymnázium v Praze a odmaturoval v roce 1866. I když byl jako příslušník vlivného šlechtického rodu v roce 1864 zproštěn vojenské služby (po zaplacení předepsané taxy), za [[Prusko-rakouská válka|prusko-rakouské války]] v roce 1866 vstoupil jako dobrovolník do armády. I když se po maturitě zapsal na právnickou fakultu [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]], po válce již jako podporučík zůstal v armádě.
 
[[Soubor:Chotek-de-Chotkova-et-Vognin-Grafen-Wappen.png|náhled|vlevo|[[Chotkové|Erb Chotků z Chotkova a Vojnína]]]]
Jako důstojník sloužil v 60. a 70. letech nejprve v [[Pardubice|Pardubicích]], poté strávil několik let v [[Horní Uhry|Horních Uhrách]] a následně působil u několika posádek na různých místech v Čechách. V roce 1874 byl jmenován [[Císařský komorník|c.&nbsp;k. komořím]], v té době byl též členem tělesné gardy císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] Souběžně postupoval v hodnostech a od roku 1890 byl jako major pobočníkem [[Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský|arcivévody Albrechta]]. V letech 1895–1903 byl nejvyšším hofmistrem [[Alžběta Františka Marie Habsbursko-Lotrinská|arcivévodkyně Alžběty]] a v roce 1895 získal titul [[Tajný rada|tajného rady]]. Arcivévodkyni Alžbětu doprovázel na cestách za jejími potomky a pobýval díky tomu mimo jiné v [[Bavorsko|Bavorsku]], [[Itálie|Itálii]] nebo [[Španělsko|Španělsku]]. V roce 1897 byl povýšen na plukovníka, při pobytech ve Vídni měl k dispozici vlastní byt. Z titulu hofmistrovské funkce organizoval ještě pohřeb arcivévodkyně Alžběty a především pobyt její dcery, španělské královny [[Marie Kristýna Rakouská|Marie Kristiny]] ve Vídni. Při odchodu na penzi byl povýšen na [[generálmajor]]a<ref>SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: ''Die k.k. bzw. k.u.k. Generälitat''; Vídeň, 2007; s. 27 [http://www.historie.hranet.cz/heraldika/pdf/schmidt-brentano2007.pdf dostupné online]</ref>, obdržel [[Řád železné koruny]] a byla mu přiznána penze ve výši 6 600 korun ročně (1903). Ve výslužbě žil nadále ve Vídni a byl členem řady spolků a institucí. Řadu let si vedl pečlivé deníkové záznamy, díky nimž je podrobně zmapován jeho soukromý život i profesní kariéra.<ref>HRADECKÁ, Vladimíra: ''Poklidné dny venkovského šlechtice v neklidné době. Z deníkových záznamů Arnošta hraběte Chotka'' in: ''Chotkové a Kutnohorsko''; [[Státní oblastní archiv v Praze]], Praha, 2015 s. 65–70 {{ISBN|978-80-86772-92-9}} [https://www.koniasch.cz/wp-content/uploads/2018/12/AC_05_11_Hradecka_065_070.pdf dostupné online]</ref>