Populismus: Porovnání verzí

Politika je tak v podstatě odmítnuta a technokratický populismus se staví i proti stranickému systému a reprezentativní demokracii. Technokratický populismus se vymyká označení pravicový nebo levicový a místo toho nabízí určité apolitické řešení a zároveň nabízí východisko i pro střet mezi dobrem a zlem, který je vyřešen příchodem třetí strany - technokratického populismu.<ref>BUŠTÍKOVÁ, Lenka a Petra GUASTI. The State as a Firm: Understanding the Autocratic Roots of Technocratic Populism. ''East European Politics and Societies and Cultures'' [online]. 2019, '''33'''(2) [cit. 2019-12-01]. Dostupné z: <nowiki>http://bustikova.faculty.asu.edu/lbs/papers/lbpg19.pdf</nowiki></ref>

 

[[Michael Hauser]] dává vzestup populistických tendencí do souvislostí s krizí [[Neoliberalismus|neoliberálního]] socioekonomického systému. Stejný názor sdílí i teoretička [[Chantal Mouffeová]], která popisuje dvě nejčastější reakce na dopady neoliberalismu (či přesněji jejich viníků) – [[Pravicový populismus|pravicový]] a [[levicový populismus]]. Pravicový populismus svádí vinu za současné problémy na menšiny, uprchlíky, vyloučené skupiny nebo různá spiknutí, kdežto levicový populismus se obrací proti [[Oligarchie|oligarchii]] a finančním elitám.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika

| příjmení = Hauser