Vznik Československa: Porovnání verzí

== Souvislosti ==

{{Podrobně|První československý odboj|České země za první světové války}}

V důsledku vyhlášení [[první světová válka|první světové války]] [[28. červenec|28. července]] [[1914]] byly odsunuty národnostní otázky v [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersku]] do pozadí. Po počátečních represích zůstávali čeští politici doma pasivní a snažili se nevytvářet záminky k postupům proti nim.

 

Na [[Pařížská mírová konference (1919)|mírové konferenci v Paříži]] zastupoval Československo [[Edvard Beneš]], který předložil státníkům celou řadu memorand týkajících se nově vzniklého Československého státu. Jedním z dokumentů, které zde Beneš předložil byla [[Nóta o národnostním režimu v Česko-Slovenské republice|Nóta o národnostním režimu v Československé republice]], v níž přislíbil, že tato nově vzniklá republika ''„zamýšlí vybudovat organizaci státu na přijetí národních práv a zásad uplatňovaných v ústavě [[Švýcarsko|Švýcarské republiky]]“.''<ref>PhDr. Milan Sládek, Němci v Čechách, Pragma 2002, {{ISBN|80-7205-901-7}}, str. 37</ref> Dále bylo v nótě uvedeno např. to, že oficiálním jazykem v Československu bude čeština a rovnoprávným jazykem s češtinou bude němčina,<ref>PhDr. Milan Sládek, Němci v Čechách, Pragma 2002, {{ISBN|80-7205-901-7}}, str. 38</ref> nebo také, že veřejné úřady budou otevřeny všem národnostem obývajícím území republiky. Některé ze slibů daných v této nótě následně splněny nebyly, např. v roce [[1926]] tak bylo v Československu dáno zákonem, že osoby zaměstnané ve státní službě musí ovládat státní jazyk – a tím němčina nebyla.<ref>PhDr. Milan Sládek, Němci v Čechách, Pragma 2002, {{ISBN|80-7205-901-7}}, str. 39</ref> Beneš na konferenci předložil také návrh na vytvoření koridoru (pásu země), který by zaručoval spojení Prahy s [[Terst]]em, případně s [[Hamburk]]em (uvažovalo se ale i o Koblenzi).<ref>Pavel Kosatík, České snění, Torst 2010, {{ISBN|978-80-7215-393-0}}, str. 49</ref> Tato snaha spojit Československo s mořem vycházela z myšlenky [[T. G. Masaryk]]a, který již v roce [[1915]] předložil britskému ministrovi zahraničních věcí plán na vytvoření společného státu [[Češi|Čechů]], [[Srbové|Srbů]] a [[Chorvati|Chorvatů]] (přesněji – předpokládané „Svobodné Čechy“ se měly spojit s předpokládaným „Srbochorvatskem“).<ref>Pavel Kosatík, České snění, Torst 2010, {{ISBN|978-80-7215-393-0}}, str. 48</ref> Československý požadavek na vznik koridoru byl na konferenci zamítnut. Výsledkem usilovných snah o československo – jugoslávské spojenectví (snaha byla především ze strany Československa, které se cítilo ohroženo sousedními státy) se nakonec stala v roce 1920 [[Malá dohoda]].<ref>Pavel Kosatík, České snění, Torst 2010, {{ISBN|978-80-7215-393-0}}, str. 54</ref> Stejně jako plán s koridorem se stal nereálným i další Československý požadavek přednesený na konferenci, a to snaha o začlenění německého území [[Lužice]], obývané [[Lužičtí Srbové|Lužickými Srby]], do hranic Československa.<ref>Pavel Kosatík, České snění, Torst 2010, {{ISBN|978-80-7215-393-0}}, str. 130</ref> I tento požadavek byl zamítnut, jelikož by Československo muselo spolu s Lužickými Srby pojmout i další desetitisíce německého obyvatelstva, které v Lužici žilo. Ohledně hranic vzniklého státu byl tedy názor spojenců, a především pak [[Francie]], celkem jednoznačný – zachovat nově vzniklé [[Československo]] v historických hranicích tzv. zemí Svatováclavské koruny, [[Čechy|Čech]], [[Morava|Moravy]] a [[Slezsko|Slezska]], k nimž bylo připojeno [[Slovensko]] a [[Podkarpatská Rus]]. Odmítnuta byla myšlenka na připojení německých oblastí Československa k Německu nebo Rakousku, jelikož by se tím Československo oslabilo. O hranicích nového státu tak rozhodly nejen důvody historické, ale také strategické, politické a ekonomické. Hranice Československa byly stanoveny na [[Pařížská mírová konference (1919)|pařížské mírové konferenci]] a dalšími dokumenty:

* Hranici mezi Československem a Německem určila [[Versailleská smlouva]] z 28. 6. 1919, ve které [[Německo]] uznávalo nezávislost Československa,<ref>Versailleská smlouva, článek 81, [https://cs.wikisource.org/wiki/Versailleská_smlouva#.C4.8Cl.C3.A1nek_81 dostupné online].</ref> odstupovalo mu jižní část [[Horní Slezsko (provincie)|hornoslezského]] [[okres Ratiboř|okresu Ratiboř]] ([[Hlučínsko]])<ref>Versailleská smlouva, článek 83, [https://cs.wikisource.org/wiki/Versailleská_smlouva#.C4.8Cl.C3.A1nek_83 dostupné online].</ref> a zavazovalo se mu poskytnout na dobu 99 let svobodná pásma v přístavech [[Hamburk]] a [[Štětín]].<ref>Versailleská smlouva, článek 363, [https://cs.wikisource.org/wiki/Versailleská_smlouva#.C4.8Cl.C3.A1nek_363 dostupné online].</ref> V článku 86 se Československo zavázalo přijmout v budoucnosti případná opatření, která by vítězné mocnosti udělaly k ochraně menšin na jeho území.<ref>Versailleská smlouva, článek 86, [https://cs.wikisource.org/wiki/Versailleská_smlouva#.C4.8Cl.C3.A1nek_86 dostupné online].</ref>

* Hranice s Maďarskem byla určena [[Trianonská smlouva|Trianonskou smlouvou]] 4. 6. 1920.

* O [[Těšínsko|Těšínsku]], [[Orava (region)|Oravě]] a [[Spiš]]i rozhodla Rada vyslanců 28. 7. 1920.

* {{Citace monografie | příjmení = Klimek | jméno = Antonín | odkaz na autora = Antonín Klimek | titul = Říjen 1918 : vznik Československa | vydavatel = Paseka | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 1998 | počet stran = 279 | isbn = 80-7185-175-2}}

* {{Citace monografie | příjmení = Klimek | jméno = Antonín | odkaz na autora = | titul = Velké dějiny zemí Koruny české XIII. 1918-1929 | vydavatel = Paseka | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 2000 | počet stran = 822 | isbn = 80-7185-328-3}}

* {{Citace monografie | příjmení = Kotvun | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Kotvun | titul = Republika v nebezpečném světě : éra prezidenta Masaryka 1918-1935 | vydavatel = Torst | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 898 | isbn = 80-7215-254-8}}

* {{Citace monografie | příjmení = Peroutka | jméno = Ferdinand | odkaz na autora = Ferdinand Peroutka | titul = Budování státu 1-2 | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 867 | isbn = 80-200-1095-5}}

* [[Vratislav Preclík|PRECLÍK, Vratislav]]. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, {{ISBN|978-80-87173-47-3}}, str.12–25, 77–83, 140–148, 159–164, 165–199

* {{Citace monografie | příjmení = Rychlík | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Rychlík (historik) | titul = Češi a Slováci ve 20. století : spolupráce a konflikty 1914-1992 | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 2012 | počet stran = 688 | isbn = 978-80-7429-133-3}}

* {{Citace monografie | příjmení = Sládek | jméno = Milan | odkaz na autora = Milan Sládek | titul = Němci v Čechách : německá menšina v českých zemích a Československu 1848-1946 | vydavatel = Pragma | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 205 | isbn = 80-7205-901-7}}

 

=== Související články ===