Souhvězdí Draka: Porovnání verzí

| rektascenze = 9&nbsp;h&nbsp;2522&nbsp;m až 20&nbsp;Hh&nbsp;2054&nbsp;m<ref name=ZCU>{{Citace elektronické monografie

'''Drak''' ([[latina|latinsky]] ''Draco'', 2. p. ''Draconis'') je [[souhvězdí]] na [[severní obloha|severníčásti obloze]]oblohy. Je jedním z&nbsp;88&nbsp;moderních souhvězdí a také jedním z&nbsp;48&nbsp;souhvězdí, která zavedl starořecký astronom [[Klaudios Ptolemaios|Ptolemaios]]. Podle rozlohy je to 8.&nbsp;největší souhvězdí.<ref name=ZCU /> Leží mezi souhvězdími [[souhvězdí Malého medvěda|Malého medvěda]], [[souhvězdí Žirafy|Žirafy]], [[souhvězdí Velké medvědice|Velké medvědice]], [[souhvězdí Pastýře|Pastýře]], [[souhvězdí Herkula|Herkula]], [[souhvězdí Lyry|Lyry]], [[souhvězdí Labutě|Labutě]] a [[souhvězdí Cefea|Cefea]]. V &nbsp;tomto souhvězdí se nachází [[pól ekliptiky|severní pól ekliptiky]]. Drak je [[cirkumpolární souhvězdí]] severní oblohy, takže je v&nbsp;České republice vidět po celý rok. Nejlepší pozorovací podmínky nastávají v&nbsp;červnu a červenci., protože 2.&nbsp;června je Drak v&nbsp;horní kulminaci (je nejvýše nad obzorem). V&nbsp;dolní kulminaci je 1.&nbsp;listopadu. V&nbsp;listopadu a prosinci je v &nbsp;nejhorším pozorovacím postavení. Kolem 8.&nbsp;října má své maximum slabší meteorický roj [[Drakonidy]].

Z&nbsp;nejranější psaných záznamů se dozvídáme, že staří Egypťané ztotožňovali toto souhvězdí s&nbsp;[[Tawaret]]ou, bohyní severní oblohy v&nbsp;panteonu jejich božstev. Vážená jako stále bdělá neboť souhvězdí nikdy nezapadá, byla zobrazována jako nelítostná ochranná bohyně, jejíž tělo bylo složeno z &nbsp;částí krokodýla, člověka, lva a &nbsp;hrocha.

Existuje mnoho dalších mýtů, týkajících se tohoto souhvězdí. Řecké pojmenování, ''Draco'', vychází z &nbsp;jeho podobnosti s &nbsp;drakem, i &nbsp;když existují alternativní výklady, jako např. legenda o &nbsp;matce velbloudů.

Podle nejznámějšího řeckého mýtu se jedná o &nbsp;[[Ládón]]a, stookého draka, který měl za úkol hlídat zlatá jablka v &nbsp;zahradě [[Hesperidky|Hesperidek]]. Poslala ho tam [[Héra]], když zjistila, že Hesperidky, kterým strom svěřila, si trhají jablka pro sebe. Ládón uhlídal jablka až do té doby, kdy jedenáctou z &nbsp;dvanácti [[HéraklesHéraklés|Héraklových]] prací bylo právě jejich ukradení. Stohlavý Ládón však měl ohromnou sílu a &nbsp;navíc nikdy nespal, takže bylo nanejvýš obtížné jablka získat. Héraklés využil nabídku [[Titáni|titána]] [[Atlás (mytologie)|Atláse]]e a nechal si od něj jablka donést. Předtím však musel zabít Ládóna, kterého se Atlás bál. Zastřelil ho otráveným šípem přes zahradní zeď. Podle legendy později Héra umístila Ládóna na oblozeoblohu jako souhvězdí Draka.<ref name=guide>{{Citace elektronického periodika

V jiné řecké báji souhvězdí představuje [[drak]]a, kterého zabil [[Kadmos]] při zakládání [[Théby|Théb]]. Ve třetí legendě souhvězdí představuje draka chránícího [[zlaté rouno]] a kterého přemohl [[Iásón]]. Skutečnost, že se jedná o &nbsp;cirkumpolární souhvězdí, které nikdy nezapadá pod obzor, hraje v &nbsp;bájesloví také důležitou úlohu.

== HvězdyObjekty v Drakovi ==

* Alfa Draconis nese jméno [[Thuban]] ([[hvězdná velikost|magnituda]] 3,7 mag). Je to modrobílý obr. Thuban byl před 40004&nbsp;000 lety „severní hvězdou“ – nejbližší hvězdou severního nebeského pólu, od kterého byl vzdálený 10´10′. Vlivem [[precese zemské osy]] se ale posunul na své dnešní místo a na místo Polárky se dostane až kolem roku 20 &nbsp;000.

* Hlavu Draka tvoří beta Draconis ([[RastabanAlwaid]] či Rastaban), gama Draconis ([[Etamin]]), zétaksí Draconis ([[Grumium]]) a ní ný&nbsp;Draconis ([[Kuma (hvězda)|Kuma]]). RastabanAlwaid (2,8 mag) je žlutý obr. Etamin (2,2 mag) je oranžový obr a nejjasnější hvězda v Drakovi. EtaKuma Draconis(4,9 takémag) je [[Aldhibaindvojhvězda]].

* (2,3Mezi mag)další jejasné těsnáhvězdy dvojhvězda.v&nbsp;Drakovi [[Nýpatří éta Draconis, nazývaná také [[Aldhibain]] (42,93 mag), která je taktéžtěsnou dvojhvězdadvojhvězdou. DalšíDalšími dvojhvězdoudvojhvězdami v &nbsp;Drakovi jejsou [[omikron Draconis]] (4,6 mag). Jinoua hvězdou je sigma[[Alrakis|mý Draconis]] ([[Alsafi]]4,9 mag).

V Drakovi je velmi302 mnohoobjektů zapsaných v&nbsp;[[New General Catalogue|katalogu NGC]]<ref objektůname=ZCU />, jen málo z &nbsp;nich je však přístupných pro malé dalekohledy. Nejjasnější je [[planetární mlhovina]] NGC &nbsp;6543 s jasností&nbsp;magnitudou 8,1 mag, která je známá také jako [[Kočičí oko (mlhovina)|Kočičí oko]].

Dalším významným objektem je [[čočková galaxie]] M &nbsp;102 ([[Vřetenová galaxie|Vřeteno]]) vzdálená zhruba 4048 milionů [[lysvětelný rok|světelných let (ly)]] od Země. ObjevenaMá magnitudu 10 a objevena byla v &nbsp;roce [[1781]].<ref>{{Citace monografie