Červ: Porovnání verzí

Obecně a v populárně naučné literatuře výrazVýraz '''červ''' označuje živočichyv drobného[[Hovorová vzrůstu,čeština|hovorové kteříčeštině]] majídrobného takzvanéživočicha '''červovités tělo''',protáhlým tj. tělo, které je protáhlého tvaru,měkkým jetělem bez kostí a bez končetin. VýrazVýrazem bývá„červi“ používánlze např.v vehovorové spojeníčeštině „mnohoštětinatímyslet červi“např. V běžné češtině se slovem červ označují i červovité [[larva|larvy]] některých druhů hmyzu[[hmyz]]u s [[Proměna (biologie)#Proměna dokonalá|proměnou dokonalou]] (typicky larvy žijící v ovoci, houbách, mase, výkalech atd.). Biologický význam je však užší.

[[Soubor:Linnaeus - Regnum Animale (1735).png|náhled|upright=2|Klasifikace živočišných druhů dle C. Linného (1735). '''Vermes''' jsou VI. třídou.]]

'''Červi (Vermes)''' byl biologický [[taxon]] (zpravidla [[kmen (biologie)|kmen]]) zahrnující takřka všechny mnohobuněčné živočichy nepatřící mezi houbovce, láčkovce, měkkýše, členovce a obratlovce (vše v dřívějším pojetí). Taxon<ref group="pozn.">jakožto [[třída (biologie)|třídu]]; [[kmen (biologie)|kmen]] se tehdy ještě nepoužíval)</ref> zavedl [[Carl Linné]] ve svém díle ''Systema naturae'' v r. [[1735]] pro všechny bezobratlé kromě členovců<ref group="pozn.">tehdy nazvaných Insecta, tedy názvem dnes používaným v&nbsp;užším smyslu pouze pro [[hmyz]]</ref>; tehdy tedy ještě obsahoval i měkkýše. Postupně z taxonu začaly být vyčleňovány samostatné kmeny (v 19. století např. [[Jean-Baptiste Lamarck]] vyčlenil [[ostnokožci|ostnokožce]] a [[kroužkovci|kroužkovce]] v tehdejším smyslu). Ve dvacátém20. století byla díky objevu nových živočišných druhů a srovnávacím fylogenetickým studiím (ještě dávno před molekulárními metodami) odhalena nepřirozenost i takto zúženého seskupení a taxon „červi“ přestal být systematickými biology používán. Do druhé poloviny 20. století tak přetrval jen výjimečně, a to z&nbsp;pedagogických důvodů v některých učebnicích se zjednodušujícím podáním systému živočišné říše.

* [[strunovci]] (Nematomorpha) a

* [[vrtejši]] (Acanthocephala).

Vedle toho se ustálil užší smysl pojmuPojem '''červi (Helminthes)''' se ustálil pro červy [[Parazitismus|parazitující]] na člověku, zvířatech (včetněa člověka)rostlinách. V tomto smyslu se používá i v současné medicíně a parazitologii.,<ref>[http://www.medterms.com/script/main/art.asp?articlekey=12321 Definition of Helminth] na ''MedicineNet.com''</ref> viz např. helmintóza.<ref>Helmintóza. In: ''Velký lékařský slovník'' [online]. ©1998–2021 [cit. 21. 9. 2021]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/pojem/helmintoza</ref>

'''Červ''' neboli '''helmint''' je mnohobuněčný organismus patřící do kmenůkmene [[ploštěnci]] (Platyhelminthes), nebo [[hlístice]] (Nematoda) anebo [[vrtejši]] (Acanthocephala).<ref name="Volf">{{Citace monografie

| autor = Volf, P,.; Horák, P. a kol.

}}</ref> Jedná se především o [[Parazitismus|parazity]] zvířat, člověka a rostlin. Některé druhy žijí [[saprofyt]]ickým způsobem v půdě či ve vodě. Věda, která se zabývá studiem helmintů, se nazývá [[helmintologie]]. Dle některých autorů lze mezi helminty zařadit i [[Parazitismus|parazitické]] [[viřníci|viřníky]] (Rotifera), [[strunovci|strunovce]] (Nematomorpha) či [[Pijavice|pijavky]] (Hirudinea).<ref name="Volf"/>

== ReferenceOdkazy ==

=== Související články ===

* [[Červivost ovoce]] – červivost jablek způsobujezpůsobují nejčastěji larvy motýla [[obaleč jablečný|obaleče jablečného]], červivost třešní způsobujelarvy nejčastěji„mouchy“ [[vrtule třešňová|vrtule třešňové]].

* [[Plicní červivostLarva]]

=== Externí odkazy ===