1990–1999: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
90. léta v Československu a Česku
Řádek 25:
 
[[Česká hokejová reprezentace]] vyhrála zlatou medaili na Zimních olympijských hrách v Naganu v roce 1998.
 
== 90. léta v Československu a Česku ==
90. léta 20. století znamenala pro Českou republiku přechod od komunistické diktatury a plánovaného socialistického hospodářství k demokracii západního typu a tržní ekonomice. Vznikly nové politické strany, které se začaly utkávat ve svobodných volbách. Řadoví občané více cestovali, neboť každý mohl získat cestovní pas. Byly zrušeny [[Devizový příslib|devizové přísliby]], [[Výjezdní doložka|výjezdní doložky]] a postupně všechny evropské země zrušily vízovou povinnost pro československé občany. Někteří začali podnikat či pracovat v zahraničí. Mladí lidé mohli studovat bez [[Kádrový posudek|kádrových posudků]] na českých školách a také v cizině. Délka povinné [[základní vojenská služba|základní vojenské služby]] byla postupně zkrácena ze 24 na 12 měsíců s možností volby [[Civilní služba|civilní služby]]. Pádem železné opony se znovu sjednocovaly rodiny a domů se vrátilo mnoho emigrantů či exulantů se zkušenostmi ze západních zemí. V obchodech mohli zákazníci nakupovat západní výrobky. Trh byl nasycen dříve nedostatkovým zbožím jako elektronika, automobily, toaletní papír či exotické ovoce. Byly zrušeny [[Pracovní sobota|pracovní soboty]].
 
Po desítkách let se také objevili první nezaměstnaní a bezdomovci. Lidé přicházeli o peníze ve zkrachovalých bankách. Stoupla násilná i majetková kriminalita. Proti vůli většiny Čechů se Československo [[Zánik Československa|rozdělilo]] na dva státy. Při [[Privatizace v Česku po sametové revoluci|kupónové privatizaci]] některé investiční fondy vytunelovaly majetek svých klientů. V roce 1998 se díky [[Opoziční smlouva|Opoziční smlouvě]] dvě nejsilnější politické strany s protichůdným programem dohodly na toleranci menšinové vlády a řada voličů to považovala za selhání parlamentní demokracie. Na konci 90. let se u části populace začala objevovat nostalgie po předrevolučních poměrech.
 
Na počátku 90. let se politická reprezentace snažila vymanit Československo z politických, ekonomických a vojenských vazeb [[Východní blok|východního bloku]]. Prezident [[Václav Havel]] se s [[Michail Sergejevič Gorbačov|Michailem Gorbačovem]] 26. února 1990 v Moskvě dohodl na odchodu [[Střední skupina vojsk|sovětských vojsk]] z Československa. 29. března [[Federální shromáždění]] nahradilo dosavadní název státu ''Československá socialistická republika'' na ''Československá federativní republika'' a po asi třítýdenní tzv. [[Pomlčková válka|pomlčkové válce]] na ''Česká a Slovenská Federativní Republika''. Z Komunistické strany Československa vznikla 31. března 1990 [[Komunistická strana Čech a Moravy]] a 1. prosince 1990 Komunistická strana Slovenska - [[Strana demokratickej ľavice (1990)|Strana demokratickej ľavice]]. Obě strany do 7. dubna 1992 vystupovaly na federální úrovni společně pod původním názvem. V prvních svobodných parlamentních volbách 9. června 1990 zvítězilo hnutí [[Občanské fórum]], které v České republice získalo do [[Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění 1990|Sněmovny lidu]] 53,15 % a do [[Volby do Sněmovny národů Federálního shromáždění 1990|Sněmovny národů]] 49,96 % hlasů. Druhá nejsilnější byla Komunistická strana Československa s necelými 14 % hlasů a mandáty získala i [[KDU-ČSL|Křesťanská a demokratická unie]] a [[Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko]]. Na Slovensku zvítězila [[Verejnosť proti násiliu]]. Prezident Václav Havel jmenoval 27. června novou federální vládu (tzv. [[Vláda národní oběti|Vládu národní oběti]]) s premiérem [[Marián Čalfa|Mariánem Čalfou]]. O dva dny později byla jmenována česká [[vláda Petra Pitharta]].
 
V rámci [[Válka v Zálivu|Války v Zálivu]] zahájila 17. ledna 1991 mezinárodní koalice armád pod vedením USA operaci Pouštní bouře proti Iráku. Součástí koalice byl i [[Československý protichemický prapor v Perském zálivu 1990–1991|Československý protichemický prapor]]. 26. ledna začala tzv. Malá privatizace, při níž se převáděl státní majetek (především provozovny maloobchodu a služeb) nestátním subjektům. Celkem bylo takto v následujících třech letech převedeno přes 23 000 podnikatelských jednotek za více než 31,7 miliardy korun. Prezidenti Československa, Polska a Maďarska založili 15. února alianci [[Visegrádská skupina|Visegrádská trojka]]. 23. února se vládnoucí Občanské fórum rozdělilo na několik subjektů. Nejvíce členů přešlo do [[Občanská demokratická strana|Občanské demokratické strany]], která byla [[Ustavující kongres Občanské demokratické strany|založena]] 20. dubna pod vedením ministra financí [[Václav Klaus|Václava Klause]]. O týden později vzniklo z Občanského fóra [[Občanské hnutí]] pod vedením ministra zahraničí [[Jiří Dienstbier starší|Jiřího Dienstbiera]]. Odsun sovětských vojsk z Československa byl dokončen 21. června. Představitelé států [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] podepsali 1. července v [[Černínský palác|Černínském paláci]] v Praze protokol o zániku tohoto vojenského paktu. Rozpadem [[Rada vzájemné hospodářské pomoci|Rady vzájemné hospodářské pomoci]] v červenci také zaniklo členství Československa v této organizaci.
 
18. května 1992 byla zahájena [[Privatizace v Česku po sametové revoluci|kupónová privatizace]]. V její první vlně v roce 1992 bylo v Československu nabízeno 988 akciových společností a privatizace se účastnilo okolo 5,95 milionu občanů. V [[Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění 1992|parlamentních volbách]] 6. června zvítězila v České republice Občanská demokratická strana a na Slovensku [[Lidová strana – Hnutí za demokratické Slovensko|Hnutí za demokratické Slovensko]] pod vedením [[Vladimír Mečiar|Vladimíra Mečiara]]. Z těchto voleb vzešla poslední československá [[Vláda Jana Stráského|vláda]] [[Jan Stráský|Jana Stráského]] a česká [[První vláda Václava Klause|vláda Václava Klause]]. 17. července [[Slovenská národní rada]] schválila [[Deklarace Slovenské národní rady o svrchovanosti Slovenské republiky|Deklaraci o svrchovanosti Slovenské republiky]] a o tři dny později abdikoval prezident Václav Havel. 23. července se Václav Klaus s Vladimírem Mečiarem jako předsedové nejsilnějších stran dohodli na [[Zánik Československa|rozdělení Československa]].
 
1. ledna 1993 vznikly dva samostatné státy [[Česko|Česká republika]] a [[Slovensko|Slovenská republika]]. Prvním [[Prezident České republiky|českým prezidentem]] byl 26. ledna 1993 [[Volba prezidenta České republiky 1993|zvolen]] Václav Havel. 8. února zanikla [[Koruna československá|československá koruna]] a byla zavedena [[Koruna česká|česká koruna]]. Druhé vlny kupónové privatizace se v říjnu a listopadu 1994 účastnilo 6,16 milionu občanů a 353 investičních fondů. V obou vlnách privatizace tak byl přesunut majetek za více než 360 miliard korun.
 
V [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 1996|parlamentních volbách]] 1. června 1996 zvítězila Občanská demokratická strana se ziskem 29,6 % hlasů a společně s [[KDU-ČSL]] a [[Občanská demokratická aliance|Občanskou demokratickou aliancí]] vytvořila menšinovou [[Druhá vláda Václava Klause|vládu]] s premiérem Václavem Kalusem. V listopadu 1996 proběhly první [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 1996|volby]] do Senátu, ve kterých zvítězila ODS a prvním předsedou Senátu se stal bývalý český premiér [[Petr Pithart]] za KDU-ČSL.
 
V červenci 1997 při [[Povodně na Moravě a Odře (1997)|povodních na Moravě]] zemřelo 49 lidí. Po finančním skandálu s [[Lajos Bács a Radjiv M. Sinha|fiktivními sponzory ODS]] 23. října na protest odstoupil ministr zahraničí [[Josef Zieleniec]] a 7. listopadu ministr vnitra [[Jan Ruml]]. Ten společně s ministrem financí [[Ivan Pilip|Ivanem Pilipem]] 28. listopadu vyzval Václava Klause k rezignaci na předsedu ODS. Mediálně se pro toto vystoupení později ujalo označení ''Sarajevský atentát''. Premiér Václav Klaus o dva dny později podal demisi. Prezident Václav Havel ve svém [[Projev Václava Havla v Rudolfinu v roce 1997|"rudolfinském" projevu]] k oběma komorám parlamentu kritizoval aktuální poměry, které vedly k politické krizi a 16. prosince jmenoval premiérem dosavadního guvernéra České národní banky [[Josef Tošovský|Josefa Tošovského]].
 
Josef Tošovský 2. ledna 1998 sestavil novou úřednickou [[Vláda Josefa Tošovského|vládu]]. Václav Havel byl 20. ledna 1998 opětovně [[Volba prezidenta České republiky 1998|zvolen]] českým prezidentem. Z opoziční frakce ODS vznikla strana [[Unie svobody – Demokratická unie|Unie svobody]] s předsedou Janem Rumlem. Nestabilní politická situace vedla k předčasným [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 1998|parlamentním volbám]], v nichž 20. června zvítězila [[Česká strana sociálně demokratická]] pod vedením [[Miloš Zeman|Miloše Zemana]] se ziskem 32,3 % hlasů. Ten 22. července sestavil menšinovou jednobarevnou [[Vláda Miloše Zemana|vládu]] díky dohodě (tzv. [[Opoziční smlouva|Opoziční smlouvě]]) mezi ČSSD a ODS.
 
12. března 1999 Česká republika spolu s Polskem a Maďarskem vstoupila do vojenského paktu [[Severoatlantická aliance|NATO]]. Proti Opoziční smlouvě se 17. listopadu vymezila iniciativa bývalých studentských vůdců ''[[Děkujeme, odejděte!]]'', kterou podpořil i prezident Václav Havel.
 
=== Československá kultura ===
V Československu se občané po Sametové revoluci mohli seznamovat s dříve nedostupnými knihami, filmy a hudbou. Do tisku šly knihy, které před rokem 1989 vycházely pouze v samizdatu.
Byly to knihy českých autorů jako [[Milan Kundera]], [[Josef Škvorecký]] nebo [[Pavel Tigrid]], ale také zahraničních ([[George Orwell]], [[Boris Leonidovič Pasternak|Boris Pasternak]], [[Alexandr Solženicyn]]). Koncerty sem přijížděly odehrát přední světové kapely jako [[The Rolling Stones]], [[Deep Purple]] či [[Jethro Tull]].
 
V anketě [[Zlatý slavík]] o nejoblíbenějšího interpreta populární hudby se na první místa dostali [[Karel Gott]], [[Lucie Bílá]], [[Iveta Bartošová]], [[Pavol Habera]], [[Daniel Hůlka]], kapely [[Olympic]], [[Team]] a [[Lucie (hudební skupina)|Lucie]].
 
== Hlavy států a političtí lídři ==