Na zasedání nebyl přijat žádný dokument, jejíjeho závěry měly podobu ústních dohod mezi členy politbyra. V personálních otázkách členové politbyra rozhodli o přijetí Mao Ce-tunga mezi členy sekretariátu (také nazývaného stálý výbor politbyra);{{#tag:ref|Čchen Jün ve svém komentáři ke zprávě týmu historiků zjišťujících začátkem 80. let okolnosti konference v Cun-i poznamenal, že oficiálně sekretariát ani stálý výbor politbyra nebyl ustaven, nicméně oba termíny byly tehdy zaměnitelně používány pro užší skupinu členů politbyra, která řídila každodenní práci vedení strany. Maovo jmenování tajemníkem sekretariátu, neboli členem stálého výboru politbyra, tedy znamenalo, že začal být zván na schůzky této úzké skupiny.<ref name="kampen86 357"/> V praxi po konferenci v Cun-i patřili do této skupiny všichni členové politbyra u 1. frontu kromě Ču Teho.|name="sekretariát" |group=pozn.}} a o jeho pozdější reorganizaci; pověřili Čang Wen-tchiena sestavením rezoluce o příčinách ztráty sovětu v Ťiang-si, s tím, že bude odsouhlasena sekretariátem; prohlásili „trojku“ Čchin Pang-sien, Čou En-laj a Otto Braun za rozpuštěnou{{#tag:ref|Tato zmínka o trojce je jediným soudobým dokladem o ní.|group=pozn.}} a velení armádě vložili do rukou Ču Teho a Čou En-laje (vrchního velitele a generálního komisaře Rudé armády), přičemž rozhodující slovo svěřili Čou En-lajovi.{{sfn|Kampen (1987)|s=31}}
Ohledně aktuálního postupu konference přišla k závěru, že by Rudá armáda měla vytvořit nový sovět v S’čchuanu západně od Čcheng-tu.{{sfn|Kampen (1987)|s=31}} Tím opustila rozhodnutí přijaté v Li-pchingu o zřízení sovětu v severním Kuej-čou s centrem v Cun-i a přijala nový plán konkretizovaný v rozkaze velitelství armády z 20. ledna: přejít do S’-čchuanu, překročit řeku Jang-c’-ťiang a přesunout se do prostoru jihozápadně od Čcheng-tu. Odtud zaútočit do centra provincie společně se 4. frontem postupujícím ze severozápadu S’-čchuanu a za podpory 2. a 6. sboru (tj. 2. frontu), poutajícího nepřátele operacemi na jihovýchodním a východním pomezí provincie, dobýt a sovětizovat celý S’-čchuan.{{sfn|Yang (1986)|s=243–266}}
