Jestřáb lesní: Porovnání verzí

| popisek = Dospělý samec jestřába lesního s  mladým [[Holub hřivnáč|holubem hřivnáčem]]

'''Jestřáb lesní''' (''Accipiter gentilis'') je středně velký druh [[dravci|dravce]] z  [[Čeleď|čeledi]] [[Jestřábovití|jestřábovitých]] (Accipitridae).

Rozlišuje se 8 [[poddruh]]ů:<ref name="hbw">Thiollay, J. M. (1994): Family Accipitridae (Hawks and Eagles). ''In'': [[Josep del Hoyo|del Hoyo, J.]]; Elliott, A. & Sargatal, J. (eds): ''Handbook of Birds of the World (Vol.2: New-World Vultures to Guineafowl)''. Lynx Edicions, Barcelona. {{ISBN|978-84-87334-15-3}}</ref>

Jestřáb lesní je největší druh [[rod (biologie)|rodu]] ''Accipiter''.<ref name= redp>{{Citace elektronické monografie| titul=Northern Goshawk| vydavatel=Quebec Biodiversity Website| url=http://redpath-museum.mcgill.ca/Qbp/birds/Specpages/northerngoshawk.htm| datum přístupu=2014-09-01| url archivu=https://web.archive.org/web/20120209023932/http://redpath-museum.mcgill.ca/Qbp/birds/Specpages/northerngoshawk.htm| datum archivace=2012-02-09| nedostupné=ano}}</ref> Samice dosahuje přibližně velikosti káně (délka těla 58–64 &nbsp;cm, rozpětí křídel 108–120 &nbsp;cm), samec je zhruba o &nbsp;třetinu menší (délka těla 49–56 &nbsp;cm, rozpětí křídel 90–105 &nbsp;cm). Hmotnost samce se pohybuje mezi 517–1170 &nbsp;g (průměrně cca 760 &nbsp;g)<ref name="hudec" />, samice v &nbsp;rozmezí 820–1760 &nbsp;g (průměrně cca 1200 &nbsp;g)<ref name="hudec" />. Má krátká zakulacená [[křídlo (biologie)|křídla]] a dlouhý [[ocas]], umožňující rychlé manévrování a prudké otočky v &nbsp;hustém lese. Svrchu je modrošedý (samec) nebo šedohnědý (samice), zespodu bílý, jemně černě proužkovaný. Temeno a tváře tmavé, kontrastující s &nbsp;výrazným bílým nadočním proužkem. Mladý pták je svrchu hnědý a zespodu béžově bílý s &nbsp;řídkým hnědým čárkováním. Nohy jsou žluté, duhovka dospělého oranžová až červená, mladého bledě nažloutlá.

V &nbsp;[[Evropa|Evropě]] může být zaměněn s &nbsp;podobným, ale výrazně menším [[krahujec obecný|krahujcem obecným]]. V &nbsp;letu se liší o &nbsp;něco delšími a špičatějšími křídly, oblejšími cípy ocasu, širším kořenem ocasu a více vyčnívající hlavou, vsedě jsou důležitým rozpoznávacím znakem nohy, které jsou u &nbsp;jestřába lesního přibližně 3x3× silnější.<ref name="hbw"/><ref name="svensson">{{citace monografie| příjmení=Svensson| jméno=LLars| odkaz na autora=Lars Svensson (ornitolog)| . a kol.| titul=Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu| vydání=2.| vydavatel=Ševčík| místo=PrahaPlzeň| rok=2012| isbn=978-80-7291-224-7}}</ref><ref name="hudec">{{citace monografie| příjmení = Hudec| jméno = Karel| odkaz na autora = Karel Hudec| příjmení2 = Šťastný| jméno2 = Karel| odkaz na autora = Karel Šťastný (ornitolog)| spoluautoři = a kol.| titul = Fauna ČR. Ptáci 2/I| vydání = | vydavatel = Academia| místo = Praha| rok vydání = 2005| počet stran = | strany = 116–126| isbn = 80-200-1113-7

Jestřáb lesní má [[Holarktická oblast|holarktický]] typ rozšíření v &nbsp;lesním pásmu severní polokoule. Je převážně stálý nebo potulný, pouze nejsevernější populace jsou zčásti tažné. Žije skrytě v &nbsp;lesích, hlavně ve vzrostlých jehličnatých porostech, za potravou občas zaletuje i &nbsp;do otevřené krajiny.

V &nbsp;ČR hnízdí na celém území, spíše v &nbsp;lesnaté kulturní krajině, v &nbsp;nesouvislých lesích v &nbsp;podhůřích a v &nbsp;lužních lesích než uvnitř hlubokých lesů v &nbsp;horách. Nejvýše vystupuje v &nbsp;[[Jeseníky|Jeseníkách]] do 1200–1300 &nbsp;m n. m. a na [[Šumava|Šumavě]] do 1150 &nbsp;m. Celková početnost se i &nbsp;přes zákonnou ochranu nadále snižuje; v &nbsp;letech 1985–89 v &nbsp;ČR hnízdilo 2000–2800 párů a v &nbsp;letech 2001–03 1800–2500 párů.<ref>[[Karel Šťastný (ornitolog)|Šťastný, K.]], Bejček, V., Hudec, K., 2006: ''Atlas hnízdního rozšíření ptáků v &nbsp;České republice'',. Praha,: Aventinum.</ref>

Živí se hlavně ptáky a [[savci]], výjimečně požírá i &nbsp;[[Plazi|plazy]], [[Bezobratlí|bezobratlé]] a mršiny. Složení potravy se liší dle ročního období a místní nabídky. Na jaře a v &nbsp;létě loví hlavně lesní druhy ptáků, na podzim a v &nbsp;zimě v &nbsp;potravě postupně roste podíl savců, hlavně drobných [[Hlodavci|hlodavců]], a přibývá též ptáků otevřené krajiny.<ref name="hudec"/>

Na hnízdech v &nbsp;Polsku bylo z &nbsp;1539 kusů kořisti 94 &nbsp;% ptáků, nejčastěji [[Sojka obecná|sojka]] (19 &nbsp;%), [[holubovití]] (18 &nbsp;%), [[drozdovití]] (14 &nbsp;%) a [[datlovití]] (6 &nbsp;%).<ref>{{Citace periodika| příjmení=Zawadzka| jméno=D.| příjmení2=Zawadzki| jméno2=J.| titul=The Goshawk ''Accipiter gentilis'' in Wigry National Park NE Poland - numbers, breeding results, diet composition and prey selection| periodikum=Acta Ornithologica| ročník=33| číslo=3–4| rok=1998| url=http://eurekamag.com/research/038/724/the-goshawk-accipiter-gentilis-in-wigry-national-park-ne-poland-numbers-breeding-results-diet-composition-and-prey-selection.php}} {{Wayback|url=http://eurekamag.com/research/038/724/the-goshawk-accipiter-gentilis-in-wigry-national-park-ne-poland-numbers-breeding-results-diet-composition-and-prey-selection.php |date=20200618022604 }}</ref> Na hnízdech v &nbsp;ČR byli zjištěni holubovití (hlavně [[holub hřivnáč]] a [[holub domácí]]; 30,1 &nbsp;%), [[krkavcovití]] (nejčastěji sojka; 16,9 &nbsp;%), drozdovití (nejvíce [[drozd zpěvný]]; 21,9 &nbsp;%), ostatní pěvci (5,9 &nbsp;%), dravci (2,3 &nbsp;%), [[sovy]] (3,7 &nbsp;%), veverka (3,2 &nbsp;%). Podíl drobné lovné zvěře ([[kachna divoká]], [[koroptev polní]], [[bažant obecný]], [[zajíc polní]]) dosahoval celkem 11 &nbsp;%.<ref name="hudec"/> Ve Walesu tvořili potravu jestřábů v &nbsp;průběhu hnízdního období z &nbsp;87 &nbsp;% ptáci a ze 13 &nbsp;% savci; z &nbsp;ptáků převažovali holub domácí, holub hřivnáč, vrána, [[Havran polní|havran]], [[Straka obecná|straka]], sojka, [[drozd brávník]], drozd zpěvný a [[kos černý]], ze savců [[veverka popelavá]] a [[králík divoký]].<ref>{{Citace periodika| příjmení=Toyne| jméno=E. P.| titul=Breeding season diet of the Goshawk ''Accipiter gentilis'' in Wales| periodikum=Ibis| ročník=140| číslo=4| rok=2008| url=http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1474-919X.1998.tb04701.x/abstract}}</ref> V &nbsp;původnějších podmínkách severní Evropy jsou hlavní potravou lesní kurové.<ref name="hudec"/>

Denní spotřeba potravy odpovídá 14 &nbsp;% tělesné hmotnosti. Loví většinou na volnějších místech v &nbsp;lese, méně i &nbsp;na otevřených prostranstvích mimo les. Kořist vyhlíží za letu nevysoko nad porostem nebo vsedě z &nbsp;pozorovatelny a chytá ji po prudkém výpadu do napřažených pařátů.<ref name="hudec"/>

Hnízdí jednotlivě a teritoriálně. Páry jsou stálé a trvale udržují i &nbsp;stejný domovský okrsek o &nbsp;rozloze přibližně 5 &nbsp;km². Obvykle od března, ale někdy i &nbsp;koncem zimy nebo již na podzim předvádí nad hnízdištěm svatební lety, během kterých několikrát mocně udeří křídly a následně kolmo vzletí s &nbsp;roztaženými křídly a ocasem.

[[Soubor:Accipiter gentilis MHNT.ZOO.2010.11.84.2.jpg|náhled|vlevo|Vejce jestřába lesního (''Accipiter gentilis'')]]

Hnízdo je na vysokých stromech, u &nbsp;kmene i &nbsp;v rozsoše silnějších větví, většinou v &nbsp;odlehlejších částech starých porostů, ale někdy i &nbsp;zcela nekryto. V &nbsp;ČR bylo nejčastěji zjištěno na jehličnanech (smrku, jedli, borovici) ve výšce 15–20 &nbsp;m. V &nbsp;revíru obvykle buduje několik hnízd, která nepravidelně střídá. Stavebním materiálem jsou větve, kotlinka je vystlána trávou, stonky nebo kousky kůry. Hnízdo staví oba ptáci. Hnízdí 1x1× ročně od března do května. Snůška čítá 2–4 (1–5) světle nazelenale modrých nebo světle šedých vajec o &nbsp;rozměrech 57,2 × 45,1 &nbsp;mm a hmotnosti kolem 51 &nbsp;g. Snášena jsou obvykle ve dvoudenních intervalech a sezení začíná nejspíš od snesení prvního vejce. Inkubace trvá 35–40 dnů, sedí převážně samice, které samec 1–2x1–2× denně přináší potravu a přitom ji na hnízdě střídá, aby se mohla proletět. Své hnízdo si prudce brání a útočí přitom i &nbsp;na větší druhy [[dravci|dravců]]. Mláďata jsou prvních 8–10 dnů zahřívána samicí, která jim také trhá potravu přinášenou samcem, později loví oba rodiče. Denně jsou mláďata krmena 3–5x3–5×. Hnízdo opouštějí po 36–40 dnech, v &nbsp;43 dnech dosahují vzletnosti a krmena jsou až do stáří 70 dnů, poté z &nbsp;hnízdního revíru mizí. Pohlavní dospělosti dosahují zpravidla ve 2. roce, ale někdy již v &nbsp;průběhu 1. roku života.

Hnízdní úspěšnost je 73 &nbsp;%, velká část ztrát je způsobena přímým pronásledováním (vybírání hnízd, odstřel). Úmrtnost v &nbsp;prvním roce života je 80 &nbsp;%, ve druhém 50 &nbsp;% a v &nbsp;dalších letech 40 &nbsp;%. Nejvyšší známý věk okroužkovaného ptáka je 19 let.<ref name="hudec"/>

V &nbsp;19. a 20. století došlo k &nbsp;výraznému úbytku populace tohoto dravce v &nbsp;důsledku pronásledování a odlesňování. Tento trend se ještě zvýraznil v &nbsp;50. a 60. letech 20. století, kdy se do tohoto procesu zapojily [[pesticid]]y a otravy [[Těžké kovy|těžkými kovy]]. Nicméně populace a území výskytu jestřába je stále velmi rozsáhlé, a tudíž je [[Mezinárodní svaz ochrany přírody|IUCN]] hodnocen jako druh [[Málo dotčený taxon|málo dotčený]].<ref name=":0" />

Jestřáb lesní [[Myslivost|myslivci]] byl a některými stále je považován za škodnou zvěř a byl proto po staletí intenzivně pronásledován a odchytáván do zvláštních pastí, tzv. jestřábích košů. Negativní vliv na populace drobné zvěře nebyl nikdy vědecky prokázán, určité škody může místy působit na domácí drůbeži, lze jim však předcházet preventivní ochranou drůbeže. Patří mezi druhy často používané v &nbsp;[[sokolnictví]].<ref name="hudec" /> V &nbsp;ČR je dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. [[Seznam zvláště chráněných druhů ptáků v Česku|zvláště chráněn]] jako ohrožený druh.<ref name="hudec" />

* [http://www.zooliberec.cz/cz/katalog/ptaci/jestrab-lesni/155 Jestřáb v &nbsp;ZOO Liberec] {{Wayback|url=http://www.zooliberec.cz/cz/katalog/ptaci/jestrab-lesni/155 |date=20110908043444 }} {{cs}}

{{Portály|Ptáci|Živočichové}}