František II. Rákóczi: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Život: odkaz značka: editace z Vizuálního editoru |
→Život: odkazy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 29:
== Život ==
Narodil se roku 1676 do významného uherského šlechtického rodu [[Rákócziové|Rákócziů]]. Jeho otec František I. Rákóczi a někteří jeho další příbuzní se účastnili protihabsburských povstání, a proto byl během svého dospívání pod [[Habsburská monarchie|rakouským]] dohledem. Po smrti otce byl vychováván otčímem [[Imrich
V roce 1701, nespokojený s habsburskou politikou v Uhersku, se pokusil na dálku navázat spojenectví s rakouským nepřítelem, [[Francouzské království|francouzským králem]] [[Ludvík XIV.|Ludvíkem XIV.]] Plán uhersko-francouzského spojenectví byl však prozrazen a Rákóczi uvězněn. Po útěku z vězení žil v [[Polské království|polském]] [[exil]]u, kde připravoval boj proti Habsburkům. V roce 1703 se po návratu do vlasti stal vůdcem právě vypuklého protihabsburského povstání. To začalo v době, kdy byla velká část rakouských vojsk zaměstnána [[Válka o španělské dědictví|válkou o španělské dědictví]] s Francií, a proto se rychle rozšířilo. Do prosince 1703 povstalci, zvaní [[kuruci]], ovládli většinu tehdejšího Uherska a Sedmihradska. V roce 1704 se stal Rákóczi sedmihradským knížetem a roku 1705 byl zvolen v [[Sečany|Sečanech]] hlavou uherské [[Stavy|stavovské]] konfederace. Kuruci si udržovali své pozice i díky francouzské finanční pomoci a jejím vojenským odborníkům. Velkou podporu mělo povstání u [[Poddanství|poddaných]], kterým Rákóczi slíbil osvobození od jejich povinností.
| |||