Petra (město): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Historie: ČJ za použití AWB
m →‎Historie: překlepy
Řádek 29:
Oblast osídlili ve 2. pol. 4. st. př. n. l. Nabatejci, kteří zde vytvořili monarchii, která díky obchodování zbohatla. Město bylo vybudováno ve velice výhodném terénu, bylo prakticky schované v horách, a vzhledem k tomu sloužilo jako útočiště a shromaždiště okolních kmenů.
 
Petra obchodovala kvůli snadnému přístupu k Rudému moři s Arábií a Mezopotámií a také měla velmi dobrý přístup k syrským přístavům a toto vše umožnilo zviditelnit vliv řecké kultury na její architekturu. Některé památky vytesané do skal během 1. století našeho letopočtu toto potvrzují. Počet obyvatel v době jejího největšího rozkvětu se pohyboval mezi třiceti a čtyřiceti tisíci obyvatel, z nichž většinu tvořili obchodníci. V r.106 n. l. obsadili Nabatejské království Římané a poté se oblast stala součástí římské provincie Arabia. Petra za římských dob vzkvétala. Bylo zde postaveno mnoho nových budov a přestavěny mnohé původní. Např. bylo rozšířeno Divadlo, vydlážděna Kolonádní ulice a v soutěsce Siq (Sík) postaven vítězný oblouk. Když starořímský císař Hadrianus v r. 131 n. l. město navštívil, změnil jeho název (podle sebe) na Hadriana Petra. Nabateci byli potupně asimilováni romanizovanými a helenizovanými obyvateli, např. sňatky. Poté, co se křesťanství (během 4. stol.) rozšířilo ve východní části Římského impéria(od r. 395 Východořím.říše), vzniklo v Petře biskupství a byl tam postaven první kostel, dnešní Urnská hrobka. Nedávno byly objeveny další 3 kostely, jeden z nich ("červený") je vydlážděn nádhernými barevnými mozaikami. Konec Petry nastal po r. 661 . Poté, co muslimští Arabové dobyli na Východořímské říši( = Byzanci ) od r. 633 celý Blízký a Střední Východ, stal se r. 661 hlav. městem Ummájovského chalífátu Bagdád. To vedlo k odklonu obchodních tras od Petry, což spolu s řadou silných zemětřesení vedlo ke konci kvetoucího (a kdysi mocného) města. Až ve 12. stol., po vzniku Jeruzalémského království(1099) postavili křižáci základnu v Petře pro svůj velký hrad v Šobaku (asi 30 km od Petry). Poté bylo ve 13.-15. stol. místo pouze využíváno jako zastávka pro karavany
 
Až 22. srpna 1812 byla Petra znovuobjevena švýcarským cestovatelem a objevitelem Johannem Ludwigem Burckhardtem, převlečeným za Araba. Kvůli nedůvěřivosti beduínů nemohl však město prozkoumat. Později toto místo prozkoumal po povolení, které získal, David Roberts, který pak proslul svými kresbami dalších oblastí například v Palestině, Egyptě, Jeruzalémě a v mnoha dalších.
 
Dnes je Petra turistickou atrakcí Jordánska. V roce 1985 byla zařazena na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Dne 7. července 2007 byla jmenována novým divem světa.