Verze z 19. 7. 2021, 11:09 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m prohození šablon; kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 1. 9. 2021, 15:55 editovat zrušit editaci Naďa Čel (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 2 548 editací Doplnění textu, modrých odkazů a obrázků. značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Fat structural formulae V3.svg\|náhled\|vpravo\|200px\|Obecný [[Chemický vzorec#Strukturní vzorec\|strukturní vzorec]] [[triacylglycerol]]ů]] '''Lipidy''' (z [[~~řečtina~~Řečtina\|řeckého]] ''lipos'' ~~tj.~~- tučný) jsou přírodní látky živočišného i rostlinného původu., ~~Mohou~~mezi ~~být~~které ~~v kapalném~~patří ~~nebo pevném skupenství. Chemicky se jedná o~~především [[~~estery~~tuky]] ~~vyšších~~, [[~~karboxylové kyseliny~~Olej\|~~karboxylových kyselin~~oleje]], ([[~~Mastná kyselina#Nasycené mastné kyseliny (SAFA)~~Vosk\|~~nasycených~~vosky]], iněkteré [[~~Mastná kyselina#Podle nasycení~~Vitamín\|~~nenasycených~~vitamíny]]~~) – tedy látky skládající se z [[uhlík]]u, [[vodík]]u~~ a [[~~kyslík~~Hormon\|hormony]]u. ~~Přesněji~~Mohou ~~řečeno~~být ~~se jedná o [[derivát (chemie)\|deriváty]] [[mastná kyselina\|mastných kyselin]] [[alkoholy\|jednosytného]]~~v kapalném nebo ~~[[trioly\|trojsytného~~pevném ~~alkoholu]]~~skupenství. Chemicky jsou to převážně [[estery]] vyšších mastných kyselin a alkoholů. Přesněji řečeno se jedná o [[Derivát (chemie)\|deriváty]] [[Mastná kyselina\|mastných kyselin]] [[Alkoholy\|jednosytného]] nebo [[Trioly\|trojsytného alkoholu]]. Mastné kyseliny jsou vyšší [[karboxylové kyseliny]] [[Mastná kyselina#Nasycen%C3%A9 mastn%C3%A9 kyseliny (SAFA)\|nasycené]] nebo [[Mastná kyselina#Podle nasycen%C3%AD\|nenasycené]]. ~~== Charakteristika ==~~ [[Soubor:Fat_triglyceride_shorthand_formula.PNG\|náhled\|325x325pixelů\|Lipid triacylglycerid C<sub>55</sub>H<sub>98</sub>O<sub>6</sub>. Vlevo [[glycerol]], vpravo shora dolů [[kyselina palmitová]], [[kyselina olejová]], [[kyselina alfa-linolenová]],]] Přestože jsou lipidy funkčně i chemicky navzájem velmi různorodé látky, jejich společnou charakteristickou vlastností je [[hydrofobie\|hydrofobnost]] – jsou tedy nerozpustné ve vodě. Dobře se rozpouštějí v mnoha organických rozpouštědlech. Jsou [[chemická energie\|energeticky]] velmi bohaté (1 gram tuku obsahuje 39 k[[joule\|J]] = 9,3 k[[kalorie\|cal]]) a proto v organizmu velice často slouží jako zdroj a zásoba [[energie]]. Společnou vlastností lipidů je jejich [[Hydrofobie\|hydrofobní]] charakter, který je podmíněný obsahem delšího nepolárního uhlovodíkového řetězce. Jsou nerozpustné ve vodě a rozpustné v [[Nepolární rozpouštědlo\|nepolárních rozpouštědlech]]. Lipidy jsou pro živé [[Organismus\|organismy]] nepostradatelné. Měly by tvořit maximálně 25–30 % denní dávky živin pro dospělé. Celkový příjem energie a tuků závisí na pohlaví, věku, hmotnosti a fyzické zátěži jedince. Při denním energetickém příjmu 8500 kilojoulů by množství přijatých tuků odpovídalo 70g. Mnohé druhy lipidů jsou však významné i z jiných hledisek, jako [[lipidová dvouvrstva]] jsou součástí [[buněčná membrána\|buněčných membrán]]. Tvoří i jiné stavební složky, mají ochranné a izolační funkce a slouží i jako [[rozpouštědlo]] některých lipofilních látek – především [[vitamín]]ů. == Dělení lipidů == ~~Lipidy mají ochrannou funkci na úrovni celého [[organismus\|organizmu]] – tvoří obal některých [[orgán]]ů a [[podkožní tuk]] izoluje proti teplotním výkyvům.~~ {\| class="wikitable" ! colspan="3" \|Dělení lipidů \|- ! rowspan="2" \|Jednoduché lipidy !acylglyceroly \|Alkohol tvoří glycerol: * nasycené (tuky) – pevné, živočišného původu; ~~== Chemické rozdělení ==~~ * nenasycené (oleje) – kapalné, rostlinného původu; hydrogenací, takzvaným ztužováním se nasytí násobné vazby kyseliny (které jsou jinak náchylné k oxidaci, tedy žluknutí) a vzniká ztužený tuk. \|- !vosky \|Alkoholem není glycerol, ale například cetylalkohol, myricylalkohol – příkladem může být včelí vosk, nebo ovčí lanolin, často také pokrývají plody rostlin. \|- ! rowspan="4" \|Složené lipidy !sfingolipidy \|Ceramidy, fosfosfingolipidy a glykosfingolipidy (cerebrosidy a gangliosidy). \|- !glykolipidy \|Galaktolipidy, sulfolipidy a glykosfingolipidy. \|- !lipoproteiny \|Chylomikrony, HDL, VLDL, LDL. \|- !fosfolipidy \|Tvoří dvojvrstvu buněčné membrány. \|- ! rowspan="1" \|Odvozené lipidy !steroidy, karotenoidy, lipofilní vitaminy a prostaglandiny. \|Jsou to látky lipidické povahy, které ale nemohou být svojí strukturou zařazeny mezi lipidy. \|} === ~~Vlastní~~Vznik ~~lipidy~~a složky lipidů === ==== ~~Jednoduché~~Vznik ~~(homolipidy)~~lipidů ==== Chemicky jsou lipidy estery vyšších mastných kyselin a alkoholů. Přesněji řečeno se jedná o deriváty mastných kyselin jednosytného nebo trojsytného alkoholu. Chemická reakce vzniku lipidu a vzorec [[Triacylglycerol\|triacylglyceridu]]: * [[Tuky]] a [[olej]]e – [[estery]] vyšších [[karboxylové kyseliny\|karboxylových kyselin]] (nejčastěji z [[kyselina olejová\|kyselin olejové]], [[kyselina linolová\|linolové]] a [[kyselina palmitová\|palmitové]]) a trojmocného [[alkoholy\|alkoholu]] [[glycerol]]u, [[Soubor:Lipide-Reaktion.svg\|vlevo\|náhled\|584x584pixelů\|Vznik lipidu (triglyceridu) z glycerolu (glycerin) a mastných kyselin (fettsauren).]] * [[Vosk]]y – [[estery]] vyšších alifatických kyselin (nejčastěji z [[kyselina laurová\|kyselin laurové]], [[kyselina myristová\|myristové]] a [[kyselina palmitová\|palmitové]]) a primárních nebo sekundárních alifatických [[alkoholy\|alkoholů]]. ~~==== Složené (heterolipidy) ====~~ * [[Fosfolipid]]y – estery [[kyselina fosforečná\|kyseliny fosforečné]] a různých derivátů glycerolu nebo [[sfingosin]]u na jedné své straně, také glycerolu nebo [[cholin]]u, [[ethanolamin]]u nebo [[serin]]u na druhé a zároveň obsahují i dlouhé nepolární mastné kyseliny. Výsledkem je pak, že fosfolipid má polární a nepolární konec, * [[Glykolipidy]] – obdobné fosfolipidům, jen na sfingosin nebo glycerol je glykosidicky navázán [[oligosacharidy\|oligo]]- nebo [[monosacharidy\|mono]]-sacharid, který pak v celém lipidu představuje polární konec, * [[Lipoprotein]]y – součástí [[buněčná membrána\|buněčných membrán]], [[cytoplazma\|cytoplazmy]] a [[krevní plazma\|krevní plazmy]]. ~~=== Prekurzory, deriváty a látky podobných vlastností ===~~ * [[mastná kyselina\|Mastné kyseliny]] – vyšší mono[[karboxylové kyseliny]] * [[Izoprenoidy]] * [[Prostaglandin]]y – hormony ~~== Odkazy ==~~ === Složka lipidů - alkoholy === První složkou lipidů jsou alkoholy. V tucích je to trojsytný alkohol glycerol. Ve voscích je to primární nebo sekundární alifatický alkohol. [[Soubor:Glycerine_chemical_structure.png\|vlevo\|náhled\|Glycerol, trojsytný alkohol]] === Složka lipidů - mastné kyseliny === Druhou složkou lipidů jsou mastné kyseliny, vyšší [[Karboxylové kyseliny\|monokarboxylové kyseliny]]. Mastné kyseliny lze dělit podle různých kritérií – například podle délky řetězce nebo nasycenosti vazeb. Nasycené mastné kyseliny neobsahují v řetězci žádnou [[Dvojná vazba (chemie)\|dvojnou vazbu]]. Tvoří dlouhé přímé řetězce. Zvláště v živočišných tucích je velké množství nasycených mastných kyselin jako energetická rezerva. Příklady nenasycených mastných kyselin: * [[kyselina kaprylová]] (CH<sub>3</sub>(CH<sub>2</sub>)<sub>6</sub>COOH) * [[kyselina kaprinová]] (CH<sub>3</sub>(CH<sub>2</sub>)<sub>8</sub>COOH) * [[kyselina laurová]] (CH<sub>3</sub>(CH<sub>2</sub>)<sub>10</sub>COOH) Nenasycené mastné kyseliny obsahují ve svém řetězci jednu dvojnou vazbu. Zvláště v rostlinách je velké množství nenasycených mastných kyselin. Příklady nenasycených mastných kyselin: * [[kyselina palmitoolejová]] (CH<sub>3</sub>(CH<sub>2</sub>)<sub>5</sub>CH=CH(CH<sub>2</sub>)<sub>7</sub>COOH) * [[kyselina olejová]] – cis izomer (CH<sub>3</sub>(CH<sub>2</sub>)<sub>7</sub>CH=CH(CH<sub>2</sub>)<sub>7</sub>COOH) * [[kyselina eruková]] (CH<sub>3</sub>(CH<sub>2</sub>)<sub>7</sub>CH=CH(CH<sub>2</sub>)<sub>11</sub>COOH) == Chemické složení lipidů == === Jednoduché (homolipidy) === * [[Tuky]] a [[Olej\|oleje]] – [[estery]] vyšších [[Karboxylové kyseliny\|karboxylových kyselin]] (nejčastěji z [[Kyselina olejová\|kyselin olejové]], [[Kyselina linolová\|linolové]] a [[Kyselina palmitová\|palmitové]]) a trojmocného [[Alkoholy\|alkoholu]] [[Glycerol\|glycerolu]], * [[Vosk\|Vosky]] – [[estery]] vyšších alifatických kyselin (nejčastěji z [[Kyselina laurová\|kyselin laurové]], [[Kyselina myristová\|myristové]] a [[Kyselina palmitová\|palmitové]]) a primárních nebo sekundárních alifatických [[Alkoholy\|alkoholů]]. === Složené (heterolipidy) === * [[Fosfolipid\|Fosfolipidy]] – estery [[Kyselina fosforečná\|kyseliny fosforečné]] a různých derivátů glycerolu nebo [[Sfingosin\|sfingosinu]] na jedné své straně, také glycerolu nebo [[Cholin\|cholinu]], [[Ethanolamin\|ethanolaminu]] nebo [[Serin\|serinu]] na druhé a zároveň obsahují i dlouhé nepolární mastné kyseliny. Výsledkem je pak, že fosfolipid má polární a nepolární konec, * [[Glykolipidy]] – obdobné fosfolipidům, jen na sfingosin nebo glycerol je glykosidicky navázán [[Oligosacharidy\|oligo]]- nebo [[Monosacharidy\|mono]]-sacharid, který pak v celém lipidu představuje polární konec, * [[Lipoprotein\|Lipoproteiny]] – jsou shluky lipidů s [[Bílkovina\|proteiny]] na svém povrchu. Jsou součástí [[Buněčná membrána\|buněčných membrán]], [[Cytoplazma\|cytoplazmy]] a [[Krevní plazma\|krevní plazmy]]. * [[Sfingolipidy]] – obsahují základní skelet sfingoidních bází - sadu [[Alifatická sloučenina\|alifatických]] [[Aminoalkoholy\|aminoalkoholů]], která zahrnuje [[sfingosin]]. Byly objeveny v extraktech mozku a byly nazvány podle mytologické [[Sfinx\|sfingy]]. Mají význam pro [[Nervová tkáň\|nervovou tkáň]]. == Vlastnosti a využití == * Přestože jsou lipidy funkčně i chemicky navzájem velmi různorodé látky, jejich společnou charakteristickou vlastností je [[Hydrofobie\|hydrofobnost]] – jsou tedy nerozpustné ve vodě. Naopak se dobře rozpouštějí v mnoha organických rozpouštědlech. * Jsou [[Chemická energie\|energeticky]] velmi bohaté (1 gram tuku obsahuje 39 k[[Joule\|J]] = 9,3 k[[Kalorie\|cal]]), a proto v organizmu slouží jako zdroj a zásoba [[energie]]. V lidském těle jsou ukládány ve formě tukových buněk ([[Tuková buňka\|adipocytů]]), které slouží jako nejhodnotnější zdroj energie. * Mnohé druhy lipidů jsou jako [[lipidová dvouvrstva]] součástí [[Buněčná membrána\|buněčných membrán]], které jsou nepropustné pro vodu. Tvoří i jiné stavební složky, * Mají ochranné a izolační funkce a slouží i jako [[rozpouštědlo]] některých lipofilních látek – především [[Vitamín\|vitamínů]]. Rozpouštějí vitamíny A, D, E a K, aby je mohl organismus využívat. * Lipidy mají ochrannou funkci na úrovni celého [[Organismus\|organizmu]] – tvoří obal některých [[Orgán\|orgánů]]. Jako tělesná izolační vrstva chrání tělo mechanicky a teplotně. * Tvoří části transportních lipoproteinů a [[Myelin\|myelinové]] pochvy [[Neuron\|neuronů]]. == Metabolismus lipidů == === Biosyntéza === Tělo umí vytvářet mastné kyseliny maximálně s jednou dvojnou vazbou. Další potřebné nenasycené mastné kyseliny musí přijímat v [[Potravina\|potravě]]. Vzniklé mastné kyseliny jsou následně esterifikovány glycerolem. Lipidy jsou syntetizovány v [[Cytoplazma\|cytoplazmě]]. === Odbourávání === Mechanismus odbourávání lipidů se označuje jako [[Beta-oxidace\|β-oxidace]]. Princip spočívá ve zkracování dlouhého řetězce mastné kyseliny o dva [[Uhlík\|uhlíky]]. Celý děj β-oxidace probíhá v [[Mitochondriální matrix\|matrix mitochondrií]]. == Odkazy == === Související články === * [[Lipidová dvouvrstva]] * [[Buněčná membrána]] * [[~~Tuky\|Tuk~~Izoprenoidy]] * [[Prostaglandin\|Prostaglandiny]] – hormony * [[Trávení lipidů]] * [[Tuky]] * [[Lipidy ve sportovní výživě]] === Externí odkazy === * {{Commonscat\|Lipids}} * {{Wikislovník\|heslo=lipid}} * [http://www.biotox.cz/naturstoff/chemie/ch-lipidy.html Lipidy] na webu Biotox == Reference == ~~{{Pahýl}}~~ {{Překlad\|jazyk=en\|článek=Lipid\|revize=1378563}} {{Překlad\|jazyk=de\|článek=Lipide\|revize=1378563}}{{Autoritní data}} {{Portály\|Chemie\|Biologie}}

Lipidy: Porovnání verzí