Barvy v čínské kultuře: Porovnání verzí

Přidáno 10 bajtů ,  před 1 měsícem
m
Robot: kategorizovat; kosmetické úpravy
m (- refy na jinou wiki)
m (Robot: kategorizovat; kosmetické úpravy)
{{Kategorizovat}}
Stejně jako jsou barvy významné v Evropské kultuře, kdy zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost, jsou barvy významné i v čínské kultuře. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od těch evropských liší.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| titul = Co znamenají čínské barvy {{!}} ČÍNSKY.com - překlady, tlumočení, Čína, čínština a čínská kultura
| datum přístupu = 2021-08-24
| jazyk = en-US
}}</ref> Červené barvě se připisuje schopnost odhánět démony a zlé duchy. Čtrnáctého dne osmého lunárního měsíce se dětem na čelo malovala rudá tečka jako ochrana před nemocemi. Čínské nevěsty se strojí do červených šatů, protože se věří, že je příznivou barvou pro odvrácení zla. Na pohřbech je červená barva naopak přísně zakázána. Tradicí jsou červené obálky, do kterých se vkládají peněžní dary a dávají se při zvláštních příležitostech.<ref name=":0" /> Na počátku 20.století se červená barva stala také symbolem revolučních změn, které vedly k rozpadu čchingské říše, kdy právě červená barva zastupovala myšlenku „čínskosti“.<ref name=":1" />
 
Rumělková červeň, ''tan'' (丹), symbolizuje upřímnost, čistotu úmyslů, velké schopnosti a literární nadání. Tento odstín červené se získává z narudlého nerostu, který obsahuje rtuť, důležitou substanci taoistických elixírů, o kterých se tvrdilo, že mohou propůjčit dlouhověkost. Elixír však zkrátil život těch, kteří v tento účinek uvěřili. Často se zaměňovala se „standardní“ červenou, ale měla své specifické „vznešené“ použití. Císař používal tuš v tomto odstínu ke psaní ediktů a byly jim vymalované také zdi jeho paláců. Rtuť byla pokládána za nejdůležitější ze všech kovů a nerostů, protože se o ní tvrdilo, že po uplynutí dvou set let se promění na jiný z pěti základních kovů, až se nakonec promění ve zlato.<ref name=":1" />
| isbn2 = 1-4736-3081-9
| oclc = 936144129
}}</ref> Žlutý drak (''chuang-lung'' 黄龙) je dobrým znamením a žluté prameny (''chuang-čchüan'' 黄泉) jsou metaforickým označením onoho světa. Již samotný jeho název ovšem naznačuje, že se nejedná o žádné peklo nebo nehostinné končiny, ale o vzkvétající, dobře zavlažovanou oblast, staletý ideál prostého čínského rolníka.<ref name=":1" /> Na střechách Zakázaného města v Pekingu je žlutá barva velmi dominantní, to představuje nejvyšší suverenitu císaře.<ref name=":2" /> Slovo žlutý, ''chuang'' (黄), je homofonní se slovem ''chuang'' (皇), což znamená císař, císařský, a proto byla žlutá od 6. století určena jako barva nejvyššího vládce (do té doby to byla červená). Prostý lid měl po staletí zakázáno nosit žlutý oděv.<ref name=":1" /> Obléknutím císařské žluté, mohl člověk přijít i o život.<ref name=":0" /> Zlatožlutá barva byla vyhrazena jen pro „nejvznešenější“ účely a okolnosti, za nichž se mohla použít. Ty byly do nejmenšího detailu vymezeny v klasických příručkách konfuciánské etiky.<ref name=":1" /> Jedinou vyjímku představovali buddhističtí mniši. Žlutá je totiž také základní barva buddhismu, představuje svobodu od světských starostí a roucha mnichů jsou vyrobena ze žlutých tkanin.<ref name=":2" />
 
Vzhledem ke svému posvátnému významu byla žlutá vyhrazena též pro amulety a talismany, které měly odhánět zlé síly. Zabudovávaly se do vznikající stavby, nalepovaly nad dveře či na postelový baldachýn, zašívaly do oděvů nemocných nebo zaplétaly do vlasů a vkládaly do červených váčků pověšených u pasu. Někdy se talisman spálil a jeho popel se přimíchal do čaje, případně do horké vody, aby posloužil jako lék proti špatným vlivům či duchům.<ref name=":1" />
| isbn2 = 978-0-471-11819-0
| oclc = 34200110
}}</ref> To způsobilo znepokojení čínských katolických biskupů, kteří by v církevní heraldice měli normálně zelený klobouk nad paží. Čínští biskupové učinili kompromitaci tím, že pro svůj erb použili fialový klobouk. Někdy tento klobouk bude mít indigové peří, aby dále ukázal své opovržení zelenou barvou. Zelená tedy může mít také negativní význam v závislosti na kontextu. Pojmenování „rodina se zelenými lampami“ se vztahuje na prostitutky (zde se však nejčastěji jedná o odstín ''cchuej'',翠, ledňáčková zeleň). V minulosti byla zelená rovněž barvou trestaneckého jařma, desky, kterou nesl odsouzenec na krku cestou na popraviště. Na ní byl popsán jeho zločin i způsob exekuce.<ref name=":1" />
 
== Bílá barva 白 ==
白 Bílá barva (''paj'') symbolizuje jas, morální čistotu a naplnění. Morální čistota je v buddhismu často symbolizovaná bílým lotosem, jenž vyrůstá z bahna, a přece si zachovává svou čistou bělost. Ženy, které touží po mužském potomku, si z vázy nošené v procesích na počest různých bohyní vybírají bílý květ. Avšak na lampionových slavnostech 15. dne lunárního měsíce bílý květ předznamenává dceru; ta, která touží po synovi, se musí ozdobit květem žlutým. Šou-sing, bůh dlouhověkosti, je často odíván do bílého šatu. Bůh země Tchu-ti je rovněž představován starým mužem s bílou tváří. Jedná-li se o dvojici božstev nebo legendárních postav, bílá tvář obvykle určuje mladšího z nich.<ref name=":1" />
 
Bílá je také barvou smutku. Je spojována se smrtí a v čínské kultuře se používá převážně při pohřbech.<ref name=":5" /> Starověcí Číňané nosili bílé šaty a klobouky, jen když truchlili za mrtvými. Není to však úplně přesné. Předepsaná barva je označována jako „''su“'' (素), což znamená přírodní odstín, nebělený a nebarvený materiál s nádechem do šedožluté, ne čistě bílý. V minulosti si v některých oblastech Číny vdovy vplétaly do uzlu na zátylku bílou stuhu, aby ozřejmily svůj stav. V žádném případě se nedoporučuje bílá ozdoba do vlasů, přináší to neštěstí.<ref name=":1" />
}}</ref>
 
* Ve starověku bylo jméno zločince v cele smrti napsáno kuřecí krví, později se z toho vyvinulo psaní červeným inkoustem. Proto je nyní stále tradicí nepisovat jména lidí pomocí červeně zbarvených per..<ref name=":4" />
* Zakroužkování něčího jména černým rámečkem znamená, že tato osoba zemřela; proto živí lidé nikdy nemají svá jména orámovaná černou barvou.<ref name=":8" />
* Úředníci vyššího stupně se nechávali nosit v modrých nosítkách, nižšího zase v zelených.<ref name=":1" />
421 379

editací