Barvy v čínské kultuře: Porovnání verzí

}}</ref> Červené barvě se připisuje schopnost odhánět démony a zlé duchy. Čtrnáctého dne osmého lunárního měsíce se dětem na čelo malovala rudá tečka jako ochrana před nemocemi. Čínské nevěsty se strojí do červených šatů, protože se věří, že je příznivou barvou pro odvrácení zla. Na pohřbech je červená barva naopak přísně zakázána. Tradicí jsou červené obálky, do kterých se vkládají peněžní dary a dávají se při zvláštních příležitostech.<ref name=":0" /> Na počátku 20.století se červená barva stala také symbolem revolučních změn, které vedly k rozpadu čchingské říše, kdy právě červená barva zastupovala myšlenku „čínskosti“.<ref name=":1" />

}}</ref> Žlutý drak (''chuang-lung'' 黄龙) je dobrým znamením a žluté prameny (''chuang-čchüan'' 黄泉) jsou metaforickým označením onoho světa. Již samotný jeho název ovšem naznačuje, že se nejedná o žádné peklo nebo nehostinné končiny, ale o vzkvétající, dobře zavlažovanou oblast, staletý ideál prostého čínského rolníka.<ref name=":1" /> Na střechách Zakázaného města v Pekingu je žlutá barva velmi dominantní, to představuje nejvyšší suverenitu císaře.<ref name=":2" /> Slovo žlutý, ''chuang'' (黄), je homofonní se slovem ''chuang'' (皇), což znamená císař, císařský, a proto byla žlutá od 6. století určena jako barva nejvyššího vládce (do té doby to byla červená). Prostý lid měl po staletí zakázáno nosit žlutý oděv.<ref name=":1" /> Obléknutím císařské žluté, mohl člověk přijít i o život.<ref name=":0" /> Zlatožlutá barva byla vyhrazena jen pro „nejvznešenější“ účely a okolnosti, za nichž se mohla použít. Ty byly do nejmenšího detailu vymezeny v klasických příručkách konfuciánské etiky.<ref name=":1" /> Jedinou vyjímku představovali buddhističtí mniši. Žlutá je totiž také základní barva buddhismu, představuje svobodu od světských starostí a roucha mnichů jsou vyrobena ze žlutých tkanin.<ref name=":2" />

}}</ref> To způsobilo znepokojení čínských katolických biskupů, kteří by v církevní heraldice měli normálně zelený klobouk nad paží. Čínští biskupové učinili kompromitaci tím, že pro svůj erb použili fialový klobouk. Někdy tento klobouk bude mít indigové peří, aby dále ukázal své opovržení zelenou barvou. Zelená tedy může mít také negativní význam v závislosti na kontextu. Pojmenování „rodina se zelenými lampami“ se vztahuje na prostitutky (zde se však nejčastěji jedná o odstín ''cchuej'',翠, ledňáčková zeleň). V minulosti byla zelená rovněž barvou trestaneckého jařma, desky, kterou nesl odsouzenec na krku cestou na popraviště. Na ní byl popsán jeho zločin i způsob exekuce.<ref name=":1" />

白 Bílá barva (''paj'') symbolizuje jas, morální čistotu a naplnění. Morální čistota je v buddhismu často symbolizovaná bílým lotosem, jenž vyrůstá z bahna, a přece si zachovává svou čistou bělost. Ženy, které touží po mužském potomku, si z vázy nošené v procesích na počest různých bohyní vybírají bílý květ. Avšak na lampionových slavnostech 15. dne lunárního měsíce bílý květ předznamenává dceru; ta, která touží po synovi, se musí ozdobit květem žlutým. Šou-sing, bůh dlouhověkosti, je často odíván do bílého šatu. Bůh země Tchu-ti je rovněž představován starým mužem s bílou tváří. Jedná-li se o dvojici božstev nebo legendárních postav, bílá tvář obvykle určuje mladšího z nich.<ref name=":1" />

* Ve starověku bylo jméno zločince v cele smrti napsáno kuřecí krví, později se z toho vyvinulo psaní červeným inkoustem. Proto je nyní stále tradicí nepisovat jména lidí pomocí červeně zbarvených per..<ref name=":4" />