Diskuse:Cetartiodactyla: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
odpověď
návrh + zdůvodnění
Řádek 29:
::::::Hezký den! --[[Wikipedista:Kostka Martin|Kostka Martin]] ([[Diskuse s wikipedistou:Kostka Martin|diskuse]]) 30. 8. 2021, 19:18 (CEST)
:::::::Tak. Pojem "kytokopytníci" jsem jako překlad "Cetartiodactyla" přidal do odstavce "Kytovci v rámci sudokopytníků" v článku "Kytovci". I s odkazem. (Provizorně?) Je to tam teď schovanější než předtím, ale to je podle mě oprávněné... --[[Wikipedista:Kostka Martin|Kostka Martin]] ([[Diskuse s wikipedistou:Kostka Martin|diskuse]]) 30. 8. 2021, 20:02 (CEST)
:::::@[[Wikipedista:Fry72|Fry72]] @[[Wikipedista:OJJ|OJJ]] @[[Wikipedista:Kostka Martin|Kostka Martin]] Jsem pro '''přejmenování článku na Cetartiodactyla''' (ze jména Kytokopytníci pouze přesměrování) a '''úpravu prvního odstavce''' na:
:::::'''Cetartiodactyla''' (sudokopytníci v širším smyslu, někdy uvádění jako kytokopytníci{{#tag:ref|ale nezahrnující, jak by název mohl evokovat, všechny [[kopytníci|kopytníky]]; skupina zahrnující i lichokopytníky jsou [[Ungulata]] resp. [[Euungulata]] (pro [[recentní taxon|recentní]] druhy), která sice může být podle některých studií [[polyfyletismus|polyfyletická]]<ref name="Nery_2012">{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Nery
| jméno1 = Mariana F.
| příjmení2 = González
| jméno2 = Dímar J.
| příjmení3 = Hoffmann
| jméno3 = Federico G.
| příjmení4 = Opazo
| jméno4 = Juan C.
| titul = Resolution of the laurasiatherian phylogeny: evidence from genomic data
| periodikum = Molecular Phylogenetics and Evolution
| ročník = 64
| číslo = 3
| datum_vydání = 2012-04-24
| strany = 685-689
| url = https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S1055790312001510
| dostupnost2 = PDF
| url2 = https://www.igbb.msstate.edu/downloads/Nery_et_al_2012.pdf
| datum_přístupu = 2021-08-31
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1016/j.ympev.2012.04.012
| pmid = 22560954
}}</ref>, ale podle jiných monofyletická,<ref name="Spaulding_2009">{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Spaulding
| jméno1 = Michelle
| příjmení2 = O'Leary
| jméno2 = Maureen A.
| příjmení3 = Gatesy
| jméno3 = John
| titul = Relationships of Cetacea (Artiodactyla) among mammals: increased taxon sampling alters interpretations of key fossils and character evolution
| periodikum = PLoS One
| ročník = 4
| číslo = 9: e7062
| datum_vydání = 2009-09-23
| url = https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0007062
| url2 = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2740860/
| datum_přístupu = 2021-08-31
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1371/journal.pone.0007062
| pmid = 19774069
}}</ref>, a je proto také definovaná jako klad.<ref name="Phylonyms_Ungulata">{{Citace monografie
| příjmení1 = de Queiroz
| jméno1 = Kevin
| příjmení2 = Cantino
| jméno2 = Philip D.
| příjmení3 = Gauthier
| jméno3 = Jacques A.
| titul = Phylonyms. A Companion to the PhyloCode
| url = https://www.taylorfrancis.com/books/mono/10.1201/9780429446276/phylonyms-kevin-de-queiroz-philip-cantino-jacques-gauthier
| vydavatel = CRC Press
| místo = Boca Raton
| rok = 2020
| počet_stran = 1352
| kapitola = Ungulata
| strany = 943-947
| isbn = 978-1-138-33282-9
| jazyk = anglicky
| vydání = 1
| doi = 10.1201/9780429446276
}}</ref>|group="pozn."}}) je [[klad]], který je rozšířením tradičního, ale [[parafyletismus|parafyletického]] řádu [[sudokopytníci|sudokopytníků]] (Artiodactyla, sudokopytníci ''v užším smyslu'') na [[holofyletismus|holofyletickou]] skupinu (v systematice buď řazené jako [[řád (biologie)|řád]] nebo [[řád (biologie)#Nadřád|nadřád]]), do které jsou zahrnuti na základě biomolekulárních studií i [[kytovci]] (Cetacea), tradičně vyčleňovaní do samostatného řádu.''(+ zachovat všechny 3 reference)'' Také v kladistice je toto jméno chápáno zpravidla pouze jako synonymum ke jménu Artiodactyla v širším, holofyletickém smyslu.<ref name="Phylonyms_Artiodactyla">{{Citace monografie
| příjmení1 = de Queiroz
| jméno1 = Kevin
| příjmení2 = Cantino
| jméno2 = Philip D.
| příjmení3 = Gauthier
| jméno3 = Jacques A.
| titul = Phylonyms. A Companion to the PhyloCode
| url = https://www.taylorfrancis.com/books/mono/10.1201/9780429446276/phylonyms-kevin-de-queiroz-philip-cantino-jacques-gauthier
| vydavatel = CRC Press
| místo = Boca Raton
| rok = 2020
| počet_stran = 1352
| kapitola = Artiodactyla
| strany = 949-954
| isbn = 978-1-138-33282-9
| jazyk = anglicky
| vydání = 1
| doi = 10.1201/9780429446276
}}</ref>
:::::Článek bych už více nerozšiřoval a veškeré podrobné informace uváděl na jednom místě v úvodu článku [[Sudokopytníci]], aby si čtenář našel související informace na jednom místě a mohl si uvědomit rozdíly dané odlišnými přístupy ke klasifikaci používanými v současné biologii, přičemž nelze žádný z nich označit za nesprávný. Ostatní části článku Sudokopytníci by pak mohly být uvozeny větou, že se týkají Sudokopytníků v užším smyslu.
:::::A teď zdůvodnění: Není neobvyklé, že se novými analýzami ukáže parafyletismus nějakého tradičního taxonu.
:::::1. Tradiční systematika často připouští jeho ponechání v systému, dokonce ho nadále považuje za monofyletický (nikoli však holofyletický). Zejména vhodné je to pro výstižnější charakteristiku "zamrzlých" vyšších taxonů, i když u jednoho nebo více jejích členů došlo k evolučnímu zplastičtění – zde u kytovců při změně životního prostředí ze souše na vodu – a vytvořily se z nich evolucí taxony s odlišnou [[Fenetická klasifikace|fenetickou]] charakteristikou oproti "mateřskému" taxonu. (Vizte např. [https://www.academia.cz/evolucni-tani-aneb-o-puvodu-rodu--flegr-jaroslav--academia--2015 Jaroslav Flégr: Evoluční tání aneb o původu rodů].) Pro encyklopedii je proto vhodnější pro charakteristiku skupiny a většinu popisných pasáží tento přístup respektovat, třebaže je nutné ukázat v úvodu a v aspoň jednom oddílu zjištěné fylogenetické vztahy včetně nepřirozenosti daného taxonu. Proto bych (zatím, minimálně dokud se systematické paradigma nezmění, nebo dokud nebude vyvrácena teorie zamrzlé evoluce) ponechal jako hlavní článek Sudokopytníci.
:::::2. Kladistický přístup je naprosto odlišný a snaží se všechny taxony nahradit [[klad]]y. Fenetické charakteristiky tento přístup přirozeně nezajímají. Proto má v encyklopedii důležité místo jen a právě v oddílech věnovaných fylogenetickému původu dané skupiny a jejím příbuzenským vztahům k jiným skupinám. To, jak máme strukturované taxoboxy, zatím širší uplatnění kladistiky neumožňuje ani v nich (nedostává se nám "meziúrovní"; srovnejte např. obdobu na dewiki, nabízející mnohem širší možnosti).
:::::3. Co se týče názvů nově ustanovených přirozených skupin, není přístup jednotný a záleží na způsobu vzniku. Často se parafyletická skupina roztrhá na jednotlivé přirozené větve na úrovni, která odpovídá nově zahrnuté skupině, dříve v taxonu vynechané, a ty se postaví na stejnou taxonomickou úroveň. Pokud je však u této dílčí skupiny prokázáno její odvětvení hluboko ve struktuře fylogenetického stromu mateřského taxonu, tento parafyletický taxon se často pouze nově definuje, aby zahrnul i uměle vyloučenou skupinu, a zůstává mu i původní název (chcete-li příklady, pak dinosauři nově zahrnují i ptáky, aniž by se nově jmenovali dinoptáci/ptákosouři či podobně, u recentních taxonů např. svaloploutví/násadcoploutví (Sarcopterygii) jako holofyletická skupina/klad zahrnují i čtyřnožce, kteří ploutve nemají). V tradičním systému se původní parafyletické skupiny často označují přídomkem "v užším smyslu", u dinosaurů je častý poněkud těžkopádný přívlastek neptačí. Protože "nekytovčí sudokopytníci" by bylo ještě těžkopádnější, a kytokopytníci mohou být zavádějící (nezahrnují všechny kopytníky), nabízí se z mého pohledu jako nejvhodnější přídomky "v užším/širším smyslu", užívané i v odborných textech, pokud není se souvislosti vymezení názvu zřejmé.
:::::4. Název článku by měl být očekávatelný a zavedený. Poněkud zavádějící (vizte poznámku v návrhu nové formulace úvodního odstavce) novotvar kytokopytníci jako zavedený v odborné veřejnosti rozhodně považovat nelze (jediný protipříklad na tom nic nemění a není to ani cílem wikipedie), na rozdíl od mezinárodního kladistického označení Cetartiodactyla. I to je však i přísnými kladistiky považované jen jako synonymum k Artiodactyla (v širším smyslu), jak ukazuje jejich názvoslovná "bible" ''Phylonyms, A companion to the PhyloCode'' (bohužel nedostupná volně na webu), definující jako základní jméno kladu "'''''Artiodactyla''''' R. Owen 1848 [M. A. O’Leary, M. J. Orliac, M. Spaulding, and J. Gatesy], converted clade name; registration number 293". Nejsem však proti zachování článku, ale jen jako vysvětlivky k Cetartiodactyla, k uvedení možných českých názvů (včetně zavádějícího, ojedinělého, ale referencí doloženého kytokopytníci), i když '''pouhé přesměrování na Sudokopytníci''' (z Cetartiodactyla i Kytokopytníci) bych považoval za stejně vhodné řešení.
:::::Promiňte ukecanost, ale považoval jsem za vhodné uvést důsledné zdůvodnění, které možná upřesní některé ne úplně korektní "dojmy" uvedené v předchozí diskusi („autoři myslí postaru“ apod.) k tomuto tématu. Také se omlouvám za poněkud opožděnou reakci, ale minulý týden jsem neměl přístup k webu. [[Wikipedista:Petr Karel|Petr Karel]] ([[Diskuse s wikipedistou:Petr Karel|diskuse]]) 31. 8. 2021, 17:43 (CEST)
----
:::::<references group="pozn." />
:::::<references />
Zpět na stránku „Cetartiodactyla“.