Lobotomie: Porovnání verzí

Lobotomii poprvé provedl portugalský lékař [[António Egas Moniz]]. Nechal se mimo jiné inspirovat [[londýn]]ským neurologickým kongresem, na kterém v roce [[1935]] Carlye Jacobson a John Fulton prezentovali výsledky chirurgického přerušení nervových spojů mezi [[čelní laloky|čelními laloky]] a [[limbický systémem|limbickým systémem]] opičí samičky. Výrazně tak omezili její [[Agresivita|agresivní]] projevy. Moniz už na kongresu vznesl otázku, proč neléčit duševní nemoci chirurgicky i u lidí.

 

 

Poté Moniz provedl [[experiment]] s dvaceti pacienty, z nichž část odoperoval injekcí s alkoholem a část speciálním skalpelem pro provádění lobotomie – leukotomem. Podle Monize bylo z dvaceti pacientů pomocí lobotomie sedm zcela vyléčeno, sedm pocítilo částečné zlepšení a zbylých šest zůstalo beze změn. Poté, co výsledky v roce [[1937]] publikoval v American Journal of Psychology, otevřel cestu lobotomii do zámoří. Zde se jí ujali dva chirurgové, Walter Freeman a James Watts. Ti operaci prováděli ostrým špičatým nástrojem, kterým do mozku pronikali těsně nad oční bulvou přes kost oční jamky. Pomocí transorbitální lobotomie, jak techniku nazvali, zaznamenali Freeman s Wattsem u úzkostných a depresivních pacientů podobné výsledky jako Moniz. Operacím se dostalo výrazné mediální pozornosti. Odhaduje se, že v rozmezí let [[1936]] až [[1978]] bylo provedeno 35 tisíc lobotomií. Od objevení [[Antipsychotikum|antipsychotik]] po roce [[1950]] počet uskutečněných operací výrazně klesá.

| titul = The forgotten Kennedy

| periodikum = the Guardian

| datum vydání = 2009-08-12

| jazyk = en