Auspicia: Porovnání verzí

Odebrány 3 bajty ,  před 3 měsíci
m
m (robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy)
 
Auspicia příznivá i nepříznivá měla platnost jen pro určitý zamýšlený čin a pro ten den, kdy se ten čin měl vykonat. Proto se musela konat ten den, kdy se něco podnikalo, a protože bylo potřeba ticho, konala se zpravidla po půlnoci, a to na místě k činu určeném. Auspicia se musela konat před všemi důležitějšími státními úkony, zvl. před volbou úředníků nebo jejich jmenováním, před svoláním [[Římská shromáždění|komicií]] kuriálních a centuriálních a před výpravou do pole (ta se konala v Římě na [[Kapitol]]u).
 
Příznivé auspicium, které některý úředník obdržel, mohlo být zrušeno novým oblativním, jež mohl spatřit sám tentýž úředník nebo jiná osoba. Byla-li tato osoba úředník nebo člen kolegia augurů, nebylo asi možné jeho zprávě nevěřit, a proto se zamýšlený čin rušil, ohlásil-li augur nebo jiný úředník znamení nepříznivé; podobně rušil zamýšlený čin úředníka i úředník nižší, prohlásil-li, že pozoroval nebe a viděl nepříznivé znamení, a proto to obyčejně vyšší úředník, pokud chtěl podniknout nějaký úřední čin, zakazoval mocí svého [[Impérium|impéria]] ''ne quis magistratus minor de caelo servare velit''. Nakonec se mohla auspicia rušit kolizí dvou úředníků, kteří auspicia pozorovali. Pokud byla auspicia rozličných úředníků různé platnosti, vyšší byla stavěna nad nižší: ''auspicia maxima'' měl král, místokrál, konzul, [[praetor]], [[Diktatura|diktátor]] a každý magistrát nebo promagistrát s konzulskou nebo praetorskou mocí: magister equitum měl auspicia maxima, rovná praetorským, k nimž se počítaly sepočítala také auspicia [[Římský cenzor|cenzorská]], ačkoli byla kvalitativně rozdílná od konzulských. [[Aedil]]ové a [[Quaestor|kvestorové]] měli ''auspicia minora''. Jestli měli auspicia [[Tribun lidu|tribunové lidu]], je nerozhodnuto; je jen jisté, že zprvu je neměli. Někdy vyšší úředník přenášel část moci a sobě vyhrazené právo konat auspicia na úředníka nižšího. Konzul na kvestora v [[Hrdelní právo|hrdelních]] přích, projednávaných v komiciích centuriálních; úředník zastupující úředníka vyššího jednal ''auspiciis alienis''.
 
Bylo-li shledáno, že den je k nějakému úkonu nezpůsobilý, mohla se auspicia opakovat hned druhý den. Jednal-li úředník úmyslně nebo neúmyslně přesto, že znamení byla nepříznivá, dopustil se formální chyby; úřední čin, vykonaný za nepříznivých auspicií, se neplatným nestal, ale hledělo se, aby se zákonným způsobem zrušil. Takže úředníci ''vitio creati'' sice nebyli nuceni vzdát se úřadu ze zákona, ale mrav žádal, aby odstoupili. Po jejich odstoupení nastalo [[interregnum]], protože úředníci zvolení za nepříznivých auspicií auspicia neměli a nemohli tedy vykonáním nové volby auspicia na své nástupce přenést. Při nastoupení interregna ''auspicia ad patres redeunt'', připadly tedy na senát.
1 479

editací