Újezdská brána: Porovnání verzí

Přidáno 1 264 bajtů ,  před 1 měsícem
rozšíření a zasazení do kontextu; vložené reference jsou nedostupné a navíc mylná informace o umístění brány postavené 1862 byla dokládána odkazem na plán 1769 a před 1843
(+šablonou nepříliš vhodné zařazení pod název Újezdská brána pouze té nejmladší)
(rozšíření a zasazení do kontextu; vložené reference jsou nedostupné a navíc mylná informace o umístění brány postavené 1862 byla dokládána odkazem na plán 1769 a před 1843)
 
| popisek = Újezdská brána v roce 1890, rok před jejím zbořením
}}
'''Újezdská brána''' je [[Praha|pražská]] zaniklá stavba, která v letech [[1862]]–[[1891]] umožňovala průchod [[Opevnění Prahy|opevněním Prahy]] na straně [[smíchov]]ského předměstí. Brána vystavěná v [[Novogotika|novogotickém stylu]] měla tři průchody. Stávala na konci [[Hladová zeď|Hladové zdi]]<ref>Plán Prahy J. D. Hubera z roku 1769 (perspektivní). In: Historický atlas měst: Praha. Historický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., 1994. [http://towns.hiu.cas.cz/p_zoom.php?map=Huber Dostupné online] {{Wayback|url=http://towns.hiu.cas.cz/p_zoom.php?map=Huber |date=20170904081250 }}.</ref><ref>Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: CPO evid. č. 6068-1, mapový list č. IV. [http://archivnimapy.cuzk.cz/coc/6068-1/6068-1-004_index.html Dostupné z WWW] {{Wayback|url=http://archivnimapy.cuzk.cz/coc/6068-1/6068-1-004_index.html |date=20180210122448 }}.</ref>, kde nahradila kapacitně nevyhovující původně [[Renesanční architektura|renesanční]] a v 17. století [[Barokní architektura|barokně]] upravenou [[Kartouzská brána|Kartouzskou bránu]]. Po 30. letech služby, kdy opevnění včetně této brány ztratilo na významu, byla zbořena. Četné zbytky původního opevnění a bran se dochovaly většinou v suterénech jednotlivých domů.
 
== Historie ==
Na [[Újezd (Malá Strana)|Újezdě]] stávala původně gotická [[Kartouzská brána]], která vznikla při rozšiřování [[Malá Strana|Malé Strany]] [[Hladová zeď|Hladovou zdí]] za Karla IV. Na konci 17. století byla zbudována nová brána v rámci výstavby barokního [[opevnění Prahy]].
 
V polovině 19. století již barokní opevnění ztratilo svůj vojenský význam (sloužilo především pro kontrolu pohybu zboží a osob) a naopak přestalo vyhovovat zvyšujícími se nároky na dopravu. Újezdská brána zajišťovala spojení Prahy na jihozápad (Plzeň, Bavorsko), ale také s mohutně se rozvíjejícím průmyslovým předměstím [[Smíchov]] a přístup na [[Most císaře Františka I.|most císaře Františka]], který až do otevření [[Palackého most]]u roku 1878 zajišťoval silniční spojení Smíchova s pravým břehem Vltavy. Původní úzká několikrát zalamovaná cesta skrz barokní opevnění<ref>Plán Prahy J. D. Hubera z roku 1769 (perspektivní). In: Historický atlas měst: Praha. Historický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., 1994. [http://towns.hiu.cas.cz/p_zoom.php?map=Huber Dostupné online] {{Wayback|url=http://towns.hiu.cas.cz/p_zoom.php?map=Huber |date=20170904081250 }}.</ref><ref>Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: CPO evid. č. 6068-1, mapový list č. IV. [http://archivnimapy.cuzk.cz/coc/6068-1/6068-1-004_index.html Dostupné z WWW] {{Wayback|url=http://archivnimapy.cuzk.cz/coc/6068-1/6068-1-004_index.html |date=20180210122448 }}.</ref> byla roku 1862 nahrazena širokou cestou v ose ulice Újezd. Vnější líc barokní hradby – [[kurtina]] mezi dvěma [[bastion]]y – byla nově proražena vedle původní brány, opatřena novou bránou se třemi portály a stará brána zazděna.
 
Již čtyři roky po dokončení brány bylo rozhodnuto o zrušení městského opevnění na základě zkušeností z [[Prusko-rakouská válka|prusko-rakouské války]]. Brána byla zbořena roku 1891 a na jejím místě a na místě opevnění mezi Petřínem a Vltavou pak vznikla nová bytová zástavba, která tvoří území Malé Strany spadající pod [[Praha 5|Prahu 5]]. Četné zbytky původního opevnění a bran se dochovaly většinou v suterénech jednotlivých domů.
 
== Reference ==