Johannes Schöner: Porovnání verzí

'''Johannes Schöner''' (Johann Schönner, Johann Schoener, Jean Schönner, Joan Schoenerus), ([[16. leden|16. ledna]] [[1477]], [[Karlstadt am Main, [[Německo]], – [[16. leden|16. ledna]] [[1547]], [[Norimberk]], [[Německo]]) byl proslulý a uznávaný německý matematik a kartograf. Bývá označován jako ''polymath''[[polyhistor]]. Nejlépe ho možná charakterizuje latinský výraz 16. století „mathematicus“, protože studijní oblasti, kterým zasvětil svůj život, se velmi lišily od oblastí, které jsou nyní považovány za doménu matematika. Byl [[Kněz|knězem]], [[Astronom|astronomem]], [[Astrologie|astrologem]], [[Geografie|geografem]], kosmografem, [[Kartografie|kartografem]], [[Matematik|matematikem]], tiskařem map zeměkoule a výrobcem vědeckých nástrojů. Byl také redaktorem a vydavatelem vědeckých prací. Ve své době se těšil celoevropské pověsti inovativního a vlivného tiskaře map, výrobce globusů, kosmografa a jednoho z předních a nejuznávanějších astrologů na kontinentu.<ref>Norbert Holst, ''Mundus, Mirabilia, Mentalität: Weltbild und Quellen des Kartographen Johannes Schöner: eine Spurensuche,'' Frankfurt/Oder, Scripvaz, 1999. {{ISBN|3-931278-10-7}}; John W. Hessler , ''A Renaissance Globemaker's Toolbox: Johannes Schöner and the Revolution of Modern Science, 1475-1550,'' Washington, DC: Library of Congress; London: In association with D. Giles Ltd., 2013. {{ISBN|9781907804168}}</ref> Dnes je připomínán jako vlivný průkopník v dějinách výroby globusů a jako muž, který sehrál významnou roli v událostech, které vedly k vydání [[Mikuláš Koperník|Koperníkova]] díla ''Copernicus's De revolutionibus orbium coelestium'' v ​​Norimberku v roce 1543.

Po roce 1506 neexistují o něm neexistují žádné informace a až do roku 1515 existují pouze nepřímé stopy Schönerovy existence ve finančních záznamech biskupství a v korespondenci Lorenza Beheima (? 1457 - 1521), který po se po 24 letech strávených v Římě jako komorník papeže [[Alexandr IV.|Alexandra IV.]] vrátil v roce 1505 do [[Bamberk|Bambergu]] jako kanovník katedrály.

Již v Bambergu vlastnil vlastní tiskařskou společnost a publikoval mnoho map a zobrazení zemských [[hemisféra|hemisfér]]. Úplně první tištěná mapa oblohy byla vytištěna v jeho dílně v roce 1515. Další vytiskl v roce 1520. Schöner rovněž poskytl Koperníkovi dosud nepublikovaná data pozorování [[Merkur (planeta)|Merkuru]], celkem 45 pozorování, z toho 14 s délkou a šířkou. Koperník použil tři z nich ve svém ''De revolutionibus'.

V roce 1538 [[Georg Joachim Rhaeticus|Georg Joachim Rheticus]], mladý profesor matematiky ve [[Wittenberg|Wittenbergu]] a bývalý Koperníkův asistent zůstal nějaký čas u Schönera, který ho přesvědčil, aby navštívil Mikuláše Koperníka ve [[Frombork|Fromborku]] (něm. Frauenburg). V roce 1540 věnoval Rheticus Schönerovi první publikovanou zprávu o Koperníkově práci ''Narratio prima'', aby otestoval reakce katolické církve. Protože církev neprotestovala, Koperník nakonec souhlasil s vydáním svého hlavního díla a Rheticus připravil jeho rukopis k tisku. V Norimberku vydal Schöner v roce 1544 astronomická pozorování matematika Johannese Müllera von Königsberga, známého pod jménem [[Regiomontanus]].