Wikipedista:Lukáš Nekolný/Pískoviště: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 15:
V roce 1935 se podařilo uskutečnit Hlaváčovu myšlenku jubilejní výstavy vědy, umění a písemnictví v Lázních Bělohradě k 50. výročí vzniku tamních slatinných lázní. Jednou z klíčových částí byla i Hlaváčova expozice Příroda Podzvičínska, která se opět setkala s velkým úspěchem, mj. i u Františka Ulricha. Ulrich byl předsedou přírodovědecké sekce v [[Hradec Králové|Hradci Králové]] nově ustaveného Zemědělského ústavu pro kulturní a hospodářské povznesení severovýchodních Čech. Vítězslav Hlaváč byl zvolen jednatelem sekce. Byl velmi aktivní, a tak v roce 1938 podal námět na vybudování přírodovědeckého muzea severovýchodních Čech a zřízení Vlastivědné společnosti. Námět propagoval v tisku a na výstavách (např. sál přírodovědy na „Výstavě 38 Náchod“).<ref name=":140" />
Ulrich se snažil přesvědčit Hlaváče k přestěhování jeho muzea do Hradce Králové. K tomuto účelu se Zemědělskému ústavu podařilo od hradecké městské rady získat objekt staré radnice na Malé náměstí a následně jej upravit pro sbírky. Následné stěhování z Lázní Bělohrad proběhlo na několikrát vozem východočeských elektráren. Ke slavnostnímu otevření muzea došlo dne 2. července 1939.
Hlaváčova pozůstalost je součástí sbírek [[Muzeum východních Čech|Muzea východních Čech]] v [[Hradec Králové|Hradci Králové]]. Obsahuje mj. jeho [[Malakologie|malakologickou]] kartotéku, v níž jsou zaneseny jeho nálezy [[Měkkýši|měkkýšů]], jimž se věnoval celý život, od svého působení v [[Dolní Poustevna|Dolní Poustevně]].<ref name=":140" />
| |||