Betonová skořepina: Porovnání verzí

'''Betonové skořepiny''' nebo '''skořepinové střechy''' (někdy také jen [[Skořápka|skořepiny]]) jsou tenkostěnné (4-16 cm), obvykle bezprůvlakové a často i bezžeberné [[Střecha|střechy]], [[Strop|stropy]], stěny, mezilehlé a spojné plochy, [[Válec|válce]], tubusy a různé [[Vlna|vlny]], kdy [[Gravitační síla|přenos sil]] mezi probíhá zejména a především ve vlastním tvaru konstrukce podle jeho [[Profil|geometrického profilu]]. Byly a jsou používány jako [[Střecha|střechy]] [[Továrna|průmyslových objektů]] a později pro dobrý geometrický a architektonický efekt i pro stavby jiného poslání, nejčastěji [[Kostel|kostely]], [[Stadion|stadiony]], výstavní nebo [[Sportovní hala|sportovní haly]], [[Čerpací stanice pohonných hmot|benzinové čerpací stanice]], přístřešky či plážové restaurace.

Jsou [[Železobeton|železobetonové]] [[Membrána|membrány]] v poměru k velikosti relativně tenké, které čelí [[Gravitace|působícím silám]] především [[Tvar|tvarem]], od kterého mají též stálost. Jméno i funkce pocházejí od pevné [[Skořápka|skořápky]] (zejména [[Vejce|vajec ptáků]]) nebo některých druhů [[Lastura|lastur]]. Mají různé prostorové tvary, nejčastěji tvar válce, [[Kopule|kopule]] nebo [[Vrcholík|kulového vrchlíku]], části kužele, [[Paraboloid|paraboloidu]] nebo tzv. zřícených nebo [[Přímková plocha|přímkových ploch]]. Tedy nejčastějšímiNejčastějšími plochami byly: [[Válec|válce]] ([[Valená klenba|valené klenby]]) části [[Kulová plocha|kulové plochy]], [[Konoid|konoidy]], [[Lomenice|lomenice]]<ref>[https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/odvaha-mu-nechybela-architekt-cerny-posadil-na-strechu-emauz-betonove-skorepiny-20171116.html Odvaha mu nechyběla. Architekt Černý posadil na střechu Emauz betonové skořepiny. Pražský deník 16.11. 2017]</ref>, vlny a podobně.

Nejznámějšími jsou pak „[[Klenba|kápě]]“ na [[Opera v Sydney|Opeře v Sydney]] ([[Plachtoví|připomínající napnuté plachty]]), jež jsou ale složitěji komponované plochy složené z více racionálních. Ve skutečnosti a[[le v Sydney]] nejde o čistou skořápku, ale o skládanou skořepinu, kde detailní podélné prvky skořepiny tvoří skládané [[Lamela|nosné lamely]]. To se odchýlilo od původní, příliš idealistické a snové [[Jørn Utzon|Utzonovy]] představy.<ref>[http://archiv.neviditelnypes.zpravy.cz/architek/0221_arch.htm Bílé plachty nad Sydney]</ref> Nejčistšími skořepinovými architektonickými projevy jsou dostihový stadion v [[Zarzuela|Zarzuelle]] a Oceánografický areál v [[Sevilla|Seville]].

S velkou nadsázkou je někdy za první skořepinu považována [[Kopule|kopule]] římského [[Pantheon|Pantheonu]].<ref>[https://www.memento-historia.cz/clanek/59/pantheon-nejzachovalejsi-pamatka-antickeho-rima Pantheon, nejzachovalejší památka antického Říma. In. Memento historia 2020]</ref> Tedy počátek již ve [[Starověk|starověku]]. Tento předpoklad nejspíše neplatí. Přece jen nešlo o [[Beton|beton]] v pravém smyslu slova a již vůbec ne o [[Betonářská výztuž|beton vyztužený]]. Tedy [[Železobeton|železobeton]]. [[Klenba]] je z [[Emplekton|římského betonu]] a oproti skutečným skořepinám silná. Jak by ne, i když proti jiným starověkým nebo středověkým klenbám díky panelování vlastně útlá. Je to možná první krok a archetyp ke skořepinám, Vlastní geneze skořepin nastala až ve 20. století, a to výslovně racionální úvahou než [[Empirický|empirickým]] vývojem. Skořepiny se objevily již během první světové války, a to 5centimetrové válcové skořepiny použil [[Auguste Perret]] pro přestřešení doků v [[Casablanca|Cassablance]] v [[Alžírsko|Alžírsku]], tedy v [[Afrika|Africe]] a v roce [[1915]] [[Eugene Freyssine|Eugene Freyssinet]] částečně použil skořepinu pro kompozici ohromného parabolického žebra gigantických hangárů pro [[Vzducholoď|vzducholodě]] v Orly u [[Paříž|Paříže]].

Soubor: Club Táchira.jpg|Klub Táchira, Caracas Venezuela. Architekt Eduardo Toroja, 1955

Soubor: Cidade das Artes e da Ciência.jpg |[[Santiago Calatrava]], auditorium, město umění

Soubor: Auditório Simón Bolívar 02.jpg|Aoditorium Simona Bolivara, São Paulo (San Paolo), Brazilie. Architekt: Oscar Niemeyer 19

Soubor: Lentrée de la maison de lUNESCO à Paris (5212316697).jpg|Centrála unescoUNESCO v Paříži, skořepinová vstupní markýza Marcel Breuer.

Soubor: Bus station Brno Grand 1.jpg|Hlavní autobusové nádraží - Grand, Brno. Architekt [[Bohuslav Fuchs]], konstruktér [[Konrád Hruban]] 1948