Betonová skořepina: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m refy
Literatura
Řádek 2:
[[Soubor: Sydney Opera House Sails.jpg|náhled|Efekt skořepin komplikovaného druhu - [[Opera v Sydney]]]]
[[Soubor: Hipódromo de la Zarzuela-1.JPG|náhled|Dostihové závodiště – hypodrom v Zarzuelle. Architekt Eduardo Toroja]]
'''Betonové skořepiny''' nebo '''skořepinové střechy''' (někdy také jen [[Skořápka|skořepiny]]) jsou tenkostěnné (4-16 cm), obvykle bezprůvlakové a často i bezžeberné [[Střecha|střechy]], [[Strop|stropy]], stěny, mezilehlé a spojné plochy, [[Válec|válce]], tubusy a různé [[Vlna|vlny]], kdy [[Gravitační síla|přenos sil]] mezi probíhá zejména a především ve vlastním tvaru konstrukce podle jeho [[Profil|geometrického profilu]]. Byly a jsou používány jako [[Střecha|střechy]] [[Továrna|průmyslových objektů]] a později pro dobrý geometrický a architektonický efekt i pro stavby jiného poslání, nejčastěji [[Kostel|kostely]], [[Stadion|stadiony]], výstavní nebo [[Sportovní hala|sportovní haly]], [[Čerpací stanice pohonných hmot|benzinové čerpací stanice]], přístřešky či plážové restaurace.
 
== Skořepinové střechy ==
Jsou [[Železobeton|železobetonové]] [[Membrána|membrány]] v poměru k velikosti relativně tenké, které čelí [[Gravitace|působícím silám]] především [[Tvar|tvarem]], od kterého mají též stálost. Jméno i funkce pocházejí od pevné [[Skořápka|skořápky]] (zejména [[Vejce|vajec ptáků]]) nebo některých druhů [[Lastura|lastur]]. Mají různé prostorové tvary, nejčastěji tvar válce, [[Kopule|kopule]] nebo [[Vrcholík|kulového vrchlíku]], části kužele, [[Paraboloid|paraboloidu]] nebo tzv. zřícených nebo [[Přímková plocha|přímkových ploch]]. Tedy nejčastějšímiNejčastějšími plochami byly: [[Válec|válce]] ([[Valená klenba|valené klenby]]) části [[Kulová plocha|kulové plochy]], [[Konoid|konoidy]], [[Lomenice|lomenice]]<ref>[https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/odvaha-mu-nechybela-architekt-cerny-posadil-na-strechu-emauz-betonove-skorepiny-20171116.html Odvaha mu nechyběla. Architekt Černý posadil na střechu Emauz betonové skořepiny. Pražský deník 16.11. 2017]</ref>, vlny a podobně.
 
Nejznámějšími jsou pak „[[Klenba|kápě]]“ na [[Opera v Sydney|Opeře v Sydney]] ([[Plachtoví|připomínající napnuté plachty]]), jež jsou ale složitěji komponované plochy složené z více racionálních. Ve skutečnosti a[[le v Sydney]] nejde o čistou skořápku, ale o skládanou skořepinu, kde detailní podélné prvky skořepiny tvoří skládané [[Lamela|nosné lamely]]. To se odchýlilo od původní, příliš idealistické a snové [[Jørn Utzon|Utzonovy]] představy.<ref>[http://archiv.neviditelnypes.zpravy.cz/architek/0221_arch.htm Bílé plachty nad Sydney]</ref> Nejčistšími skořepinovými architektonickými projevy jsou dostihový stadion v [[Zarzuela|Zarzuelle]] a Oceánografický areál v [[Sevilla|Seville]].
 
== Historie ==
S velkou nadsázkou je někdy za první skořepinu považována [[Kopule|kopule]] římského [[Pantheon|Pantheonu]].<ref>[https://www.memento-historia.cz/clanek/59/pantheon-nejzachovalejsi-pamatka-antickeho-rima Pantheon, nejzachovalejší památka antického Říma. In. Memento historia 2020]</ref> Tedy počátek již ve [[Starověk|starověku]]. Tento předpoklad nejspíše neplatí. Přece jen nešlo o [[Beton|beton]] v pravém smyslu slova a již vůbec ne o [[Betonářská výztuž|beton vyztužený]]. Tedy [[Železobeton|železobeton]]. [[Klenba]] je z [[Emplekton|římského betonu]] a oproti skutečným skořepinám silná. Jak by ne, i když proti jiným starověkým nebo středověkým klenbám díky panelování vlastně útlá. Je to možná první krok a archetyp ke skořepinám, Vlastní geneze skořepin nastala až ve 20. století, a to výslovně racionální úvahou než [[Empirický|empirickým]] vývojem. Skořepiny se objevily již během první světové války, a to 5centimetrové válcové skořepiny použil [[Auguste Perret]] pro přestřešení doků v [[Casablanca|Cassablance]] v [[Alžírsko|Alžírsku]], tedy v [[Afrika|Africe]] a v roce [[1915]] [[Eugene Freyssine|Eugene Freyssinet]] částečně použil skořepinu pro kompozici ohromného parabolického žebra gigantických hangárů pro [[Vzducholoď|vzducholodě]] v Orly u [[Paříž|Paříže]].
Skutečný a cílevědomý počátek mají skořepiny v roce 1922, kdy německý fyzik Walter Bauerfeld aplikoval jeden z pavilonů souboru [[Zeiss Jena Theo 030|Zeiss]] v [[Jena|Jeně]] s e skutečnou vrchlíkovou betonovou skořápkou s velmi tenkou stěnou. Později při aplikaci již tehdy známého [[Torkretování|torkretování]] a ve spolupráci s inženýrem Franzem Dischingerem myšlenku dokončili a realizovali velmi tenkou skořepinu údajně o síle jen 3 cm.
Následovalo poměrně rychlé přijetí nového principu, přiměřeného zesílení stěny (aby výztuž měla alespoň minimální krytí) a aplikace na všechny možné druhy ploch, tvarů a funkčního užití.<ref>[https://dspace.cvut.cz/bitstream/handle/10467/67912/F1-DP-2017-Bestova-Bara-priloha-Optimalizace%20skorepiny.pdf?sequence=2&isAllowed=y Optimalizace skořepiny]</ref>
Řádek 31:
<gallery>
Soubor: Circular Quay, Sydney Harbour, Sydney (483218) (9439927171).jpg|Opera v Sydney, celková silueta. Architekt: [[Jørn Utzon]], inženýr 195
Soubor: Club Táchira.jpg|Klub Táchira, Caracas Venezuela. Architekt Eduardo Toroja, 1955
Soubor: Palazzetto Nervi.tif |Pallazzeto dello sport, Řím. Pier Luigi Nervi 1958
Soubor: Cidade das Artes e da Ciência.jpg |[[Santiago Calatrava]], auditorium, město umění
Soubor: Iglesia de Nuestra Señora de Guadalupe, Madrid - 2.JPG |Kostel Panny Marie Guadalopské, Madrid
Soubor: Puteaux Parvis de la Defense 1.jpg| CNIT - Centre Nationa d´Industrie Technique, Defence Paříž. Architekt Bernard Zehrfuss, Inženýr Jean Prouvé 1956-58
Řádek 44:
Soubor: TripoliLebanonFair OscarNiemeyer OpenAirTheatre7-RomanDeckert14102018.jpg|Volná skořepina v Tripoli, Libanonu. Architekt Oscar Niemeyer
Soubor: 2560x1920 Building in Parque do Ibirapuera.jpg|Auditorium v parku Ibirapuera v Sao Paulo, Brazilie. [[Oscar Niemeyer]]
Soubor: Auditório Simón Bolívar 02.jpg|Aoditorium Simona Bolivara, São Paulo (San Paolo), Brazilie. Architekt: Oscar Niemeyer 19
Soubor: Lentrée de la maison de lUNESCO à Paris (5212316697).jpg|Centrála unescoUNESCO v Paříži, skořepinová vstupní markýza Marcel Breuer.
Soubor: Ehime Convention Hall.jpg| Ehmine convention Hall, Jakonsko, [[Kenzó Tange|Kenzo Tange]]
Soubor: City Hall, Toronto, Ontario.jpg |Radnice v Torontu. Architekt Viljo Revel 1963
Soubor: Bus station Brno Grand 1.jpg|Hlavní autobusové nádraží - Grand, Brno. Architekt [[Bohuslav Fuchs]], konstruktér [[Konrád Hruban]] 1948
</gallery>
 
Řádek 64:
* TIPKA, Martin a Jiří NOVÁK. ''Analýza metod výpočtu železobetonových lokálně
podepřených desek''. V Praze: Projekt FRVŠ 905/2011/61. Dostupné zhttp://people.fsv.cvut.cz/~tipkamar/granty_soubory/FRVS_2011/analyza_lok_pod_desek.pdf
* HRUBAN Konrád, ''Betonové střechy s krátkými skořepinami''. Praha: TVV, 1952. 176 stran.
* HRUBAN Konrád, ''Betonové konstrukce''. Praha: ČSAV, 1959. 626 stran.
* HRUBAN Konrád, Vývoj tenkých škrupín. In: ''Technický obzor''. Praha,1941. S. 9-12
* HRUBAN Konrád, ''Lange parabolische Zylinderschalen''. IVBH V. Kongres, Lisabon, 1956.
* RÜHLE Hermann a kol., ''Priestorové strešné konštrukcie''. Bratislava: Alfa, 1976. 1. díl.
* GOTTHART Franz, SCHAEFER Kurt: ''Konstruktionslehre des Stahlbetons''. Band II: Tragwerke, Teil A: Typische Tragwerke''. Springer-Verlag Berlin, ISBN 3-540-16861-3.