Betonová skořepina: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
refy značka: možné problémové formulace |
m refy |
||
Řádek 5:
== Skořepinové střechy ==
Jsou [[Železobeton|železobetonové]] [[Membrána|membrány]] v poměru k velikosti relativně tenké, které čelí [[Gravitace|působícím silám]] především [[Tvar|tvarem]], od kterého mají též stálost. Jméno i funkce pocházejí od pevné [[Skořápka|skořápky]] (zejména [[Vejce|vajec ptáků]]) nebo některých druhů [[Lastura|lastur]]. Mají různé prostorové tvary, nejčastěji tvar válce, [[Kopule|kopule]] nebo [[Vrcholík|kulového vrchlíku]], části kužele, [[Paraboloid|paraboloidu]] nebo tzv. zřícených nebo přímkových ploch. Tedy nejčastějšími plochami byly [[Válec|válce]] ([[Valená klenba|valené klenby]]) části [[Kulová plocha|kulové plochy]], [[Konoid|konoidy]], [[Lomenice|lomenice]]<ref>[https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/odvaha-mu-nechybela-architekt-cerny-posadil-na-strechu-emauz-betonove-skorepiny-20171116.html Odvaha mu nechyběla. Architekt Černý posadil na střechu Emauz betonové skořepiny.
Nejznámějšími jsou pak „[[Klenba|kápě]]“ na [[Opera v Sydney|Opeře v Sydney]] (připomínající napnuté plachty), jež jsou ale složitěji komponované plochy složené z více racionálních. Ve skutečnosti a[[le v Sydney]] nejde o čistou skořápku, ale o skládanou skořepinu, kde detailní podélné skořepiny tvoří [[Lamela|nosné lamely]]. To se odchýlilo od původní, příliš idealistické a snové [[Jørn Utzon|Utzonovy]] představy.<ref>[http://archiv.neviditelnypes.zpravy.cz/architek/0221_arch.htm Bílé plachty nad Sydney]</ref> Nejčistšími skořepinovými architektonickými projevy jsou dostihový stadion v [[Zarzuela|Zarzuelle]] a Oceánografický areál v [[Sevilla|Seville]].
== Historie ==
S velkou nadsázkou je někdy za první skořepinu považována [[Kopule|kopule]] římského [[Pantheon|Pantheonu]]. Tedy počátek již ve [[Starověk|starověku]]. Tento předpoklad nejspíše neplatí. Přece jen nešlo o [[Beton|beton]] v pravém smyslu slova a již vůbec ne o [[Betonářská výztuž|beton vyztužený]]. Tedy [[Železobeton|železobeton]]. [[Klenba]] je z [[Emplekton|římského betonu]] a oproti skutečným skořepinám silná. Jak by ne, i když proti jiným starověkým nebo středověkým klenbám díky panelování vlastně útlá. Je to možná první krok a archetyp ke skořepinám, Vlastní geneze skořepin nastala až ve 20. století, a to výslovně racionální úvahou než [[Empirický|empirickým]] vývojem. Skořepiny se objevily již během první světové války, a to 5centimetrové válcové skořepiny použil [[Auguste Perret]] pro přestřešení doků v [[Casablanca|Cassablance]] v [[Alžírsko|Alžírsku]], tedy v [[Afrika|Africe]] a v roce [[1915]] [[Eugene Freyssine|Eugene Freyssinet]] částečně použil skořepinu pro kompozici ohromného parabolického žebra gigantických hangárů pro [[Vzducholoď|vzducholodě]] v Orly u [[Paříž|Paříže]].
Skutečný a cílevědomý počátek mají skořepiny v roce 1922, kdy německý fyzik Walter Bauerfeld aplikoval jeden z pavilonů souboru [[Zeiss Jena Theo 030|Zeiss]] v [[Jena|Jeně]] s e skutečnou vrchlíkovou betonovou skořápkou s velmi tenkou stěnou. Později při aplikaci již tehdy známého [[Torkretování|torkretování]] a ve spolupráci s inženýrem Franzem Dischingerem myšlenku dokončili a realizovali velmi tenkou skořepinu údajně o síle jen 3 cm.
Následovalo poměrně rychlé přijetí nového principu, přiměřeného zesílení stěny (aby výztuž měla alespoň minimální krytí) a aplikace na všechny možné druhy ploch, tvarů a funkčního užití.<ref>[https://dspace.cvut.cz/bitstream/handle/10467/67912/F1-DP-2017-Bestova-Bara-priloha-Optimalizace%20skorepiny.pdf?sequence=2&isAllowed=y Optimalizace skořepiny]</ref>
V prostředí [[České země|Českých zemí]] byl průkopníkem skořepinových konstrukcí prof. [[Konrád Hruban]], profesor [[Vysoké učení technické v Brně|VUT]] v Brně. Jeho nejznámějším dílem je zastřešení nástupiště autobusového nádraží Brno-Grand, které vytvořil v součinnosti a na základě návrhu [[Bohuslav Fuchs|Bohuslava Fuchse]].
Maximální rozvoj skořepinových konstrukcí nastal, a to zejména z architektonických důvodů ke konci 50. let a trval až do konce let 70tých. Nejvýraznější projevy architektury ze skořepinových prvků jsou spojeny se jmény architektů a konstruktérů: [[Pier Luigi Nervi|Piera Luigi Nervi]], [[Felix Candela|Felixe Candely]], [[Oscar Niemeyer|Oscara Niemeyera]],
== Výhody a nevýhody ==
To, co se v počátku rozvoje skořepin jevilo výhodou. Tenká stěna a s ní spojená malá spotřeba materiálu se posléze ukázaly být nevýhodami.<ref>[https://www.earch.cz/cs/revue/nekolik-centimetru-betonu-skorepiny-v-prumyslove-architekture-40-50-let Několik centimetrů betonu: skořepiny v průmyslové architektuře 40. a 50. let. E-Architekt 19.9. 2018]]</ref> Především proto, že se změnil poměr nákladů stavebních prací mezi cenami materiálů a technologií a lidské práce. Kdy cena lidské práce ve [[Rozvinuté země|vyspělých zemích]] postupně strmě narostla, zatím co, ceny materiálů rostly ve srovnání tím pomaleji. Druhým aspektem byly a jsou nesnáze s údržbou a nároky na údržbu a poměrně velká náchylnost k [[Degradace|chátrání]]. To především pro tenkou stěnu skořepiny a s tím spojené málo krytí, tedy izolaci výztuže před korozí. V chladném klimatu kvůli promrzání, v teplém klimatu naopak proniku vlhkých vzdušných par nebo i obsah soli v aerosolu v pobřežních oblastech. To vedlo, spolu s velmi vysokou pracností k ústupu ze všeobecného užívání.<ref>[https://www.idnes.cz/praha/zpravy/vozovna-hloubetin-demolice-dopravni-podnik.A180110_134136_praha-zpravy_rsr Nejmladší pražskou vozovnu tramvají čeká odstřel, střecha hrozí zřícením, iDNES 10.1. 2018]</ref>
Řádek 33:
Soubor: Club Táchira.jpg|Klub Táchira
Soubor: Palazzetto Nervi.tif |Pallazzeto dello sport, Řím. Pier Luigi Nervi 1958
Soubor: Cidade das Artes e da Ciência.jpg |[[Santiago Calatrava]], auditorium
Soubor: Iglesia de Nuestra Señora de Guadalupe, Madrid - 2.JPG |Kostel Panny Marie Guadalopské, Madrid
Soubor: Puteaux Parvis de la Defense 1.jpg| CNIT - Centre Nationa d´Industrie Technique, Defence Paříž. Architekt Bernard Zehrfuss, Inženýr Jean Prouvé 1956-58
Řádek 44:
Soubor: TripoliLebanonFair OscarNiemeyer OpenAirTheatre7-RomanDeckert14102018.jpg|Volná skořepina v Tripoli, Libanonu. Architekt Oscar Niemeyer
Soubor: 2560x1920 Building in Parque do Ibirapuera.jpg|Auditorium v parku Ibirapuera v Sao Paulo, Brazilie. [[Oscar Niemeyer]]
Soubor: Auditório Simón Bolívar 02.jpg|Aoditorium Simona Bolivara, Oscar Niemeyer
Soubor: Lentrée de la maison de lUNESCO à Paris (5212316697).jpg|Centrála unesco v Paříži, skořepinová vstupní markýza Marcel Breuer.
Soubor: Ehime Convention Hall.jpg| Ehmine convention Hall, Jakonsko, [[Kenzó Tange|Kenzo Tange]]
| |||