Hans Driesch: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
kat, typo
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Odstranění linku na rozcestník Aberdeen s použitím robota - Změněn(y) odkaz(y) na Aberdeen (Skotsko)
Řádek 2:
 
Driesch studoval od roku 1886 ve [[Freiburg]]u u A. Weismanna, od roku 1887 v [[Jena|Jeně]] [[Zoologie|zoologii]] u [[Ernst Haeckel|E. Haeckela]] a [[Botanika|botaniku]]. Od roku 1889 studoval mořskou biologii v [[Plymouth]]u, na výpravách do [[Indie]] a na ostrov [[Hvar]] a od roku 1891 pracoval na zoologické stanici v [[Neapol]]i.
Od roku 1900 přednášel v [[Heidelberg]]u, od roku 1907 byl profesorem přirozené teologie v [[Aberdeen (Skotsko)|Aberdeenu]]u ([[Skotsko]]), kde také napsal své hlavní dílo „Filosofie organického“ (''Philosophie des Organischen''). Od roku 1909 přednášel přírodní filosofii v Heidelbergu, od roku 1911 v [[Kolín nad Rýnem|Kolíně nad Rýnem]] a od roku 1921 filosofii v Lipsku. Zabýval se také parapsychologií a roku 1933 byl nacisty předčasně penzionován.<ref>[http://vlp.mpiwg-berlin.mpg.de/people/data?id=per63 Stránka MPI pro dějiny vědy.] </ref>
 
Drieschova vědecké kariéra začala už v Neapoli, kde studoval zejména zárodky ježovek a podařilo se mu oddělit první rozdělené buňky jejich [[zygota|zygot]]. Studium jejich dalšího vývoje inspirovalo jeho vitalismus. Původně se totiž domníval, že z každé z nich se vyvine příslušná část organismu, k jeho překvapení se však každá vyvíjela k celku organismu. Z toho Driesch odvodil, že každá buňka zárodku je předem naprogramována ke svému cíli – dospělému organismu – podobně, jak to předpokládala [[Aristotelés|Aristotelova]] [[entelechie]]. Základním rysem organismu je tedy jeho celistvost a zaměřenost k cíli, jak se projevuje např. v dorůstání orgánů nebo v reprodukci.