Betonová skořepina: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Nová stránka Betonové skořepiny |
Čj značky: editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení |
||
Řádek 1:
[[Soubor:L'Oceanografic (Valencia, Spain) 01.jpg|náhled|Největší a nejmladší projev úchvatných Candeolových skořepin oceánografického areálu ve Valencii]]
[[Soubor: Sydney Opera House Sails.jpg|náhled|Efekt skořepin komplikovaného druhu
[[Soubor: Hipódromo de la Zarzuela-1.JPG|náhled|
'''Betonové skořepiny''' nebo '''skořepinové střechy''' (někdy také jen skořepiny) jsou tenkostěnné (4-16 cm), bezprůvlakové a často i bezžeberné střechy, stropy, stěny, mezilehlé a spojné plochy, válce tubusy a různé vlny, kdy přenos sil mezi probíhá zejména a především ve vlastním tvaru konstrukce podle jeho geometrického profilu. Byly a jsou používány jako střechy průmyslových objektů a později pro dobrý geometrický a architektonický efekt i pro stavby jiného poslání
== Skořepinové střechy ==
Jsou železobetonové membrány v poměru k velikosti relativně tenké, které čelí působícím silám především tvarem, od kterého mají též stálost. Jméno i funkce pocházejí od pevné skořápky (zejména vajec ptáků) nebo některých druhů lastur. Mají různý prostorová tvar nejčastěji válce, kopule nebo kulového vrchlíku, části kužele, paraboloidu nebo ztv. zřícených nebo přímkových ploch. Tedy nejčastějšími plochami byly válce (válené klenby) části kulové plochy, konoidy, lomenice, vlny a podobně. Nejznámějšími jsou pak „kápě“ na opeře v Sydney (připomínající napnuté plachty) jež jsou ale složitěji komponované plochy složené z více racionálních. Ve skutečnosti ale v Sydney nejde o čistou skořápku ale o kompozitní skořepinu, kde detailní podélné skořepiny tvoří nosné lamely. To se odchýlilo od původní příliš idealistické a snové Utzonovy představy. Nečistšími skořepinovými architektonickými projevy jsou: dostihový stadion v Zarzuelle a Oceánografický areál v Seville.
| |||