Gotthardský úpatní tunel: Porovnání verzí

{{Infobox - železniční tunel

}}

'''Gotthardský úpatní tunel''' (GÚT) ({{Vjazyce2|de|''Gotthard-Basistunnel''}}) je železniční [[tunel]], který prochází [[Alpy|alpským]] [[Gotthardský masiv|Gotthardským masivem]]. Se svými 57&nbsp;[[kilometr]]y jde o nejdelší železniční tunel světa.<ref name="SWIS28532002">[http://www.swissinfo.ch/eng/Specials/Gotthard_base_tunnel/The_tunnel/Switzerland_has_its_record-breaking_tunnel.html?cid=28532002 Switzerland has its record-breaking tunnel]</ref><ref>[http://ekonomika.idnes.cz/svycari-dokoncili-nejdelsi-tunel-sveta-meri-jako-cesta-z-prahy-do-pribrami-1tn-/eko-doprava.aspx?c=A101015_130457_eko-doprava_vem Švýcaři dokončili nejdelší tunel světa. Měří jako cesta z Prahy do Příbrami - iDnes]</ref> [[Úpatní tunel|Úpatní]] v&nbsp;názvu tunelu znamená, že portály tunelu jsou umístěny na úpatí masivu, tedy trať nestoupá po úbočí k tunelu, jako je to v&nbsp;případě staršího [[Gotthardský železniční tunel|Gotthardského tunelu]].

 

== Koncepce ==

[[Soubor:Knotensystem Schweiz mit GBT und CBT 2019.png|náhled|vlevo|Koncept švýcarské rychlé železniční sítě]]

[[Soubor:Alptransit project overview engl.jpg|náhled|vlevo|Úpatní tunely Gotthard, Lötschberg, [[Cenerský úpatní tunel|Ceneri]] a&nbsp;Zimmerberg]]

 

== Stavební úseky ==

[[Soubor:GBT-tube.png|náhled|vpravo|Řez tubusem GÚT<ref name="TGRL"/><br />''1 tubusová stěna<br />2 hydroizolace<br />3 vnitřní tubus<br />4 průsaková voda<br />5 drenážní zásyp<br />6 odvod průsakové vody<br />7 základová deska podloží<br />8 sběr spodní vody<br />9 sběr tubusové vody<br />10, 11 kabelové kolektory<br />12 koleje'']]

[[Soubor:GBT-map.png|náhled|vlevo|Mapa tunelu GÚT<ref name="TGRL"/><ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Gotthard-Basistunnel-Grafiken 1 |url=http://www.alptransit.ch/fileadmin/images/gallery/Gotthard-Basistunnel/grafiken/%C3%9Cbersicht_GBT.pdf |datum přístupu=20-08-2010 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100820195925/http://www.alptransit.ch/fileadmin/images/gallery/Gotthard-Basistunnel/grafiken/%C3%9Cbersicht_GBT.pdf |datum archivace=20-08-2010 |nedostupné=ano }}</ref>]]

 

=== Pozemní stavba ===

Na povrchu musela projekce stavby respektovat místní osídlení, které se nachází v&nbsp;údolní oblasti kolem severního a&nbsp;jižního portálu.<ref name="TGRL"/> Projekcí na povrchu byla pověřena společnost ''Beratungsgruppe für Gestaltung'' tvořená týmem architektů, projektantů krajiny a&nbsp;specialistů na životní prostředí byla odpovědná za optimální trasování povrchové stavby, její přizpůsobení krajině i&nbsp;za estetické začlenění tunelových portálů. Dále při projekci musely být vzaty v&nbsp;úvahu geografické aspekty zahrnující umístění měst a&nbsp;obcí, nádrže vody pro hydroelektrárny a&nbsp;dopravní cesty ke staveništi.

 

=== Podzemní stavba ===

Projekce podzemní stavby vyžadovala stejně důkladnou přípravu a&nbsp;[[geologický průzkum]].<ref name="TGRL"/> Alpy byly utvářeny před miliony let, kde byl původně prehistorický oceán. Pozůstatkem tohoto oceánu je množství [[sediment]]ů a [[krystalický substrát]]. Při vrásnění zemského povrchu se v&nbsp;oblasti dnešních Alp setkala evropská a&nbsp;africká [[kontinentální deska]]. Tlakem těchto desek došlo k&nbsp;vyzvednutí alpských masivů z&nbsp;původního moře. Krystalická jádra masivu Aare a&nbsp;Gotthard byly vytvořeny téměř současně, jižní masivy později. Toto tváření povrchu Země vytvořilo dnešní charakter Alp.

 

 

=== Plnoprofilové razicí stroje ===

[[Soubor:TBM S-210 Alptransit Gotthard Modell 2.jpg|náhled|Model TBM S-210]]

[[Soubor:TBM S-2xx.png|náhled|Schema kombajnu TBM S-2xx]]

 

=== Trasování ===

Trasování ražby tunelu<ref name="TGRL"/> je technicky náročná operace, protože v&nbsp;podzemí není možno vytyčit vizuální cílový bod, ke kterému by ražba směrovala, a&nbsp;dálkově tento bod zaměřit. Důvodem je prostá neprostupnost horniny. U&nbsp;ražby přímých šachet a&nbsp;štol je situace relativně jednoduchá. Při ražbě tunelu, který prochází oblouky a&nbsp;klesáním, respektive stoupáním, je situace náročná pro zaměření směru postupné ražby. Základní principy [[zeměměřictví]] je v&nbsp;takovýchto případech nutno doplnit o&nbsp;metody transponování výsledků [[sférická trigonometrie|sférické trigonometrie]].

 

 

== Historie a postup prací ==

Práce na ražení tunelu probíhaly celkem 25 let<ref>[http://www.ct24.cz/svet/104361-nejdelsi-tunel-na-svete-byl-prorazen/ Nejdelší tunel na světě byl proražen ČT24]</ref> a dne 15. října 2010 ve 14.18 byl tunel kompletně proražen.<ref name="SWIS28532002"/> K dokončení a zahájení provozu došlo v roce [[2016]].<ref name="otevren" /> S výstavbou<ref name="CHPC"/> a harmonogramem GÚT taktéž souvisí návazný [[Cenerský úpatní tunel]].

 

 

=== Rok 1970–1979 ===

* 1971 Znovu se přezkoumává navržená varianta. Vzhledem k názorovým neshodám mezi přívrženci trasy Gotthard-Simplon-Splügen a vlivem hospodářské recese dochází k zastavení projektu tunelu. V roce 1971, Švýcarská spolková rada pověřuje Švýcarské spolkové dráhy (SBB) vypracováním projektu výstavby úpatního Gotthardského tunelu Erstfeld-Biasca, který by umožnil rychlou realizaci stavebních prací.

* 1975 Představení projektu výstavby tunelu.

 

=== Rok 1980–1989 ===

* 1983 Další přehodnocení projektu výstavby tunelu. Švýcarská spolková rada dospěla k závěru, že nové železniční spojení přes Alpy není úplně naléhavé.

* 1986 Opětovné přezkoumání projektu s ohledem propojení severního okraje Alp a jižní hranice Švýcarska s Itálií.

 

=== Rok 1990–1999 ===

* 2. května 1992 Švýcarsko se zavazuje realizovat dohodnuté přepravní kapacity dopravy sjednané s Evropskou unií.

* 27. září 1992 bylo provedeno referendum, ve kterém se 64 % Švýcarů souhlasně vyjadřuje k výstavbě nového železničního spojení přes Alpy. Od tohoto souhlasu se odvíjí další postup plánování a výstavby NRLA Gotthardského a Lötschberského tunelu.

 

=== Rok 2000–2009 ===

* 1. března 2000 u Sedrunu je dokončena 800 m hluboká hlavní šachta až na úroveň budoucího GÚT.

* 10. července 2000 je proveden první odstřel u Bodio, koncem roku jsou zahájeny stavební práce u Ticino. Jako první fáze, je postaven 1,2 km dlouhý obchvat u tunelu.

| titul = Bázový tunel Gotthard od prvních představ k uvedení do provozu, 1. díl

| periodikum = Stavebnictví

| url = http://www.hochtief.cz/stazeni-souboru/3634/stavebnictvi-2017-05.pdf?fd=fd

| datum vydání = 05/17

| strany = 46, 50, 51

| datum přístupu = 2020-09-26

}}</ref>

* 11. prosince 2016 – Otevření Gotthardského úpatního tunelu pro komerční provoz.

* září 2020 – otevření návazného [[Cenerský úpatní tunel|Cenerského úpatního tunelu]] pro komerční provoz.<ref>{{Citace elektronické monografie

| titul = Švýcaři slaví. Dokončili tunel Ceneri a tím i železniční dílo století

| url = https://zdopravy.cz/svycari-slavi-dokoncili-tunel-ceneri-a-tim-i-zeleznicni-dilo-stoleti-59661/

| vydavatel = Zdopravy.cz

| datum vydání = 2020-09-04

| datum přístupu = 2020-09-04

 

== Technické informace tunelu ==

{|class="wikitable"

!colspan="2"|Provozní data<ref name="RTGBT1">[http://www.railway-technology.com/projects/gotthard-base-tunnel/specs.html Railway Technology]</ref><ref name="PFGBT">[http://www.57km.ch/fileadmin/gotthard/Downloads/Dokumente_PDF_e/Project_data_Gotthard_raw_construction_e.pdf Project data_Gotthard raw construction]</ref>

 

== Zajímavosti ==

* K ověření polohy a vlastností horninového masívu tunelovací stroje razily také průzkumnou štolu Piora v délce 5,540 km.<ref name=":0" />

* Na výstavbu bylo spotřebováno čtyři miliony kubických metrů betonu, 1,4 milionů tun cementu, 3 miliony m² výztužných sítí, 125 000 t oceli výztužných rámů primárního ostění.

 

== Odkazy ==

=== Poznámky ===

<references group="pozn." />

* [https://www.alptransit.ch/fileadmin/dateien/media/zahlen_und_fakten/gbt_e.pdf Základní projekční data GÚT]

 

{{Autoritní data}}

 

[[Kategorie:Železniční tunely ve Švýcarsku]]