Opilost: Porovnání verzí

'''Opilost''' neboli '''opojenost''' či též '''ebrieta''' je stav, který vzniká po intoxikaci [[Ethanol|alkoholem]].

 

== Stádia opilosti ==

Obecně dle množství alkoholu v krvi lze rozdělit opilost do několika stádií:<ref name="kalina">{{citace monografie | jméno = K., a kol. | příjmení = Kalina | odkaz na autora = | titul = Základy klinické adiktologie | vydavatel = Grada Publishing| místo = Praha | rok = 2008| počet stran = 392| kapitola = | strany = 341–342}}</ref>

# ''mírná opilost'' (1,00–1,49&nbsp;‰) — subjekt hovorný, [[euforie]], místy planě vtipkuje, je zvýšené sebevědomí a sebedůvěra. Psychomotorika je již ovlivněna alk. intoxikací — [[Reakční doba|reakční čas]] je prodloužen, nad 1&nbsp;‰ pak [[ataxie]], pohledový [[nystagmus]] (mimovolní pohyby očí).

# ''střední opilost'' (1,50–1,99&nbsp;‰) — psychomotorika již výrazněji narušena — jsou přítomny poruchy koordinace a zpomalení tělesných pohybů, snížena pozornost. [[Afektivita]] (tj. přibližně emoční vyladění) je labilní — nálada se může buď zlepšit, nebo naopak zhoršit a nastupuje celkový útlum (možno až k usnutí), možné i kolísání z obou krajních poloh. Deliberace jednání (snížení zábran) — opilecká sebevražednost, agresivita.

# ''těžká opilost'' (2,00–2,99&nbsp;‰) — blábolivá řeč, neschopnost samostatné chůze, psychické poruchy, výraznější poruchy chování (podobně jako výše – opilecká suicidia, agresivita), zvracení.

# ''vážná otrava alkoholem'' (3,00–3,99&nbsp;‰) — těžké poruchy vědomí ([[stupor]]), obluzení, nereaguje na podněty, dýchání je pomalé a mělké, mohou být [[Srdeční arytmie|poruchy srdečního rytmu]]. Riziko zástavy dechu a oběhu.

 

Nutno ovšem dodat, že individuální snášenlivost je velmi široká. Trénovaní jedinci (tj. jedinci na vrcholu tolerance) jsou schopni i s hladinou alkoholu blížící se 3&nbsp;‰ působit v kontaktu s okolím zcela nenápadně a z opilosti je usvědčí až dechová zkouška či toxikologické vyšetření krve. Řidič [[Milan Čurda]] řídil v květnu 2005 svůj fekální vůz údajně s téměř 7,9&nbsp;‰ alkoholu v krvi a přestože [[Jan Podlaha]], [[primář]] [[protialkoholní záchytná stanice|protialkoholní záchytné stanice]] v Praze na [[Fakultní nemocnice na Bulovce|Bulovce]], prohlásil, že 7,9&nbsp;‰ není možných a že i člověk, který umí pít a je od dětství zvyklý na pití, by při takové hodnotě byl v těžkém [[bezvědomí]], ředitel semilské dopravní policie Milan Čermák, Policejní mluvčí Soňa Šídová i Milan Krejza z městského úřadu v Semilech však výsledek měření obhajovali. Čurdova [[obhajoba]], že s 8&nbsp;‰ alkoholu v krvi by musel být dávno mrtvý, soud o jeho nevině nepřesvědčila. Již v dubnu 2005 byl Čurda [[Policie České republiky|policejní]] hlídkou při jedné z bezpečnostních akcí Kryštof v [[Lomnice nad Popelkou|Lomnici nad Popelkou]] zastaven poté, co kličkoval po silnici osobním vozem značky [[AvtoVAZ|Lada]] (navíc s propadlou technickou prohlídkou, a po pozitivní dechové zkoušce byl převezen k testování krve, kde mu bylo krevní zkouškou naměřeno 4,19&nbsp;‰.

 

== Odkazy ==

=== Reference ===

<references />

* {{Wikislovník|heslo=opilost}}

 

{{Autoritní data}}

 

[[Kategorie:Alkoholismus]]