Mikuláš Trčka z Lípy: Porovnání verzí

Díky přátelství s [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřichem z Rožmberka]] měl značný vliv i u katolické strany a velmi obratně těchto konexí využíval. Byl hlavním vyjednavačem ve sporech [[Táborský svaz|Táboritů]] a [[Rožmberkové|Rožmberků]]. V roce 1444 stál za smírnou výpovědí v záležitosti sporu Oldřicha z Rožmberka s městy [[Tábor]], [[Písek (město)|Písek]] a [[Vodňany]].<ref name=":1" /> Na svého přítele Rožmberka se obrátil i při jednom sporu, do kterého se dostali jeho kupci v Rakousích. Tento spor pak díky Rožmberkovi vyústil až v ultimátní vyjádření východočeského [[landfrýd]]u o možnosti vpádu vojsk do Rakous, ke kterému samozřejmě nedošlo a spor se urovnal mírovou cestou.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Rynešová|jméno=Blažena|příjmení2=|jméno2=|titul=Listář a listinář Oldřicha z Rožmberka 1418-1462|vydání=|vydavatel=UK|místo=Praha|rok=1932|počet stran=|strany=268|isbn=}}</ref> V roce 1443 hostil na hradě [[Lipnice nad Sázavou (hrad)|Lipnici]] sněm českých stavů, na kterém se měl řešit postup jednání s říšským králem ve věci obsazení českého trůnu. Výsledek tohoto sněmu vedl k dalšímu jednání 8. ledna 1444 taktéž na Trčkově panství, tentokrát v [[Pelhřimov]]ě. Odtud již byla vyslána výprava s konkrétní žádostí o vydání [[Ladislav Pohrobek|Ladislava Pohrobka]] do Čech. Na svých panstvích následně hostil několik dalších významných sněmů českých stavů.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Urbánek|jméno=Rudolf|příjmení2=|jméno2=|titul=Věk Poděbradský I.|vydání=|vydavatel=Jan Laichter|místo=Praha|rok=1915|počet stran=|strany=639-646639–646|isbn=}}</ref>