Korsika: Porovnání verzí

'''Korsika''' ([[Francouzština|francouzsky]] ''Corse,'' [[Latina|latinsky]], [[Italština|italsky]] a [[Korsičtina|korsicky]] ''Corsica'') je [[ostrov]] ležící v západním [[Středozemní moře|Středozemním moři]] a spadající pod správu [[Francie]]. Rozloha ostrova dosahuje 8680 km², je [[Největší ostrovy Středozemního moře|4. největším ostrovem]] ve Středomoří. Ostrov je dlouhý 183 km a široký 83 km, což přibližně odpovídá vzdálenostem ostrova od evropské pevniny. Od [[Francie]] je vzdálen 180 km, od [[Itálie]] 80 km. ObývánOd sousedního italského ostrova [[Sardinie (ostrov)|Sardinie]] je na jihu oddělen [[Bonifácký průliv|Bonifáckým průlivem]], který je 12 km široký.

Korsika má přibližně 322 000 obyvateliobyvatelů. Nejvyšší horou ostrova je [[Monte Cinto]], které dosahuje 2706  m n. m. Oficiálním jazykem je [[francouzština]], hovoří se tu ale často [[italština|italsky]] a také [[korsičtina|korsicky]]. Tento původní jazyk byl dlouhá léta zakázán, ale dnes se běžně vyučuje na středních a vysokých školách. Jazyk se řadí do italského nářečí, patří do skupiny toskánských dialektů, z [[latina|latiny]]. Korsika je místem narození [[Napoleon Bonaparte|Napoleona Bonaparte]] a nedotčenou krajinou s množstvím ledovcových jezer.

Části ostrova jsou zapsány v [[UNESCO]]. [[Ostrov]] je znám pro své bělavé [[pláž]]e a čisté [[moře]] (délka pobřeží je 1047 km), což ho řadí mezi častý [[Cestovní ruch|cíl turistů]].

První záznamy o osídlení ostrova pocházejí z dob [[Antické Řecko|antického Řecka]], kdy byl ostrov osídlen [[Řekové|Řeky]], [[Etruskové|Etrusky]] a [[Kartágo|Kartaginci]]. Roku [[564]] [[př. n. l.]] založili Řekové dnešní hlavní město [[Ajaccio]]. V roce [[227]] [[př. n. l.]] připadl ostrov do sféry vlivu [[Římská říše|Římské říše]] jako římská provincie, zahrnující ostrovy [[Sardinie a Korsika|Sardinii a Korsiku]].

Ve [[středověk]]u se ostrov opět stal cílem mnohých zájmů, a tak se na něm střídali vládci. Nejprve ostrov patřil italskému státu [[PisaPisánská republika|státu Pise]], pak [[JanovJanovská (Itálie)republika|JanovuJanovské republice]]. [[Přístav]]ní město [[Calvi]] je jedním z možných rodišť „Janovana“ [[Kryštof Kolumbus|Kryštofa Kolumba]]. Ve středověku se také na ostrově začaly pěstovat jedlé [[Kaštanovník setý|jedlé kaštany]] a [[oliva|olivy]]. V [[Italské války|italských válkách]] získala ostrov v [[16. století]] [[Francie]], ale po uzavření mírové smlouvy byl ostrov navrácen opět městuměstské republice [[Janov (Itálie)[[Italština|Janovitalsky]] ''Repubblica di Genova)''. Po obvodě celého ostrova postavili Janované obranné věže, které chránily ostrov před nájezdy muslimských [[pirát]]ů ze Severní Afriky.<ref>{{Citace elektronického periodika

Severní část (prst) ostrova kulminuje vrcholem [[Mt. Stello]] a pokračuje na jih, kde vrcholí na [[Mt. San Pietro]] (1&nbsp;766 m). Tato horská skupina je mladšího data a tvoří ji krystalické břidlice a [[Mezozoikum|druhohorní]] [[sediment]]y. Vápenité [[břidlice]] obsahují ještě [[fylit]]y a polohy [[diorit]]ů a [[diabas]]ů. Konečnou podobu dalo této oblasti [[alpinské vrásnění]]. Na jihu kolem [[Bonifacio|Bonifacia]] se vklínily [[Neogén|neogenní]] vápencové sedimenty. Větší část ostrova zabírají [[Horský štít|skalní štíty]] se strmými stěnami, přecházející na západě v pobřeží [[fjord]]ového typu. Některé teorie hovoří o pokračování vrásné zóny [[Španělsko|španělské]] [[Sierra Nevada|Sierry Nevady]]. V každém případě je tento [[krystalický masiv]] jedním z nejstarších v Evropě. Na jeho stavbě se podílejí hlavně [[žula|žuly]] [[Hercynské vrásnění|variského stáří]] s četnými zlomy a méně často [[porfyr]]y ([[Paglia]], [[Orba (město)|Orba]]). Ostré vrcholy, hluboce zaříznutá údolí alpského rázu, pozůstatky ledovcové činnosti (období pleistocénu) ve formě [[kar]]ů a [[jezero|jezer]] (Lac du Rotondo, Nino), to jsou ''Korsické Alpy''. Pohoří je orientováno SSZ-JJV, ale jednotlivé hřebeny stojí k této ose příčně. Přechod hor je proto fyzicky náročný. V hlavním směru se nacházejí široká a hluboká sedla, oddělující dílčí horské skupiny. Přes ně vede čára rozvodí, a také [[silnice]] ([[Col de Vergio]], [[Vizzavona]], [[Verda]], [[Bavella]]).

Hory pro evropské návštěvníky zpřístupnili horolezci [[Francis Fox Tuckett]] a [[Douglas William Freshfield]]. [[horolezectví|Horolezecky]] oblast objevil v letech [[1899]], [[1902]] a [[1904]] [[stuttgart]]ský doktor [[Felix von Cube]], který zpracoval na tehdejší dobu velmi kvalitní [[mapa|mapu]]. Na jeho památku byla na [[Plateau de Stagnu]] umístěna deska. V roce [[1972]] byl vytvořen [[Regionální přírodní park Korsika]] (Parc Natural Regional de la Corse), který zahrnuje skoro 40 % plochy ostrova.

Na ostrově žije zhruba 320 &nbsp;tisíc obyvatel, z toho asi 100 &nbsp;tisíc ve městech [[Bastia]] a [[Ajaccio]]. Vzhledem k povrchu ostrova a drsným horským podmínkám patří Korsika k oblastem s nejmenším zalidněním. Mladá [[generace]] se stěhuje do měst, kde je více pracovních možností a turistický ruch. Na Korsice je mnoho [[Rybolov|rybářských]] vesniček – rybaření byla dříve hlavní obživa tamějších obyvatel.