Korsika: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Historie: typografie za použití AWB |
m →Historie: Odkazy, slovosled, sousední ostrov Sardinie, podrobnosti podle francouzské Wikipedie značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 22:
| časové pásmo = +1
}}
'''Korsika''' ([[Francouzština|francouzsky]] ''Corse,'' [[Latina|latinsky]], [[Italština|italsky]] a [[Korsičtina|korsicky]] ''Corsica'') je [[ostrov]] ležící v západním [[Středozemní moře|Středozemním moři]] a spadající pod správu [[Francie]]. Rozloha ostrova dosahuje 8680 km², je [[Největší ostrovy Středozemního moře|4. největším ostrovem]] ve Středomoří. Ostrov je dlouhý 183 km a široký 83 km, což přibližně odpovídá vzdálenostem ostrova od evropské pevniny. Od [[Francie]] je vzdálen 180 km, od [[Itálie]] 80 km.
Korsika má přibližně 322 000 Části ostrova jsou zapsány v [[UNESCO]]. [[Ostrov]] je znám pro své bělavé [[pláž]]e a čisté [[moře]] (délka pobřeží je 1047 km), což ho řadí mezi častý == Historie ==
První záznamy o osídlení ostrova pocházejí z dob [[Antické Řecko|antického Řecka]], kdy byl ostrov osídlen [[Řekové|Řeky]], [[Etruskové|Etrusky]] a [[Kartágo|Kartaginci]]. Roku [[564]] [[př. n. l.]] založili Řekové dnešní hlavní město [[Ajaccio]]. V roce [[227]] [[př. n. l.]] připadl ostrov do sféry vlivu [[Římská říše|Římské říše]] jako římská provincie, zahrnující ostrovy [[Sardinie a Korsika|Sardinii a Korsiku]].
Ve [[středověk]]u se ostrov opět stal cílem mnohých zájmů
| titul = Janovská věž u městečka Erbalunga na Cap Corse – Torra d’Erbalunga
| periodikum = Cestynamotorce.cz
| datum_vydání = 20. července 2015
| url = http://www.cestynamotorce.cz/janovska-vez-u-mestecka-erbalunga-na-cap-corse-torra-derbalunga/
}}</ref> Počet obyvatel se v důsledku bojů a únosů do otroctví značně snižoval. V roce 1676 přijeli na ostrov řečtí exulanti, jimž zde Janované udělili azyl.
}}</ref> V krátkém nejistém období se o samostatnost Korsiky zasazoval význačný rodák [[Pasquale Paoli]]. Korsika definitivně připadla do područí Francie roku [[1768]], kde zůstala až do roku [[1942]], kdy byla obsazena a krátce okupována italskými vojsky. Od roku [[1982]] má v rámci Francie [[autonomie|autonomii]] s vlastní vládou a regionálním [[parlament]]em. Na ostrově stále nicméně existuje autonomistické hnutí, nyní reprezentované stranou ''Pè a Corsica'' (''Pro Korsiku''). Ve volbách v roce 2017 tato strana získala 56,5% a stala se tak nejsilnější korsickou stranou. Mezi její aktuální požadavky patří např. povýšení [[Korsičtina|korsičtiny]] na [[úřední jazyk]].<ref>{{Citace elektronického periodika▼
V krátkém nejistém období se o samostatnost Korsiky zasazoval význačný rodák [[Pasquale Paoli]] (1725–1807). Stát Janov se vzhledem ke svým zájmům na pevnině nebyl schopen sám se postavit proti korsické vzpouře a požádal francouzského krále o vojenské jednotky pro potlačení vzpoury. Několik tisíc francouzských vojáků - jménem janovské vlády a na její náklady - tak bylo vysláno, aby obsadilo pevnosti ostrova. Za několik let, aniž by cokoli získala, se Janovská republika ocitla vůči francouzskému králi zavázána nad rámec svých ekonomických možností. Nakonec Janovská republika na úhradu svých dluhů odstoupila ostrov Korsiku francouzskému králi a tak roku [[1768]] Korsika definitivně připadla do područí Francie. Součástí Francie zůstala až do roku [[1942]], kdy byla obsazena a do září 1943 okupována italskými vojsky. Po pádu fašistického režimu v Římě okupovala ostrov německá vojska, ale již v říjnu 1943 Němci ustoupili před [[Svobodná Francie|francouzskou]] armádou generála [[Charles de Gaulle|de Gaulle]].
▲
| příjmení =
| jméno =
Řádek 49 ⟶ 57:
== Geografie ==
Severní část (prst) ostrova kulminuje vrcholem [[Mt. Stello]] a pokračuje na jih, kde vrcholí na [[Mt. San Pietro]] (1 766 m). Tato horská skupina je mladšího data a tvoří ji krystalické břidlice a [[Mezozoikum|druhohorní]] [[sediment]]y. Vápenité [[břidlice]] obsahují ještě [[fylit]]y a polohy [[diorit]]ů a [[diabas]]ů. Konečnou podobu dalo této oblasti [[alpinské vrásnění]]. Na jihu kolem [[Bonifacio|Bonifacia]] se vklínily [[Neogén|neogenní]] vápencové sedimenty. Větší část ostrova zabírají [[Horský štít|skalní štíty]] se strmými stěnami, přecházející na západě v pobřeží [[fjord]]ového typu. Některé teorie hovoří o pokračování vrásné zóny [[Španělsko|španělské]] [[Sierra Nevada|Sierry Nevady]]. V každém případě je tento
== Rozdělení ostrova ==
Řádek 72 ⟶ 80:
=== Historie horolezectví ===
Hory pro evropské návštěvníky zpřístupnili horolezci [[Francis Fox Tuckett]] a [[Douglas William Freshfield]]. [[horolezectví|Horolezecky]] oblast objevil v letech [[1899]], [[1902]] a [[1904]] [[stuttgart]]ský doktor [[Felix von Cube]], který zpracoval na tehdejší dobu velmi kvalitní [[mapa|mapu]]. Na jeho památku byla na [[Plateau de Stagnu]] umístěna deska. V roce [[1972]] byl vytvořen [[Regionální přírodní park Korsika]] (Parc Natural Regional de la Corse), který zahrnuje skoro 40
V současné době vede na Korsice přes dva tisíce horolezeckých cest<ref>[http://escalade.corse.topo.free.fr Escalade Corse - přehled horolezeckých oblastí na Korzice] francouzsky</ref>. Většina z nich je kratší sportovní lezení na pobřeží<ref>[http://www.horydoly.cz/horolezci/porto-mala-prijemna-lezecka-oblast-na-korsice.html Porto, malá lezecká oblast na Korsice]</ref> i ve vnitrozemí, část klasických cest poskytuje dlouhé vícedélkové lezení ve vnitrozemských horách.
Řádek 80 ⟶ 88:
== Demografie ==
[[Soubor:Brando-Lavasina hameau-1.jpg|náhled|Severní pobřeží Korsiky]]
Na ostrově žije zhruba 320
Dějiny [[ostrov]]a byly celá staletí velmi rušné. Od dob [[starověký Řím|Říma]] přes [[Saracén]]y, dlouhou [[Vojenská okupace|okupaci]] [[Janovská republika|Janovem]], přes krátké období samostatnosti až po jeho připojení k Francii. Obtížně dostupné hory byly hrdým Korsičanům vždy dobrým domovem a [[macchie]] laskavou matkou.
|