Trest smrti: Porovnání verzí

{{legenda|rgb(232, 170, 48)|existuje, ale dlouhodobě není praktikován}}

{{legenda|rgb(204, 118, 98)|uplatňován za některé trestné činy}}]]

'''Trest smrti''' neboli '''nejvyšší trest''', či také '''absolutní trest''', je trest, který předpokládá [[usmrcení]] (neboli [[Poprava|popravu]]) člověka [[soud|odsouzeného]] za [[trestný čin]], za který je dle platného [[trestní právo|trestního]] práva možné tento trest uložit (v dřívějších dobách byly takovéto trestné činy nazývány ''hrdelními zločiny'').

 

== Historie ==

=== Dějiny trestu smrti ve světě ===

Trest smrti byl nejvyšším trestem po tisíciletí, užívaný po celém světě, podložený i dobovými kodexy práva (např. [[Starý zákon]], [[římské právo]], apod.). Ne vždy byl používán způsobem a za okolností, které bychom dnes mohli označit za eticky pochopitelné, jako např. ukřižování několika tisíc lidí po porážce [[Spartakovo povstání|Spartakova povstání]].

 

 

Prvním státem, který zrušil trest smrti, se stalo [[Toskánsko]] v&nbsp;roce [[1786]] za panování pozdějšího habsburského císaře [[Leopold II.|Leopolda&nbsp;II.]] V&nbsp;[[Habsburská monarchie|habsburské monarchii]] byl trest smrti krátkodobě de facto zrušen za panování [[Josef II.|Josefa&nbsp;II.]]<ref> http://www.libri.cz/databaze/dejiny/text/t55.html </ref> Další ohlasy se objevily až o 50&nbsp;let později na americkém kontinentu, roku [[1846]] zrušil trest smrti americký stát [[Michigan]], roku [[1853]] [[Venezuela]], v&nbsp;Evropě roku [[1867]] [[Portugalsko]].

 

=== Dějiny trestu smrti v Česku ===

{{viz též|Trest smrti v Československu}}

Trest smrti byl v [[Česko|Česku]] zrušen v rámci [[Josefinismus|josefinských reforem]] v roce 1787, nicméně již v roce 1795 byl pro vybrané trestné činy obnoven. V&nbsp;[[Československo|Československu]] bylo po roce [[1918]] převzato trestní právo z&nbsp;[[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]], kde byl trest smrti zachován a uplatňován za poměrně malý počet trestných činů. Po roce [[1920]] (''Zatímní návrh obecné části [[zákon|trestního zákona]]'') bylo trest smrti možné uložit pouze při [[stanné právo|stanném právu]] nebo u [[doživotí|doživotně]] odsouzeného, který opětovně spáchal trestný čin, pro nějž byl odsouzen. V&nbsp;letech [[1918]] až [[1933]] bylo popraveno devět lidí ([[Tomáš Garrigue Masaryk]] udělil naprosté většině odsouzenců milost). Po roce [[1934]] (vydání [[zákon]]a č.&nbsp;91/1934&nbsp;Sb.) byl trest smrti zachován, využívaly se ale spíše jiné tresty: těžší tresty [[žalář]]e a doživotí.

 

 

== Současný stav ==

Někteří sociologové poukazují na souvislost mezi pojetím obecného významu trestu a aplikací trestu smrti. Zatímco evropská [[tradice]] vnímá trest jako [[Trest (výchovný prostředek)|výchovný prostředek]] směřující k&nbsp;napravení odsouzeného, americké pojetí práva dává trestu význam odplaty. Z&nbsp;tohoto důvodu je v&nbsp;USA v&nbsp;současnosti velmi nepravděpodobné zrušení tohoto druhu trestu.

 

| url = http://www.independent.co.uk/news/world/middle-east/saudi-arabia-executions-amnesty-international-beheadings-death-sentences-rate-under-king-salman-10470456.html

| datum přístupu = 2017-04-15

 

Podle průzkumu veřejného mínění z&nbsp;května 2013 se 62 %&nbsp;občanů ČR vyslovilo pro existenci trestu smrti. Časem však podpora trestu smrti českou veřejností klesá, v roce 2019 trest smrti podporovalo 50 % respondentů, rozhodnou podporu vyjádřilo 19 % respondentů.<ref>Martin Ďurďovič: [http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a7020/f3/ob130530.pdf ''Postoje občanů k trestu smrti – květen 2013] {{Wayback|url=http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a7020/f3/ob130530.pdf |date=20140222160729 }}'', tisková zpráva CVVM, 30. 5. 2013</ref><ref name="Kunštát">Daniel Kunštát: [https://web.archive.org/web/20120327182421/http://www.cvvm.cas.cz/upl/nase_spolecnost/100043s_kunstat-trestsmrti.pdf ''Trest smrti res publica?''], výzkum [[CVVM]]</ref> <ref>{{Citace elektronického periodika

 

== Náboženství ==

[[Starý zákon]] výslovně přikazuje trest smrti za některá provinění. [[Křesťanství]] zdůrazňuje důležitost odpuštění (Ježíš v Jan 8,1-11 zachraňuje před ukamenováním ženu obviněnou z cizoložství) a posvátnost a nedotknutelnost lidského života. Starozákonní příkazy o popravách za určitá provinění nebyly v křesťanském prostředí v plném rozsahu nikdy uskutečňovány. Ani novozákonní texty nicméně trest smrti explicitně neodmítají, naopak zdůrazňují, že člověk je povinen podřídit se světským autoritám a tyto autority mají právo trestat zlo „mečem“: „''Vládcové nejsou postrachem dobrému jednání, nýbrž zlému. Chceš, aby ses nemusel bát autority? Čiň dobré, a budeš mít od ní chválu. Vždyť je Božím služebníkem pro tvé dobro. Jednáš-li však zle, boj se, neboť ne nadarmo nosí meč. Je Božím služebníkem, vykonavatelem hněvu nad tím, kdo činí zlo.''“ (Řím 13,3-4, [[český studijní překlad]]) Interpretace těchto pasáží se v jednotlivých směrech křesťanství liší.

 

Existuje mnoho dalších způsobů trestu smrti. Obvykle se jedná o historické způsoby: [[ukřižování]], [[Poprava ukamenováním|ukamenování]], [[naražení na kůl]], [[estrapáda]], [[rozdupání slonem]], [[upálení]], [[stětí mečem]], [[lámání kolem]], [[stažení z kůže]] a mnohé další. Některé z&nbsp;těchto historických způsobů jsou ale stále v&nbsp;některých zemích uplatňovány (např. ukamenování v&nbsp;[[Írán]]u, stětí mečem v&nbsp;[[Saúdská Arábie|Saúdské Arábii]]).

 

<references />

 

* Karel Malý, Florian Sivák: ''Dějiny státu a práva v českých zemích a na Slovensku do r. 1918'', Jinočany, 1993

* Cornelie C. Bestová: ''Trest smrti v německo-českém porovnání'', Brno, 1996

* Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu

 

* [[Doživotí]]

* [[Poprava]]

* [[Výjimečný trest]]

 

* {{Commonscat|Death penalty}}

* {{NK ČR|ph126727}}