Verze z 14. 9. 2020, 14:08 editovat Mykhal (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři, Správci 40 348 editací m verze 18996073 uživatele Zombie(CZ) (diskuse) částečně zrušena, neexistující kategorie, některé z nich navíc redundantní k už existujícím (ale to latí asi i pro některé modré) ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 9. 7. 2021, 10:03 editovat zrušit editaci Tergas (diskuse \| příspěvky) 28 editací Funkce návrhy odkazů: Přidáno 10 odkazů. značky: editace z Vizuálního editoru Editační tipy Doporučeno: Přidaný odkaz Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Charcoal.jpg\|náhled\|vpravo\|Dřevěné uhlí]] '''Dřevěné uhlí''' je dřevo [[Karbonizace\|karbonizované]] za vysokých teplot bez přístupu vzduchu. Toto pevné palivo vzniká, když je suché [[dřevo]], obsahující 13 % až 18% vody, zahříváno bez přístupu vzduchu (kyslíku) při teplotě 275 ° C. Dochází přitom k [[pyrolýza\|pyrolýze]]. [[Teplota]] se poté zvyšuje na 350 až 400 ° C, kdy probíhá [[karbonizace]], podobně jako při výrobě koksovatelného uhlí. Těkavé složky dřeva přitom hoří. Zbytkem (kromě plynných produktů [[Chemický rozklad\|rozkladu]] jako například [[methanol]]) je asi 35 % dřevěného uhlí z původního objemu dřeva. == Vlastnosti == Hlavní složkou je elementární uhlík kontaminovaný popelem a četnými organickými sloučeninami. Dřevěné uhlí má velmi nízkou hustotu (částečně zachovává strukturu buněčných stěn dřeva). Má vysokou adsorpční kapacitu díky velkému povrchu. Jako palivo má asi třikrát vyšší energetickou účinnost než dřevo. 1 [[kilogram]] uhlí poskytuje množství energie podobné energii získané spalováním jednoho litru benzínu. Problematické je jeho použití ve velkém zejména vzhledem kvůli prostoru zabíranému ve vztahu k hmotnosti, kromě toho se při manipulaci rozpadá a práší (v tomto ohledu jsou dřevěné [[Briketa\|brikety]] lepší – jsou méně křehké a mají vyšší hustotu). Vzhledem k relativně nízkému obsahu [[Dehet\|dehtu]] patří mezi pevná paliva vytvářející nejmenší množství popela a emisí. V [[mezinárodní index barviv\|Mezinárodním indexu barviv]] má dřevěné uhlí číselné označení 77266. V [[lékopis]]ech se pro aktivní dřevěné uhlí užívá latinský název ''Carbo pulveratur'', respektive ''Carbo medicinalis''. Dřevěné uhlí je také jednou z [[Potravinářské přídatné látky\|potravinářských přídatných látek]], v [[Potravinářství\|potravinářském průmyslu]] má [[E číslo\|číslo]] E153. == Historie == Dříve se dřevěné uhlí připravovalo v [[milíř]]ích, dnes v kovových karbonizérech. Dřevěné uhlí bylo po dlouhou dobu základním zdrojem [[Teplo\|tepla]] pro kovářské výhně, [[Huť\|hutě]] a další provozy, závislé na intenzivním zdroji tepla. Už [[doba bronzová]] jej potřebovala k tavbě a pak i pro [[železo]].<ref>http://www.bbc.co.uk/history/ancient/british_prehistory/ironage_tasks_gallery_08.shtml - BBC: Charcoal-making</ref> Je také důležitou surovinou pro výrobu [[střelný prach\|černého střelného prachu]]. Během [[19. století]] bylo vytlačeno [[uhlí]]m kamenným a dnes je užíváno jen zřídka ([[vytápění]], provoz [[gril]]ů, výroba střelného prachu pro historické zbraně). Výjimkou je v 21. století [[Brazílie]], kde se dřevěné uhlí vyrábí a užívá ve velkém množství pro užití [[Metalurgie\|metalurgii]], protože tento stát nemá téměř žádné zásoby [[černé uhlí\|černého uhlí]]. K pokrytí potřeb pro výrobu železa byly vysázeny velké [[blahovičník\|eukalyptové]] [[plantáž]]e.<ref>Dieter Osteroth: ''Biomasse: Rückkehr zum ökologischen Gleichgewicht.'' Springer, 1992, {{ISBN\|978-3-642-77410-2}}, S. 110–122.</ref> Dalším vážným ekologickým problémem je odlesňování kvůli výrobě dřevěného uhlí v některých zemích, například na [[Haiti]], kde poskytuje 60 % energie pro domácnosti.<ref>{{citace elektronické monografie\|autor=Jake Kheel\|url = http://latinamericanscience.org/2014/03/the-charcoal-war/ \|titul = ''The charcoal war'' \| vydavatel = lateinamericascience.org\| datum přístupu = 2015-11-23\|jazyk=en}}</ref><ref>{{citace elektronické monografie\|autor = Andrea Viala \| url = http://liportal.de/haiti/ueberblick/ \| titul = ''Haiti – Überblick und Naturraum'' \| vydavatel = liportal.de \| datum přístupu = 2015-11-23\|jazyk=de}}</ref> Stejný osud ohrožuje [[Madagaskar]], kde je dřevěné uhlí také nejčastějším palivem.<ref>{{citace elektronické monografie\| autor = François Missier \|url = http://taz.de/!5081708 \| titul = ''Holzrodung in Madagaskar; Ein Paradies wird geplündert''\| vydavatel = [[Die Tageszeitung\|taz]] \| datum vydání = 2012-10-17\|datum přístupu 2015-11-23}}</ref>

Dřevěné uhlí: Porovnání verzí