Verze z 18. 5. 2021, 05:55 editovat InternetArchiveBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 359 356 editací Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.8 ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 27. 6. 2021, 10:27 editovat zrušit editaci Houstička (diskuse \| příspěvky) 2 872 editací doplnění historie značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 16: '''Řád zbožných škol''' ('''piaristický řád''', '''piaristé''', celým jménem '''Řád chudobných řeholních kleriků Matky Boží zbožných škol''', [[latina\|lat.]] ''Ordo Clericorum Regularium Pauperum Matris Dei Scholarum Piarum'') je světově rozšířený [[římskokatolická církev\|katolický]] [[Řád (církev)\|řeholní řád]] založený v [[Řím]]ě sv. [[Josef Kalasanský\|Josefem Kalasanským]] v roce [[1597]]. [[Papež]] [[Pavel V.]] jej schválil jako [[Katolické řády a řeholní kongregace\|kongregaci]] v roce [[1617]], v roce [[1621]] jej [[Řehoř XV.]] povýšil na řeholní řád. Jeho členové se nazývají '''piaristé'''. Řád se zaměřuje na zřizování a správu škol, výuku, pastoraci, výchovu dětí a misijní činnost. V českých zemích se piaristický řád objevil jako první mimo Itálii. V současné době má okolo 2000 členů. == Historie == == Působení v českých zemích ==▼ Piaristé přišli na [[Morava\|Moravu]] v [[Doba pobělohorská\|době pobělohorské]] – na pozvání [[František z Ditrichštejna\|Františka kardinála z Ditrichštejna]]. V roce [[1631]] začali působit v [[Mikulov\|Mikulově]]. [[Duchovní\|Klerikové]] tohoto školského řádu byli vynikajícimi učiteli, žáci v jejich školách pocházeli z nešlechtických dobře situovaných rodin, děti [[Nevolnictví\|nevolníků]] do piaristických škol přijímány nebyly. Koleje piaristů byly zřizovány tam, kde [[Jednota bratrská\|čeští bratři]] odolávali tvrdým a násilným metodám [[rekatolizace]] prováděné [[Tovaryšstvo Ježíšovo\|jezuity]]. Piaristé patřili k nástrojům rekatolizace, ale na rozdíl od jezuitů rekatolizovali české a moravské [[Hereze\|kacíře]] „jemně“ – a to až do druhé poloviny 18. století.<ref>{{Citace monografie \| příjmení = Haubelt \| jméno = Josef \| titul = České osvícenství \| vydavatel = Nakladatelství Svoboda \| místo = Praha \| rok vydání = 1986 \| počet stran = 457 \| strany = 42–43 }}</ref> ▲== ~~Působení~~Rozšíření v českých zemích == [[Soubor:P. Basilius Karbrhel - piarista.jpg\|náhled\|P. Basilius Karbrhel – piarista (SchP), kolem roku 1900 provinciál v Praze]] [[Soubor:Parione - S. Pantaleo.JPG\|náhled\|[[Kostel svatého Pantalea (Řím)\|Kostel sv. Pantalea]] v [[Řím]]ě, ústřední sídlo řádu]] [[Soubor:Piaristé Panská 1.jpg\|náhled\|vlevo\|Vstup do piaristické koleje při gymnáziu u [[Kostel svatého Kříže (Praha)\|kostela sv. Kříže]] v Praze, Panská ulice]] [[Soubor:Piaristicke gymnazium Kromeriz.jpg\|náhled\|Někdejší [[Piaristické gymnázium v Kroměříži\|Piaristické gymnázium]] v [[Kroměříž]]i]] ~~V českých~~Po ~~zemích~~Mikulově ~~se piaristický řád objevil jako první mimo Itálii. Piaristé~~(1631) přišli ~~na [[Morava\|Moravu]] na pozvání [[František z Ditrichštejna\|Františka kardinála z Ditrichštejna]] v roce [[1631]] do [[Mikulov]]a, roku 1633~~piaristé do [[Strážnice (okres Hodonín)\|Strážnice]] (1633) a roku 1634 do [[Lipník nad Bečvou\|Lipníku nad Bečvou]], kde ~~piaristé~~ založili první koleje a školy. Následovaly [[Piaristická kolej (Litomyšl)\|koleje]] se [[Piaristické gymnázium (Litomyšl)\|školami v Litomyšli]] (1640), ve [[Piaristická kolej (Slaný)\|Slaném]] (1658), dále [[Klášterní areál Ostrov\|Ostrov nad Ohří]] (1666), [[Piaristické gymnázium v Kroměříži\|Kroměříž]] (1687), [[Piaristická kolej (Kosmonosy)\|Kosmonosy]] (1688), [[Stará Voda (Město Libavá)\|Stará Voda]] (1690), [[Příbor (okres Nový Jičín)\|Příbor]] (1694), [[Benešov]] (1703),<ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = Kolej piaristů (Benešov, Česko) - Portaro - katalog knihovny \| periodikum = provenio.net Řádek 32 ⟶ 44: Poslední fundace vznikly ve 2. polovině 18. stoletíː [[Hustopeče]] (1757), [[Brandýs nad Labem]] (1759), [[Kyjov]] (1759), [[České Budějovice]] (1762), [[Piaristická kolej (Nový Bor)\|Nový Bor]] (1763), [[Moravská Třebová]] (1765), [[Piaristická kolej (Most)\|Most]] (1768), [[Doupov]] (1775), [[Mladá Boleslav]] (1786), [[Piaristická kolej (Kadaň)\|Kadaň]] (1802)<ref>Pavel Vlček- Petr Sommer - Dušan Foltýnː ''Encyklopedie českých klášterů''. Praha 1997, s. 150-151</ref>, [[Piaristická kolej (Liberec)\|Liberec]] (1837) a jako poslední [[Nepomuk]] (1862). Největšího rozvoje dosáhly piaristické školy a vzdělávací ústavy v [[17. století\|17.]]–[[19. století]], přičemž o úplném vrcholu můžeme mluvit v druhé polovině ~~století [[~~18. století~~\|18.]]~~, neboť ani při [[Josefinismus\|reformách]] císaře [[Josef II.\|Josefa II.]] nebyla činnost tohoto řádu nijak narušena, na rozdíl od ~~[[Tovaryšstvo Ježíšovo\|~~jezuitů]], jejichž zrušené koleje po ~~zrušení z~~ roku [[1773]] piaristé někde obsadili. Navíc na piaristických školách po vydání [[Toleranční patent\|tolerančního patentu]] směl studovat kdokoli, dokonce někdy i studenti [[podobojí]] a Židé (na jezuitských školách studovali pouze katolíci). V období [[Komunistický režim v Československu\|komunistického režimu]] čelil řád tvrdému pronásledování, během kterého byla vážně poničena jeho struktura, přišel o všechny ústavy a většinu majetku a počet jeho členů se dramaticky snížil. V současné době v České republice působí Českomoravská provincie řádu, její význam však v postkomunistickém období zůstává stále malý. Řádek 67 ⟶ 79: [[Kategorie:Řád zbožných škol\| ]] [[Kategorie:Řeholní klerikové]] [[Kategorie:Protireformace]] [[Kategorie:Církevní školy v Česku]] [[Kategorie:Vzniklo 1597]]

Řád zbožných škol: Porovnání verzí