Řád zbožných škol: Porovnání verzí

Přidáno 1 035 bajtů ,  před 3 měsíci
doplnění historie
(Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.8)
(doplnění historie)
'''Řád zbožných škol''' ('''piaristický řád''', '''piaristé''', celým jménem '''Řád chudobných řeholních kleriků Matky Boží zbožných škol''', [[latina|lat.]] ''Ordo Clericorum Regularium Pauperum Matris Dei Scholarum Piarum'') je světově rozšířený [[římskokatolická církev|katolický]] [[Řád (církev)|řeholní řád]] založený v [[Řím]]ě sv. [[Josef Kalasanský|Josefem Kalasanským]] v roce [[1597]].
 
[[Papež]] [[Pavel V.]] jej schválil jako [[Katolické řády a řeholní kongregace|kongregaci]] v roce [[1617]], v roce [[1621]] jej [[Řehoř XV.]] povýšil na řeholní řád. Jeho členové se nazývají '''piaristé'''. Řád se zaměřuje na zřizování a správu škol, výuku, pastoraci, výchovu dětí a misijní činnost. V českých zemích se piaristický řád objevil jako první mimo Itálii. V současné době má okolo 2000 členů.
 
== Historie ==
== Působení v českých zemích ==
Piaristé přišli na [[Morava|Moravu]] v [[Doba pobělohorská|době pobělohorské]] – na pozvání [[František z Ditrichštejna|Františka kardinála z&nbsp;Ditrichštejna]]. V&nbsp;roce [[1631]] začali působit v [[Mikulov|Mikulově]]. [[Duchovní|Klerikové]] tohoto školského řádu byli vynikajícimi učiteli, žáci v jejich školách pocházeli z nešlechtických dobře situovaných rodin, děti [[Nevolnictví|nevolníků]] do piaristických škol přijímány nebyly. Koleje piaristů byly zřizovány tam, kde [[Jednota bratrská|čeští bratři]] odolávali tvrdým a násilným metodám [[rekatolizace]] prováděné [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuity]]. Piaristé patřili k nástrojům rekatolizace, ale na rozdíl od jezuitů rekatolizovali české a moravské [[Hereze|kacíře]] „jemně“ – a to až do druhé poloviny 18. století.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Haubelt
| jméno = Josef
| titul = České osvícenství
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
| místo = Praha
| rok vydání = 1986
| počet stran = 457
| strany = 42–43
}}</ref>
 
== PůsobeníRozšíření v českých zemích ==
[[Soubor:P. Basilius Karbrhel - piarista.jpg|náhled|P. Basilius Karbrhel – piarista (SchP), kolem roku 1900 provinciál v&nbsp;Praze]]
[[Soubor:Parione - S. Pantaleo.JPG|náhled|[[Kostel svatého Pantalea (Řím)|Kostel sv. Pantalea]] v&nbsp;[[Řím]]ě, ústřední sídlo řádu]]
[[Soubor:Piaristé Panská 1.jpg|náhled|vlevo|Vstup do piaristické koleje při gymnáziu u&nbsp;[[Kostel svatého Kříže (Praha)|kostela sv. Kříže]] v&nbsp;Praze, Panská ulice]]
[[Soubor:Piaristicke gymnazium Kromeriz.jpg|náhled|Někdejší [[Piaristické gymnázium v Kroměříži|Piaristické gymnázium]] v&nbsp;[[Kroměříž]]i]]
V&nbsp;českýchPo zemíchMikulově se piaristický řád objevil jako první mimo Itálii. Piaristé(1631) přišli na [[Morava|Moravu]] na pozvání [[František z Ditrichštejna|Františka kardinála z&nbsp;Ditrichštejna]] v&nbsp;roce [[1631]] do [[Mikulov]]a, roku 1633piaristé do [[Strážnice (okres Hodonín)|Strážnice]] (1633) a roku 1634 do [[Lipník nad Bečvou|Lipníku nad Bečvou]], kde piaristé založili první koleje a školy. Následovaly [[Piaristická kolej (Litomyšl)|koleje]] se [[Piaristické gymnázium (Litomyšl)|školami v&nbsp;Litomyšli]] (1640), ve [[Piaristická kolej (Slaný)|Slaném]] (1658), dále [[Klášterní areál Ostrov|Ostrov nad Ohří]] (1666), [[Piaristické gymnázium v Kroměříži|Kroměříž]] (1687), [[Piaristická kolej (Kosmonosy)|Kosmonosy]] (1688), [[Stará Voda (Město Libavá)|Stará Voda]] (1690), [[Příbor (okres Nový Jičín)|Příbor]] (1694), [[Benešov]] (1703),<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kolej piaristů (Benešov, Česko) - Portaro - katalog knihovny
| periodikum = provenio.net
Poslední fundace vznikly ve 2. polovině 18. stoletíː [[Hustopeče]] (1757), [[Brandýs nad Labem]] (1759), [[Kyjov]] (1759), [[České Budějovice]] (1762), [[Piaristická kolej (Nový Bor)|Nový Bor]] (1763), [[Moravská Třebová]] (1765), [[Piaristická kolej (Most)|Most]] (1768), [[Doupov]] (1775), [[Mladá Boleslav]] (1786), [[Piaristická kolej (Kadaň)|Kadaň]] (1802)<ref>Pavel Vlček- Petr Sommer - Dušan Foltýnː ''Encyklopedie českých klášterů''. Praha 1997, s. 150-151</ref>, [[Piaristická kolej (Liberec)|Liberec]] (1837) a jako poslední [[Nepomuk]] (1862).
 
Největšího rozvoje dosáhly piaristické školy a vzdělávací ústavy v&nbsp;[[17. století|17.]]–[[19. století]], přičemž o úplném vrcholu můžeme mluvit v druhé polovině století [[18. století|18.]], neboť ani při [[Josefinismus|reformách]] císaře [[Josef II.|Josefa II.]] nebyla činnost tohoto řádu nijak narušena, na rozdíl od [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitů]], jejichž zrušené koleje po zrušení z roku [[1773]] piaristé někde obsadili. Navíc na piaristických školách po vydání [[Toleranční patent|tolerančního patentu]] směl studovat kdokoli, dokonce někdy i studenti [[podobojí]] a Židé (na jezuitských školách studovali pouze katolíci).
 
V&nbsp;období [[Komunistický režim v Československu|komunistického režimu]] čelil řád tvrdému pronásledování, během kterého byla vážně poničena jeho struktura, přišel o&nbsp;všechny ústavy a většinu majetku a počet jeho členů se dramaticky snížil. V&nbsp;současné době v&nbsp;České republice působí Českomoravská provincie řádu, její význam však v&nbsp;postkomunistickém období zůstává stále malý.
[[Kategorie:Řád zbožných škol| ]]
[[Kategorie:Řeholní klerikové]]
[[Kategorie:Protireformace]]
[[Kategorie:Církevní školy v Česku]]
[[Kategorie:Vzniklo 1597]]
1 686

editací