Wikipedista:Palu/Únos Ramana Prataseviče: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 336:
 
=== Finanční a obchodní sankce ===
Den po incidentu se lídři států Evropské unie dohodli na dalším kole sankcí pro Bělorusko, tentokrát na lidi spojené s vynuceným přistáním a na další osoby a firmy podporující běloruský režim.<ref name="zemerusi" /> Necelý měsíc po tom, 21. června, dosáhly ministři zahraničí zemí Evropské unie shody nad konkrétními sankcemi, a na dosavadní sankční seznam tak přibylo v rámci tohoto čtvrtého kola sankcí dalších 80 běloruských činitelů a firem. To bylo vůbec poprvé, kdy Unie přistoupila k sektorovým sankcím vůčí běloruským firmám s cílem postihnout důležité součásti běloruské ekonomiky, jako je bankovnictví, ropný průmysl, tabákový průmysl a především produkci [[Uhličitan draselný|potaše]]. Zároveň se Unie shodla na poskytnutí hospodářské pomoci Bělorusku, pokud zanechá represí vůči opozici a propustí politické vězně.<ref name="sankceEU">{{Citace elektronického periodika
| autor = drk
| titul = Státy EU se shodly na dalších sankcích proti Bělorusku
| periodikum = Novinky.cz
| vydavatelodkaz na periodikum = Novinky.cz
| vydavatel = Borgis
| odkaz na vydavatele = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/zahranicni/clanek/staty-eu-schvalily-dalsi-sankce-proti-belorusku-40363912
| datum vydání = 2021-06-21
| datum přístupu = 2021-06-24
| jazyk = cs
}}</ref> dalších 78 běloruských činitelů včetně Lukašenkova syna Dzmitryje a manželky jeho druhého syna Viktara - Liliji, některých ministrů, prokurátorů, soudců nebo univerzitních rektorů, a k tomu také 8 organizací.<ref name="Řeckosoud">{{Citace elektronického periodika
}}</ref>
| titul = Grécko nevylučuje súdny spor pre vynútené pristátie lietadla v Minsku
| periodikum = Teraz.sk
| vydavatel = Tlačová agentúra Slovenskej republiky
| odkaz na vydavatele = Tlačová agentúra Slovenskej republiky
| url = https://www.teraz.sk/najnovsie/grecko-nevylucuje-sudny-spor-pre-vyn/557969-clanok.html
| datum vydání = 2021-06-22
| datum přístupu = 2021-06-24
| jazyk = sk
}}</ref> To bylo vůbec poprvé, kdy Unie přistoupila k sektorovým sankcím vůčí běloruským firmám s cílem postihnout důležité součásti běloruské ekonomiky, jako je bankovnictví, ropný průmysl, tabákový průmysl a především produkci [[Uhličitan draselný|potaše]]. Zároveň se Unie shodla na poskytnutí hospodářské pomoci Bělorusku, pokud zanechá represí vůči opozici a propustí politické vězně.<ref name="sankceEU" />
 
Své sankce v souvislosti s incidentem oznámily i Spojené státy americké, které obnovily na začátku června 2021 sankce proti devíti běloruským firmám vlastněným státem a uvažovaly o dalších sankcích proti představitelům běloruské vlády po konzultaci s EU a dalšími partnery.<ref name="USAvyzvaly" /> Sankce USA vešly v platnost 3. června a Bělorusko reagovalo ještě téhož dne předvoláním amerického chargé d'affaires, kterému představilo odvetná opatření v podobě omezení amerických diplomatů a souvisejícího personálu, zpřísnění vízových procedur, omezení práce dočasně působících amerických odborníků v Bělorusku a zrušení rozhodnutí ohledně působení americké Agentury pro mezinárodní rozvoj v Bělorusku.<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 358 ⟶ 369:
| datum přístupu = 2021-06-03
}}</ref>
 
Další sankce oznámily také Kanada a Velká Británie.<ref name="Řeckosoud" />
 
Na začátku června 2021 odhadlo Bělorusko celkové škody v souvislosti s plánovanými obchodními a finančními sankcemi Západu na maximálně 2,9% HDP a předseda vlády [[Raman Haloučanka]] v souvislosti s tím avizoval odvetná opatření v podobě omezení západního zboží, přechodu na asijské technologie nebo omezení západních investic do běloruského trhu.<ref name="HDP" />