Kwidzyn: Porovnání verzí

Přidáno 2 555 bajtů ,  před 1 měsícem
historie a památky
m (Přidání {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy)
(historie a památky)
{{Infobox - sídlo světa}}
'''Kwidzyn''' ((původně latinsky ''Insula Sanctae Mariae Quedin'', německy do roku 1945 ''Marienwerder'') je město v [[Polsko|Polsku]] s 39 000 obyvateli. Je centrem [[okres Kwidzyn|okresu Kwidzyn]] v [[Pomořské vojvodství|Pomořském vojvodství]] a sídlem diecéze. Nachází se 70 km jižně od [[Gdaňsk]]a a protéká jím řeka [[Liwa]].<ref>http://polsko.xyz/kwidzyn/</ref>
== Historie ==
[[Soubor:Kwidzyn castle - panoramio (4).jpg|náhled|vlevo|Hrad]]
[[Soubor:Kwidzyn castle - panoramio (2).jpg|náhled|vlevo|[[Dansk]], Kwidzynpředsunutá věž s mostem]]
[[File:Kwidzyn Cathedral.jpg|thumb|left|Konkatedrála sv. Jana Evangelisty]]
Město založil v roce 1233 [[Řád německých rytířů]]. Bylo sídlem biskupa a ve čtrnáctém století zde žila svatá [[Dorota z Montau]]. V roce 1701 se stalo součástí [[Pruské království|Pruského království]]. Po první světové válce proběhl v [[Západní Prusko|Západním Prusku]] plebiscit, v němž se místní obyvatelé rozhodli pro příslušnost k Německu. Součástí Polska se město stalo po druhé světové válce.
[[File:Kościół Parafialny p.w. Św. Trójcy w Kwidzynie.jpg|thumb|left|[[Karl Friedrich Schinkel]]ː Farní kostel Sv. Trojice]]
Město založil v roce 1233 [[Řád německých rytířů]]. K roku 1285 se v něm připomíná první farní kostel, roku 1325 začala stavba katedrály pro nově ustavenou pomořanskou diecézi. Město se poté stalo sídlem biskupa a katedrála pohřebištěm velmistrů Řádu německých rytířů. Ve čtrnáctém století zde žila svatá [[Dorota z Montau]].
 
Město založil v roce 1233 [[Řád německých rytířů]]. Bylo sídlem biskupa a ve čtrnáctém století zde žila svatá [[Dorota z Montau]]. V roce 1701 se město stalo součástí [[Pruské království|Pruského království]]. Po první světové válce proběhl v [[Západní Prusko|Západním Prusku]] plebiscit, v němž se místní obyvatelé rozhodli pro příslušnost k Německu. 30. ledna 1945 město obsadila a osvobodila 2. úderná armáda, 2. běloruský front Rudé armády, celkem padlo 540 vojáků, kteří mají pomník ve Varšavské ulici. Součástí Polska se město stalo po druhé světové válce, kdy bylo dosídleno Poláky, převážně římskokatolického vyznání, zatímco mnozí Prusové byli luteráni.
Kwidzyn má papírenský a elektrotechnický průmysl. Turistický ruch se rozvíjí díky památkám [[cihlová gotika|cihlové gotiky]], kterými jsou katedrála sv. Jana Evangelisty a řádový hrad, sloužící jako muzeum.<ref>http://polsko.svetadily.cz/clanky/Kwidzyn-katedrala-a-hrad</ref>
 
== Současnost ==
Kwidzyn má papírenský a elektrotechnický průmysl. Turistický ruch se rozvíjí díky památkám [[cihlová gotika|cihlové gotiky]], kterými jsou katedrála sv. Jana Evangelisty a řádový hrad, sloužící jako muzeum.<ref>http://polsko.svetadily.cz/clanky/Kwidzyn-katedrala-a-hrad</ref>
 
== Památky ==
* Hrad Řádu Německých rytířů - velký areál gotických staveb, rekonstruovaný po druhé světové válce, uvnitř sbírky Muzea dějin Řádu německých rytířů, expozice uměleckých řemesel a další.
* Konkatedrála sv. Jana Evangelisty - trojlodní cihlová bazilika ze 2.-3.čtvrtiny 14. století, významná památka pobaltské cihlové architektury, zásadně rekonstruovaná po 2. světové válce; v kryptě byli pohřbeni tři [[velmistři Řádu německých rytířů]].
* ruiny městského opevnění a gotické věže první radnice ze 14. století
* Katolický kostel Nejsvětější Trojice - novogotická cihlová stavba oblých tvarů (tzv. '' Rundbogenstil'') z let 1846-1858, navrhl arch. [[Karl Friedrich Schinkel]], pobořena za druhé světové války, rekonstruována roku 1958
* špitál sv. Jiří - pozdně klasicistní stavba z let 1859-1860
* Kasárna - komplex novogotických cihlových staveb z let 1877-1879
* Synagoga z let 1830-1832
* Bývalé královské gymnázium z let 1832-1836
* Kulturní centrum - stavba ve stylu [[brutalismus|brutalismu]]
 
== Sport ==
Sídlí zde prvoligový házenkářský klub [[MMTS Kwidzyn]].
 
== ReferenceOsobnosti ==
* Rudolf von Auerswald (1795–1866), pruský ministr a prezident
* [[Julian Schmidt]] (1818–1886), literární historik
* [[Gustav Meissner]] (1830–1901), malíř-krajinář a rytec
* Kunz Finck von Finckenstein (1889–1932), pruský šlechtic, člen panské parlamentu a Corps Borussia v Bonnu
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
 
=== Externí odkazyLiteratura ===
* Marienwerder inː ''Meyers Konversations-Lexikon''. 4. vyd. Svazek 11, Verlag des Bibliographischen Instituts, Leipzig/Wien 1885–1892, s. 248, [https://www.retrobibliothek.de/retrobib/seite.html?id=110945#Marienwerder/ online]
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [https://kwidzyn.pl/ kwidzyn.pl]