Dyjsko-svratecký úval: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: oprava ISBN |
doplnění |
||
Řádek 7:
| maximální výška = 355
| délka =
| rozloha = 1
| střední výška = 210
| nadřazená jednotka = [[Západní Vněkarpatské sníženiny]]
| sousední jednotky = [[Drahanská vrchovina]], [[Vyškovská brána]], [[Litenčická pahorkatina]], [[Ždánický les]], [[Dolnomoravský úval]], [[Mikulovská vrchovina]], [[Jevišovická pahorkatina]], [[Boskovická brázda]], [[Bobravská vrchovina]]
| podřazené jednotky = [[
| světadíl = [[Evropa]]
| stát = {{Vlajka a název|Česko}}
Řádek 18:
| povodí =
}}
'''Dyjsko-svratecký úval''' je [[geomorfologický celek]] na jižní [[Morava|Moravě]] v [[geomorfologická oblast|geomorfologické oblasti]] [[Západní Vněkarpatské sníženiny|Západních Vněkarpatských sníženin]]
== Popis ==
Úval tvoří sníženina s plochým profilem vyplněná [[třetihory|třetihorními]] a [[čtvrtohory|čtvrtohorními]] usazeninami, [[údolní niva|nivy]] a [[terasa (geologie)|terasy]] řek [[Dyje]], [[Jevišovka (řeka)|Jevišovky]], [[Jihlava (řeka)|Jihlavy]] a [[Svratka|Svratky]] se [[spraš]]emi. Nejvyšší a výrazný vrchol tvoří [[Výhon (Dyjsko-svratecký úval)|Výhon]] (355 m n. m.),<ref name="Lexikon">{{Citace monografie
| editoři = [[Jaromír Demek]], Peter Mackovčin
| titul = Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny
| vydání = 3
| místo = Brno
| rok= 2014
| vydavatel = Mendelova univerzita v Brně
| isbn = 978-80-7509-113-0
| strany = 150–151
| oclc = 913564995
}}</ref> nejnižší bod (kolem 170 m n. m.) je v oblasti [[Vodní dílo Nové Mlýny|Novomlýnských jezer]].
Úval vyplňuje jihovýchod [[okres Znojmo|okresu Znojmo]], severozápadní okraj [[okres Břeclav|okresu Břeclav]] a jižní část [[okres Brno-venkov|okresu Brno-venkov]], na jeho okraji se nacházejí i města [[Znojmo]] a [[Brno]]. Na severozápadě je ohraničen [[Jevišovická pahorkatina|Jevišovickou pahorkatinou]] a [[Bobravská vrchovina|Bobravskou vrchovinou]], na severu [[Drahanská vrchovina|Drahanskou vrchovinou]], zatímco na jihovýchodě je [[Ždánický les|Ždánickým lesem]] a [[Mikulovská vrchovina|Mikulovskou vrchovinou]] oddělen od [[Dolnomoravský úval|Dolnomoravského úvalu]]. Na severovýchodě je [[Vyškovská brána|Vyškovskou bránou]] propojen s [[Hornomoravský úval|Hornomoravským úvalem]]. V jižní části přesahuje do [[Rakousko|Rakouska]].
Krajina úvalu je převážně polní, mimo nivy téměř bezlesá. Patří mezi nejsušší oblasti Česka. Jednalo se o jedinou oblast hnízdění [[kriticky ohrožený taxon|kriticky ohroženého]] [[drop velký|dropa velkého]]
Do roku 1945, tedy konce [[
== Odkazy ==
▲Do roku [[1945]] byla většina úvalu (zhruba západně od [[Svratka|Svratky]]) obydlena převážně [[Němci]], v okolí [[Novosedly (okres Břeclav)|Novosedel]] také [[Moravští Chorvati|Chorvaty]]. Dnes je oblast z většiny řídce zalidněnou periferií, pouze na severu sem zasahuje jižní [[předměstí|suburbium]] Brna.
=== Reference ===
<references/>
=== Literatura ===
* ''Geografický místopisný slovník'', Academia, Praha 1993, {{ISBN|80-200-0445-9}}
* Šťastný, K. - Bejček, V. - Hudec, K.: ''Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 1985-1989'', H&H, Jinočany 1996, {{ISBN|80-86022-18-8}}
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
| |||