Kurziva: Porovnání verzí

[[Soubor:Arabic text Italic-Normal.png|náhled|vpravo|200px|4 shapes ofpodoby Adobe Arabic fontfontu (NormalObyčejné, ItalicKurzíva, BoldTučné, Bold-ItalicTučná kurzíva)]]

Toto písmo se v češtině nejčastěji označuje kurziva, méně často i podle svého původu v Itálii italika. Zejména označení kurziva působí jisté problémy pociťované novověkými [[Paleografie|paleografy]].<ref>{{Citace monografie|příjmení=Kašpar|jméno=Jaroslav|odkaz na autora=Jaroslav Kašpar (historik)|titul=Úvod do novověké latinské paleografie se zvláštním zřetelem k českým zemím I|místo=Praha|vydavatel=SPN|rok=1987 | strany = 146}}</ref> Zejména starší paleografická literatura u humanistického písma rozlišovala pouze kreslené (okrouhlé) písmo a kurzivu, teprve od druhé poloviny 20. století (v češtině především Jaroslavem Kašparem) se zavádí mezistupeň označovaný polokurzíva (tedy písmo přizpůsobené běžnémběžnému psaní, ale nespojované, ze kterého se právě tisková kurziva vyvinula). Označovat tiskovou kurzívou korektně paleografickou terminologií – tedy jako polokurzíva – není běžné, nicméně toto činí například [[Petr Voit]].<ref>Voit, Petr. ''Encyklopedie knihy''. 2. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2008. 2 sv. {{ISBN|978-80-7277-390-9}}. Zde heslo polokurziva ve 2. svazku, s. 698–700.</ref>